13. února 2003
Přestože v druhé polovině loňského roku byly v České republice vyškoleny stovky bezpečnostních poradců a v zemích Evropské unie poradci pracují dokonce již několik let, stále se v zápisech do nákladních listů v celé Evropě vyskytuje řada nedostatků.
Od ledna letošního roku ukládá Dohoda ADR povinnost uvádět do nákladních listů pro každou nebezpečnou látku nebo předmět podaný k přepravě tyto údaje:
- UN číslo, například 1133;
- oficiální pojmenování uváděné v kapitole 3.2 v tabulce A ve sloupci (2), například LEPIDLA. Podle zvláštního ustanovení 640 v případě rozdílných přepravních podmínek pro tutéž obalovou skupinu je pojmenování doplněno fyzikálními technickými vlastnostmi uvedenými ve sloupci (2) tabulky A, například „tenze par při 50o C nepřevyšuje
110 kPa“;
- třídu věcí, například 3;
- obalovou skupinu (pokud je přiřazena), například II;
- velká písmena ADR;
- počet a popis kusů, například
3 ocelové sudy;
- celkovou hmotnost nebezpečných věcí, například 600 kg;
- jméno a adresu odesilatele;
- jméno a adresu příjemce (respektive příjemců);
- prohlášení vyžadované podmínkami případné zvláštní dohody.
Údaje pod body 1 až 5 musí být uvedeny v předepsaném pořadí.
Nejčastější chyby
V mnoha případech však nákladní listy tyto předepsané údaje neobsahují. Například již tradičně odesilatelé nedodržují pořadí předepsaných zápisů, což se týká i nákladních listů vystavovaných v zemích Evropské unie. Dále velmi často počet kusů zaměňují za počet palet nebo je popis zcela nedostatečný a neodpovídá pojmům Dohody ADR uváděným v části 6 předpisu.
Řada odesilatelů také stále, a to i přes rok a půl dlouhé přechodné období, „nepřeklasifikovala“ látky a předměty ADR podle verze 2001 a uvádí do nákladních listů stále číslice a písmena a nikoli číslo obalové skupiny.
Odesilatelé v zemích, jejichž úředním jazykem není angličtina, němčina či francouzština, zapomínají na to, že při mezinárodní přepravě musí být zápis v nákladním listu uveden i v jednom z těchto jazyků. A pokud tuto skutečnost neopomíjejí, pak nepoužívají oficiální překlady, které lze získat z úředních překladů v jednotlivých zemích; pojmenování a popis nebezpečných věcí jsou tak velice často uvedeny nesprávně.
Dopravce tyto údaje ovlivňuje pouze minimálně. A způsob předávání údajů při objednávce přepravy ADR mezi odesilatelem, speditérem a dopravcem je v řadě případů zcela nedostačující. Uvede-li například spediční firma do objednávky přepravy pojem „přeprava 3 palet ADR, třída 3“, nelze z toho zjistit ani co se přepravuje, ani jaké množství je naloženo – nelze tedy přesně specifikovat vybavení vozidla ani jeho nutné označení, protože často i omezené množství je deklarováno jako přeprava ADR atd.
Pro nápravu této situace budou muset bezpečnostní poradci – kteří by měli pracovat i ve firmách předávajících informace k přepravě – vynaložit velké úsilí.
Na závěr bych chtěl upozornit na to, že i v současné době lze provádět zápis do nákladních listů podle mnohostranné dohody M122 zveřejněné 25. dubna letošního roku. Existují tedy ještě další dvě možné verze zápisů do nákladních listů.
Ing. Jiří Miletín,
certifikovaný bezpečnostní poradce ADR
