9. ledna 2003
V poslední době se stále více hovoří o nedostatečných pravomocích Policie ČR při kontrolách v silničním provozu a její roli při prevenci nehodovosti. O zhodnocení současné situace jsme požádali policejního radu Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky, mjr. PhDr. Rostislava Plachého, CSc.
„Jedním z důvodů přijetí novely novely Zákona č. 365/2000 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, byla snaha zvýšit bezpečnost silničního provozu. Myslíte si, že se tohoto cíle podařilo dosáhnout?“
„To ukáže teprve definitivní rozbor nehodovosti za loňský rok. V letech 2000 a 2001 se počet dopravních nehod skutečně snížil, avšak domnívám se, že to mohlo být dáno i administrativně – v této době již totiž nebylo nutné hlásit policii nehody, při nichž škoda na vozidle nepřesáhla 20 tisíc Kč. Za loňský rok očekáváme – a údaje z prvního pololetí to jednoznačně podporují – nárůst počtu nehod, včetně těch, při nichž došlo k úmrtí nebo zranění osob. A s tím nemůžeme být v žádném případě spokojeni.“
„Můžete uvést konkrétní čísla?“
„V prvním pololetí loňského roku bylo zaznamenáno celkem 87 321 dopravních nehod, při nichž bylo usmrceno 561 osob. V porovnání s rokem 2001 se jednalo o zvýšení o 1800 nehod; počet usmrcených osob vzrostl o 45. Tyto údaje dokazují, že řidiči (včetně zahraničních) se na silnicích ukázněně nechovají. Pokud bych měl zdůraznit některé opatření, které evidentně přispívá ke snižování nehodovosti, pak jde o jízdu se zapnutými potkávacími světly ve dne. Tato povinnost bohužel neplatí po celý rok, ale jsem přesvědčen o tom, že v dalších úpravách příslušných předpisů bude její přínos opět zohledněn.
S čím se v současné době hodně potýkáme, jsou dopravní nehody za účasti chodců. Stále se nám nedaří dostat do povědomí veřejnosti jasná pravidla, kdy má přednost chodec a kdy naopak vozidlo.“
„Jak se vyvíjí nehodovost řidičů nákladních vozidel?“
„Počet nehod nákladních vozidel se rovněž neustále zvyšuje. V prvním pololetí loňského roku jich bylo 11 206, což představovalo nárůst o zhruba 230. Kromě toho jsme zaznamenali také velký počet nehod řidičů autobusů – 850, což bylo o 83 nehod více než ve stejném období roku 2001.
Nejčastější příčinou těchto nehod bylo nepřizpůsobení jízdy a rychlosti stavu a povrchu vozovky nebo povětrnostním podmínkám. Řada z nich však byla způsobena také tím, že se řidič nevěnoval řízení, a to především v důsledku nedodržování doby odpočinku a bezpečnostních přestávek. Budeme se proto stále více zaměřovat na to, jak řidiči ustanovení Dohody AETR dodržují – je totiž zřejmé, že je zatím berou na lehkou váhu.“
„U řidičů autobusů je to obdobné?“
„U nich bych hlavní příčinu nehod viděl v tom, že někteří z nich přeceňují jízdní vlastnosti vozidla a domnívají se, že autobus je schopen zvládnout jakýkoli manévr, třeba i pozdní – značná část nehod je způsobena při předjíždění či míjení. Autobusy se často střetávají s vozidly odstavenými v jízdních pruzích a nedodržují ani dostatečný odstup od vozidel jedoucích před nimi.“
„Přijali jste konkrétní opatření na zlepšení tohoto stavu?“
„Začali jsme o těchto skutečnostech jednat přímo s dopravci – na různých školeních jim vysvětlujeme, na co by se při prevenci nehodovosti měli především zaměřit. A řekl bych, že to již přináší ovoce. Například na jižní Moravě, kde jsme v úzkém kontaktu s řadou dopravců, dnes již tolik závažných nehod není.
Podobný postup se snažíme uplatňovat i v případě dopravců, kteří se podílejí na přepravách nebezpečných věcí. Bohužel, také v této oblasti se počet nehod zvyšuje.“
„Je tato oblast něčím specifická?“
„Analýzou dopravních nehod při přepravách nebezpečných věcí se důkladně zabýváme od roku 2000. Nyní se již zřetelně ukazuje, že nehody způsobují řidiči stále stejných dopravců. Například v loňském roce byla v tomto směru jednou z nejhorších firem společnost Fadest Šumperk, která měla čtyři nehody, převážně při přepravě pohonných hmot.
V poslední době se množí také nehody při přepravách stlačených a zkapalněných plynů. Společnosti, které se těmito přepravami zabývají, jsou s námi ve styku a příčiny těchto nehod nyní společně vyhodnocujeme.“
„Role policie při prevenci nehodovosti je nesporná…“
„Důležitou součástí prevence nehodovosti jsou kontroly vozidel na silnicích. Řada pravomocí byla ovšem policii odejmuta a jak se ukazuje, nebylo to příliš šťastné. Především možnost odebrat na místě řidičský průkaz nebo osvědčení k technickému průkazu byla velice účinným preventivním nástrojem. Jestliže dříve si po zadržení řidičského průkazu dejme tomu dvě třetiny řidičů nedovolily sednout za volant a pouze jedna třetina jezdila dál, dnes je tento poměr opačný. A to se týká i řidičů, kteří zavinili vážnou dopravní nehodu, často pod vlivem alkoholu. Myslím si proto, že bude nezbytné policii tyto pravomoce vrátit.“
„Takže v praxi nemáte dostatečně účinné nástroje?“
„Pokud chci být objektivní, musím přiznat, že některá účinná opatření použít můžeme. Už jsme například několikrát nechali odstavit linkové autobusy, a to z důvodu jejich špatného technického stavu a hrozícího nebezpečí. Odstavena byla rovněž některá vozidla přepravující nebezpečné věci, neboť při přepravách nebyly dodrženy některé základní ustanovení Dohody ADR. To ovšem bohužel nestačí. Hlavní problém spočívá v tom, že většina dopravců nemá o problematiku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu zájem. Naopak se snaží přepravy uskutečnit za každou cenu – stává se dokonce, že za volant posadí řidiče, který nemá příslušné oprávnění.
Narůstá rovněž počet dopravních nehod způsobených nedodržením paragrafu 52 zákona č. 361/2000 Sb., který určuje odpovědnost řidiče za přepravovaný náklad – množí se případy, že náklad není řádně zajištěn. V tomto případě se však již nejedná o chybu dopravce, nýbrž o nedbalost řidiče, který podle mého
názoru v honbě za penězi nerespektuje základní bezpečnostní pravidla.“
„V posledních letech se velmi diskutovalo o nutnosti adekvátně postihovat přestupky zahraničních dopravců. Změnilo se v tomto směru již něco?“
„Příslušná právní úprava stále není dokonalá a dosud se nám nepodařilo ve spolupráci s MDS zprovoznit systém kaucí. Troufám si tvrdit, že přinejmenším ještě ani dalšího půl roku tento systém fungovat nebude. V příslušné metodice je totiž stále řada nejasných míst, která je nutno vyřešit na úrovni obou resortních ministerstev.
V poslední době navíc zjišťujeme, že i zahraniční řidiči začínají, například při zastavení kvůli překročení povolené rychlosti, používat stejných obranných postupů jako jejich čeští kolegové. Dostali jsme například již několik stížností od německých řidičů na to, že jsme měřili
neoprávněně, použili neoprávněné měřicí zařízení atd. Musím však říci, že tyto stížnosti jsou neopodstatněné, neboť každé měřicí zařízení, ať již na rychlost, vážení, alkohol či hloubku dezénu, je homologované. A policie je schopna to kdykoli doložit příslušným osvědčením.“
„Zmínil jste se o nedostatečných pravomocích policie. Nový zákon o přestupcích vám však dává také nové možnosti…“
„Ano, velice jsme ocenili rozšíření pravomocí policie při řešení přestupků na úseku dopravy a silničního hospodářství. A to zejména ve vztahu k porušování Zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Počet přestupků, které policie v souvislosti s porušováním dohod AETR a ADR může projednávat na místě a postihovat pokutou až do výše 5000 Kč, se zvýšil.
Naopak nás ale mrzí, že krátce poté, co se řadě krajských odborů policie podařilo navázat kontakt s dopravci a krajským úřadem a co byl stanoven rámec, v němž se přestupky budou projednávat, se tento systém se zrušenými okresními úřady rozpadl. Řekl bych, že po určitou dobu bude opět panovat trochu chaos a bude chvíli trvat, než se vytvoří nové funkční vazby.“
„V poslední době se stále více hovoří o narůstající kriminalitě právě v souvislosti s kamiónovou dopravou…“
„Tuto problematiku nebereme na lehkou váhu. Pracovně jsme si ji rozdělili na několik oblastí – na loupežná přepadení včetně krádeží kamiónů (respektive celých vozových souprav), klasické vykrádání vozidel, ilegální imigraci, případné teroristické útoky (možnost využití autobusu jako teroristického prostředku) a falešné celní deklarace, daňové úniky apod.
Kriminalita nás pálí zejména na dálničních úsecích, kde k ní dochází nejčastěji; škody jsou někdy značné. To byl ostatně jeden z důvodů, proč ředitelství služby dopravní policie na svém odboru pro tuto problematiku ustavilo zvláštního metodického pracovníka. Ukazuje se totiž, že práce dopravní policie v budoucnu nebude spočívat pouze v klasickém řešení dopravních přestupků, ale že se bude muset zaměřit se i na boj s organizovanou kriminalitou. Právě dálniční propojení nahrává mezinárodním kriminálním živlům a na to musíme být náležitě připraveni. Máme například řadu pachatelů polské nebo ukrajinské národnosti, kteří jsou technicky dobře vybaveni, mnohdy i lépe než policie. Současně však musím upozornit na to, že v řadě případů je zločin fingován – buď je do něj zapojen řidič, nebo přímo dopravce.“
Milan Frydryšek
