28. února 2002
Na začátku října loňského roku byly silnice II. a III. třídy
převedeny ze státu na jednotlivé kraje, které od té doby zajišťují
jejich údržbu a opravy. Komunikace ve Středočeském kraji patří podle
odborníků k nejvytíženějším a nejzanedbanějším.
O nejzávažnějších problémech, které s sebou přinesla letošní
sněhová kalamita, ale i o možnostech dalšího rozvoje dopravy a dopravní
infrastruktury v kraji a o velmi diskutovaném návrhu výstavby dálnice D3
jsme hovořili s vedoucím odboru dopravy a silničního hospodářství
Středočeského krajského úřadu ing. Petrem Jandou.
„Jaké jsou hlavní priority Středočeského kraje v oblasti dopravy?“
„Jedním z prvních materiálů, které odbor dopravy a silničního
hospodářství zpracoval a které následně schválila i Rada kraje, byly
‚Zásady dopravní strategie kraje‘. Z tohoto dokumentu lze odvodit hlavní
priority: v silniční dopravě se jedná především o optimalizaci
organizací Správy a údržby silnic (SÚS). Ze současných dvanácti SÚS
v jednotlivých okresech by měly být vytvořeny čtyři oblastní správy.
Dále se jedná o zabezpečení investiční činnosti na silnicích II. a III.
třídy v návaznosti na strukturu silničního hospodářství. Důležitá je
také spolupráce s Magistrátem hlavního města Prahy při řešení
dopravní politiky pražského regionu a zejména při řešení silničního
okruhu kolem Prahy. Dále Středočeský kraj podporuje prosazení rychlostního
spojení Prahy s Českými Budějovicemi dálnicí D3 a urychlení dostavby
rychlostní komunikace R6 Praha-Karlovy Vary. V oblasti železniční dopravy
patří mezi hlavní priority zkvalitnění železničního spojení
Praha-Kladno. Jedná se především o výstavbu rychlodráhy Praha-letiště
Ruzyně-Kladno a řešení dopravního problému v Mladé Boleslavi
(křížení třídy V. Klementa s železnicí – zahloubení železniční
trati Slovanka).
Ve vodní dopravě jsme se zaměřili na podporu využití labské a vltavské
vodní cesty. Jedná se především o splavnění Vltavy přes vodní nádrže
Slapy, Kamýk a Orlík až do Jihočeského kraje.
Rozvoj sítě heliportů (pro Integrovaný záchranný systém), podpora rozvoje
letiště Praha-Ruzyně a malých regionálních letišť s ohledem na
dotčené obce, to jsou priority v oblasti letecké dopravy.“
„Zmínil jste železniční spojení Prahy a Kladna. V jaké fázi se projekt
výstavby rychlodráhy nachází?“
„V současné době se dokončuje dokumentace pro územní řízení na
první etapu Praha-letiště Ruzyně. Předpokládáme, že pokud tomu nebudou
bránit závažné důvody, bude územní rozhodnutí vydáno do konce
letošního roku. Na druhou etapu (letiště Ruzyně-Kladno) zpracovává
projekční organizace SUDOP Praha na základě objednávky Českých drah
územně technickou dokumentaci.“
„Dánská společnost Maersk hodlá u Lysé nad Labem vybudovat centrální
terminál pro oblast střední Evropy. Podporujete tento projekt? Evidujete
ještě další zájemce o vybudování podobných z dopravního hlediska
významných staveb ve Středočeském kraji?“
„Při jednání se společností Maersk podpořilo vedení Středočeského
kraje představitele Lysé nad Labem. Jedna z podmínek pro vybudování
kontejnerového překladiště je kvalitní připojení Lysé na stávající
komunikační síť. V současné době se proto s účastníky řízení
projednává dokumentace na dobudování obchvatu Lysé (přeložka II/272 ve
směru od Litolu). Většina vlastníků pozemků i občanů Lysé
s navrženým řešením souhlasí, ozvaly se však i hlasy zásadně
odmítající vedení přeložky navržené v souladu s územním plánem.
Další průmyslové zóny se zřizují na mnoha dalších místech kraje, mezi
největší patří zóna Kolín-Ovčáry, která bude napojena na dálnici
D11.“
„Kolik komunikací v rámci převodu silnic II. a III. třídy ze státu na
kraje Středočeský kraj získal? Jak jste tento převod zvládli a jaké
problémy je ještě třeba dořešit?“
„Na Středočeský kraj bylo převedeno 2365 kilometrů silnic II. třídy,
6252 kilometrů silnic III. třídy, celkem tedy 8617 kilometrů komunikací.
Z této celkové délky je 4826 kilometrů ve špatném technickém stavu a
518 kilometrů dokonce v havarijním stavu. Jako problém vidím především
nevypořádané pozemkové vztahy pod těmito komunikacemi, které dosahují
hodnoty 707,7 miliónu Kč.“
„Podle odborníků jsou silnice ve středních Čechách nejvíce využívané
v rámci celé ČR. Které úseky nejvíce využívají nákladní
vozidla?“
„Kromě rychlostních komunikací a dálnic je nákladní dopravou nejvíce
zatížena silnice I/38 z Mladé Boleslavi přes Nymburk a Kolín dále na
Čáslav. V okrese Kolín na ní intenzita dosahuje 5700 nákladních vozidel
za den. Dále jsou to silnice I/3 od odbočky Mirošovice přes Benešov a dále
na jih s 5000 nákladními vozidly/den. O něco nižší zatížení
(4300 nákladních vozidel/den) vykazuje silnice I/6 z Prahy přes Velkou
Dobrou, Nové Strašecí až na hranice kraje a silnice I/16 z Mělníka přes
Slaný až k napojení na silnici I/6 (3400 vozidel/den). Dále se jedná
o silnice II. třídy mezi Kladnem a Berounem (3300 vozidel/den) a mezi
Neratovicemi a Brandýsem nad Labem (3400 vozidel/den).“
„Středočeské komunikace jsou také z hlediska oprav a údržby velmi
zanedbané. Které úseky jsou podle vás v nejkritičtějším stavu?“
„Nemělo by smysl vyjmenovávat všechny úseky, takže jen namátkou. Je to
například silnice Jeneč-Unhošť, Chýně-Rudná, Beroun-Bavoryně,
Mochov-hranice Prahy a další.
Všechny organizace SÚS Středočeského kraje zpracovaly kompletní plány
údržby a oprav vozovek a z výsledků vyplývá, že k uvedení všech
silnic II. a III. třídy v kraji do optimálního stavu by bylo zapotřebí
v prvním roce minimálně 2,137 miliardy Kč, pro období deseti let pak asi
5,14 miliardy Kč.“
„Kolik prostředků hodláte na opravy a údržbu komunikací vynaložit
v letošním roce?“
„Po projednání s kraji a Ředitelstvím silnic a dálnic rozděluje
prostředky podle určitých koeficientů Státní fond dopravní
infrastruktury. Pro náš kraj je na zimní i letní údržbu a pro opravy
vyčleněno celkem 1,042 miliardy Kč (228,197 miliónu Kč na údržbu silnic
I. třídy a 814,431 miliónu Kč na silnice II. a III. třídy).
V porovnání s loňským rokem byla celková částka navýšena asi
o 50 miliónů Kč.
Vzhledem k velké zanedbanosti, zejména silnic II. a III. třídy, se však
jedná o minimální výši vynakládaných prostředků. Po přechodu
financování na kraje – a pokud to finanční výtěžnost dovolí –
uvažujeme s navýšením těchto prostředků tak, abychom chátrání
komunikací zastavili.“
Na Středočeský kraj bylo převedeno 2365 kilometrů silnic II. třídy,
6252 kilometrů silnic III. třídy, celkem tedy 8617 kilometrů
komunikací
„Kolik finančních prostředků jste museli vynaložit na údržbu v období
kalamit na přelomu loňského a letošního roku?“
„V době kalamity byly nasazeny všechny vlastní i nasmlouvané mechanismy,
což si samozřejmě vyžádalo zvýšené finanční prostředky
vynaložené na chemické i inertní posypy, úhradu nasmlouvaných mechanismů
a přesčasových mezd. Podle našich údajů jsme posypali zhruba 500 900
kilometrů silnic, spotřebovali jsme asi 22 700 tun soli a 39 700 tun
inertních materiálů. Kromě toho jsme museli prohrnout přibližně
764 tisíc kilometrů silnic.
Od začátku loňského listopadu do 10. ledna jsme na tuto činnost
vy-naložili celkem 166,68 miliónu Kč. S přibližně stejnými prostředky
jsme přitom vystačili v celé zimní sezóně 2000/2001!“
„Zabezpečujete také údržbu některých silnic I. třídy, které spadají
do kompetence Ředitelství silnic a dálnic. O kolik kilometrů komunikací se
jedná?“
„SÚS ve Středočeském kraji provádějí údržbu na všech silnicích I.
třídy v celkové délce 851,8 kilometru. Na tuto údržbu, jak už jsem
říkal, uvolnil Státní fond dopravní infrastruktury celkem 228,197 miliónu
Kč. Ne všechny prostředky však byly poskytnuty jednotlivým SÚS. Značnou
část si Ředitelství silnic a dálnic ponechalo jako rezervu a na souvislé
opravy silnic I. třídy.“
„Jaké jsou nejbližší plány rozvoje komunikací ve Středočeském
kraji?"
„Rozvoj dopravní infrastruktury v kraji bude závislý především na
finančních prostředcích; do značné míry bude záviset i na úspěšnosti
jednání v průběhu územního a stavebního řízení. Mezi
nejsledovanější stavby patří především dobudování sítě dálnic (D3,
D11), mezinárodních a rychlostních silnic (R6, R7) spojujících
Středočeský kraj s okolními kraji, rekonstrukce a výstavba přeložek
silnic I. třídy radiálně napojených na Prahu (silnice I/9, I/12) a silnic
I. třídy propojujících centra kraje (silnice I/16 Slaný-Mělník-Mladá
Boleslav, I/38 v úseku Mladá Boleslav-Nymburk-Kolín, I/61 na Kladensku
v úseku mezi rychlostními komunikacemi R6 a R7) a dokončení silničního
okruhu kolem Prahy v severozápadním sektoru, který významně odlehčí
silniční síti II. a III. tříd Středočeského kraje. Dále bych rád
zmínil rekonstrukce nejvýznamnějších úseků silnic II. třídy
(v Jílovém a v okolí Berouna) a obchvaty a přístupy do měst a
významných obcí (Mladá Boleslav, Benešov, Úvaly, Slaný, Lysá nad Labem,
Líbeznice, Jesenice u Prahy, Roztoky u Prahy).“
„Jaké je stanovisko Středočeského kraje z pohledu dopravy k otázce
výstavby dálnice D3?“
„Kapacitní spojení Středočeského a Jihočeského kraje patří mezi
priority obou krajů. Z pohledu dopravy je dálnice D3 v trase
Praha-Jílové-Ne-tvořice-Mezno-Tábor-České Budějovice velice důležitá
pro celý resort dopravy, což potvrdili na lednovém jednání o D3
i zástupci ministerstva dopravy a spojů. Zejména se jedná o úsek
Praha-Benešov, kde je předpokládané dopravní zatížení dálnice v roce
2015 asi 20 tisíc vozidel za den. Pro převedení tohoto zatížení bude
dálnice D3 nezbytná. O tomto řešení se v současné době vede polemika.
Z našeho pohledu je však dálnice nejvhodnější a podporujeme její
urychlenou realizaci.
Napojení Jihočeského regionu a Benešovska dálnicí D3 na Pražský
silniční okruh u Jesenice a na komunikační síť Prahy je z dopravního
hlediska optimálním řešením, neboť dopravní zatížení z dálnice D3 je
řešeno samostatně a nikoliv společně s dálnicí D1.
Ministerstvo životního prostředí, některé dotčené obce, občanská
sdružení nebo jednotliví občané, kteří nesouhlasí s navrženým
vedením dálnice D3, navrhují jiná řešení. Proto náš Krajský úřad,
který pořizuje Územní plány velkého územního celku pražského regionu a
okresu Benešov, zahrnul tato jiná řešení do obou územních plánů
velkých územních celků. Teprve na základě jejich projednání a přijetí
bude zvolena výsledná varianta dopravního spojení Středočeského a
Jihočeského kraje a bude pokračovat jeho projektová a investorská
příprava.
Předpokládáme, že trasa dálnice D3 bude označena jako nezbytná a
bude – třeba i s dílčími připomínkami – schválena. Vyžaduje to
však velmi citlivý přístup ke vzneseným připomínkám z naší strany
i ze strany zpracovatele.“ Martina Novická
