Polemika

Právní úprava provozu na pozemních komunikacích podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není na dobré úrovni. Značné množství věcných i právních vad bohužel neodstraňuje ani opětovná vládní novela, kterou by nyní ve druhém čtení měla projednávat Poslanecká sněmovna. O to větší pozornost však novela věnuje stránce represivní, což se týká i navrhovaného bodového hodnocení porušení povinností stanovených zákonem. Podle navrženého systému zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidiči motorového vozidla, kterému byla za jednání zařazené do bodového hodnocení pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, do registru řidičů stanovený počet bodů. Jakmile řidič získá celkem 12 bodů, úřad mu to neprodleně písemně oznámí a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu, což musí splnit. Řidič současně pozbývá odbornou způsobilost a řidičské oprávnění. O vrácení řidičského oprávnění je řidič oprávněn požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu, spáchaných jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na jehož základě do-sáhl celkového počtu 12 bodů. Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a přiložil doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel ve smyslu § 101 zákona č. 361/2000 Sb.

Rozporuplná ustanovení Skutečnosti tak neodpovídá navrhované ustanovení § 123a, byť deklaratorní povahy, že bodové hodnocení zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků nebo trestných činů, stejně jako tvrzení, že systém nemá sankční povahu. Naopak, jde o přístup až šikanující, ne-li likvidační. Pro názornost uveďme příklad: Řidiči motorového vozidla bude uložena bloková pokuta za přestupek spočívající v držení telefonního přístroje v ruce při řízení vozidla (tři body), v dalším případě za přestupek spočívající v překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 20 km za hodinu (tři body) a v jiných dvou případech za přestupek spočívající v překročení nejvyšší dovolené rychlosti mimo obec o 30 km za hodinu (2×3 body). Důsledkem celkového počtu 12 bodů (vedle uložených sankcí) bude ztráta odborné způsobilosti a řidičského oprávnění na dobu nejméně jednoho roku. Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je zcela nesmyslná povinnost žadatele se na své náklady podrobit zkoušce z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy, ze znalostí ovládání a údržby vozidla a z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem podle zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Jestliže při přezkoušení z odborné způsobilosti neprospěje, může zkoušku opakovat pouze jednou. Ne-uspěje-li při opakované zkoušce, musí se podrobit nové výuce nebo výcviku z předmětu, ve kterém neprospěl. Opakované dílčí zkoušky po ukončení nové výuky nebo výcviku z některého předmětu je povinen složit ve lhůtě šesti měsíců ode dne konání první zkoušky při přezkoušení z odborné způsobilosti; jinak se musí podrobit nové výuce a výcviku v plném rozsahu! U požadovaného dokladu o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel navíc nelze přehlédnout, že se nestanoví, co se rozumí takovým dokladem, kdo jej vydává apod. Na základě naznačeného je zcela zřetelné, že navrhovaný systém vedle vad právních:l odhlíží od požadavku na individualizaci jednotlivých protiprávních jednání a opakovaně a nepřiměřeně tvrdě postihuje jednání, která ani nepatří mezi příčiny dopravních nehod; o zcela neodůvodněně ze zákona odnímá odbornou způsobilost a stanovuje povinnost absolvovat zkoušky jako u nového žadatele o řidičské oprávnění, když příčinou daného protiprávního jednání zpravidla není absence odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel; o vytváří (zhušťuje) korupční prostředí; o je výsledkem zjednodušujícího pohledu na bezpečnost silničního provozu; o nepostihuje hlavní příčiny dopravní nehodovosti a jejich nositele; o nevšímá si projevů agresivních úmyslných protiprávních jednání o v silničním provozu; o a v neposlední řadě vytváří pocit strachu ukázněných řidičů. o Právní úprava by měla odpovídat logice věci Domnívám se, že k uplatnění odpovědnosti za konkrétní právní delikt v silničním provozu by měla sloužit jak odpovídající právní úprava přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, tak i trestní právo hmotné. Nebo těm, kteří tak vehementně prosazují „bodový systém“ (i když možná ani netuší, co všechno se za ním skrývá, nebo o tom raději nemluví) nestačí, že podle stejné vládní předlohy řidiči, který se odmítne podrobit dechové zkoušce ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, se povinně uloží pokuta od 25 tisíc Kč do 50 tisíc Kč a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let, stejně jako za přestupek spočívající ve způsobení dopravní nehody se zraněním osoby, byť jen malého rozsahu? I když na druhé straně je zcela nepochopitelný až scestný návrh, podle něhož za přestupek spočívající ve způsobení dopravní nehody s následkem hmotné škody zřejmě převyšující 50 tisíc Kč se uloží jen pokuta od 2500 Kč do 5000 Kč; o zákazu činnosti nemůže být ani řeči, i když půjde třeba o milionovou škodu, nebude-li se jednat o opakování takového deliktu v období dvanácti po sobě jdoucích měsíců. Světe, div se, stejně by tomu mělo být za přestupek spočívající jen v překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 20 km za hodinu a více nebo mimo obec o 30 km za hodinu. Za sebe zdůrazňuji, že se nezastávám neukázněných řidičů. Horuji jen za právní úpravu bezvadnou, odpovídající ústavnímu pořádku, stavu a logice věci. JUDr. Pavel Bušta, odborník na dopravní právo