26. května 2005
Česká republika v přípravě prostředí pro zavedení metody veřejně-soukromých partnerství zaostává za Maďarskem i Polskem, o zbytku členských zemí Evropské unie ani nemluvě. Toto nemilé zjištění čekalo na účastníky hned v úvodním bloku třetího ročníku konference Public Private Partnership 2005 > PPP a legislativa, kterou na konci dubna v Praze uspořádalo Stavební fórum. Rozhodně to však neznamená, že odpovědné resorty a privátní iniciativy nevyvíjejí žádnou činnost. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo zakrátko předat do vlády návrh zákona o veřejně-soukromých partnerstvích. Na jeho podobě se významně podílela i Dana Schweigelová z kanceláře Glatzová & Co., která na konferenci popsala základní pilíře zákona a zároveň musela kvůli některým jeho ustanovením čelit kritice. V konferenčním sále pražského hotelu Jalta se sešla více než stovka developerů, ekonomů, právníků a zástupců stavebních firem. V menšině tentokrát byli ti, jichž se projekty PPP týkají neméně: představitelé státní správy a samosprávy. Konferenci zahájil zástupce odboru veřejných investic ministerstva pro místní rozvoj Jiří Svoboda, jenž vzhledem k aktuálnímu vývoji na české politické scéně suploval jak Jiřího Paroubka, tak nového ministra Radka Martínka. Jiří Svoboda potvrdil, že práce na zákonu o PPP vrcholí, a ubezpečil přítomné, že nový zákon půjde ruku v ruce s novelami jiných klíčových zákonů, například zákona o veřejných zakázkách či zákona o pozemních komunikacích. Uvedl také, že do zákona musejí být zapracovány četné směrnice EU. Příspěvky Anety Góry a Gergelyho Mezö se týkaly Polska, respektive Maďarska. Hlavně zástupce velvyslanectví Maďarské republiky v ČR překvapil výčtem projektů PPP, jež jsou v jeho vlasti realizovány nebo stojí těsně před spuštěním. Například maďarské ministerstvo školství registruje více než 10 projektů, z nichž minimálně jeden – rozšíření studentské koleje – už probíhá. Těsně před schválením jsou rovněž projekty stavby dvou věznic, obou s kapacitou 700 míst. Ministerstvo dopravy participovalo i na projektu dvou dálnic směrem na jih Maďarska.
Současná situace PPP v ČR Moderátor prvního regulérního panelu Současná situace PPP v ČR, Petr Merežko z Živnostenské banky, zkraje vznesl otázku, nakolik je potřeba projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru regulovat – například samostatným zákonem. Zatímco Dana Schweigelová a Filip Drapák z Centra PPP jsou přesvědčeni o tom, že regulace je nezbytná, Roman Kramařík z advokátní kanceláře Johnson & Kramařík je opačného názoru. Podle něj by kraje, města, obce či ministerstva měly být usměrňovány pouze vzhledem k riziku schodku veřejných financí. Příslušná ministerstva a orgány státní správy by se měly starat především o to, jak zvrátit například současnou nemožnost odepisování investice soukromým subjektem. Dana Schweigelová oponovala. Podle ní speciální zákon vzniká hlavně na popud veřejné sféry, která by chtěla mít právní jistotu, že „tyto projekty je možné realizovat“. Proto dokončovaný zákon o veřejně-soukromých partnerstvích (koncesní zákon), přesněji návrh koncesní smlouvy, obsahuje obligatorní a demonstrativní náležitosti v rovnováze. „Regule“ nejsou uplatňovány jen pro soukromý sektor: snaha byla vymezit i úlohu veřejné sféry tak, aby byly eliminovány například politické či jiné iracionální vlivy, uvedla advokátka. Diskuse se strhla u schvalovacích procesů. V návrhu zákona stojí, že významné koncesní projekty budou schvalovat vždy nejvyšší orgány – tedy v některých případech i parlament nebo zastupitelstvo (městská rada). To se nelíbí některým developerům. Upozorňují, že bude-li v negociacích věcnost nahrazena politikou, hrozí, že k dohodě nikdy nedojde. Dana Schweigelová, členka pracovního týmu MMR pro PPP, na závěr své prezentace sdělila, že se počítá s postupným novelizováním koncesního zákona. Marek Ditz, představitel ČSOB a prezident Asociace PPP, dále upozornil, že sebelepší legislativa nepovede k úspěšným realizacím partnerství veřejného a soukromého sektoru, pokud nebude politická vůle. A obráceně. Filip Drapák na závěr zmínil, že nyní registruje projekty PPP zhruba za jednu miliardu €. Početná nová vlna návrhů je očekávána po schválení koncesního zákona a jeho uvedení v platnost.
Nové projekty Moderátorem druhého panelu – Nové projekty v ČR I. – byl Kamil Blažek z advokátní kanceláře Linklaters. Se svými hosty (Josef Doubek z Ústřední vojenské nemocnice Praha, Dušan Čáslava z AB Facility, Petr Stejskal z ministerstva dopravy a Petr Merežko ze Živnobanky) se zaměřil zejména na projekty PPP z oblasti zdravotnictví a dopravy. Nejprve Dušan Čáslava referoval o probíhající úspěšné spolupráci jeho společnosti a managementu Nemocnice Motol při zajišťování energetických dodávek a inovace všech zařízení souvisejících například s topením. Ačkoliv nejde o klasický příklad PPP, některé rysy (výstupy) jsou totožné. Například to, že služba je provozována mnohem efektivněji. Petr Stejskal vyjmenoval mimopražské záměry dopravních staveb, jež splňují parametry PPP. Jde především o asi třicetikilometrový úsek D3 z Tábora do Bošilce, který si vyžádá náklady kolem 13 miliard Kč. Výstavba má trvat přibližně šest let, provoz třicet let. „Po zavedení mýtného se objeví i konečný uživatel,“ poznamenal Petr Stejskal. Dalším projektem druhé vlny je velký městský okruh v Brně: i v tomto případě je doba provozu stanovena na 30 let a výše investice dosáhne až devíti miliard Kč. Ministerstvo dopravy každopádně již pracuje na podmínkách třetí vlny, jež bude opět v souladu s prioritami dopravní politiky ČR. Petr Stejskal očekává zhruba dvacet předložených projektů, z nichž bude do vlády (ve spolupráci s ministerstvem financí) předložen jeden, maximálně dva.
Financování projektů PPP Ve třetím panelu – Financování nemovitostních PPP – nemovitosti využívané veřejným sektorem – se Lenka Kostrounová z ČSOB, Radek Janeček (Squire, Sanders & Demp-sey), architekt a bývalý pražský primátor Jan Kasl a Zbyněk Štěrba (Sekyra Group Projekt Management) věnovali například parametrům a detailům finančního zajištění spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Lenka Kostrounová zřetelně přiblížila postoje bank k předkládaným projektům PPP. Vypočetla několik hlavních podmínek: reálnost předložených projekcí, fakt, že dlužník je vlastníkem pozemků a že vlastní zdroje sponzora jsou vloženy do projektu přednostně, a namátkou i to, že hodnota předprodejů/předpronájmů (u odpovídajícího typu investic) je přiměřená. Přenosu rizik na soukromý sektor se věnoval Zbyněk Štěrba. Vypočetl možné typy rizik: o developerské riziko, kdy soukromý subjekt nese odpovědnost za projekt od počátku do doby jeho financování třetími subjekty (bankami);l příjmové riziko, které závisí na odhadu budoucí poptávky; o stavební riziko – navýšení ceny stavby, růst stavebních nákladů; o provozní riziko – špatně odhadnutá výše provozních nákladů projektu; o devizové riziko, které nastane při změně kurzů například při zahraničních úvěrech.
Konference Public Private Partnership 2005 > PPP a legislativa se konala pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a Asociace pro podporu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice (Asociace PPP). Odborným garantem byla Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). (pu)
