2. srpna 2007
„Tvrdit, že systém GALILEO se nachází v krizi, je velmi zjednodušující. Projekt Galileo trvá, nadále se vyvíjí a každý měsíc se na nej vynaloží 15 až 20 milionů €. To, co se stalo problematickým, je koncepce vztahu soukromého a veřejného sektoru, konkrétně jejich vzájemná spoluúčast na dokončení a provozování systému.“ V reakci na informace, které se v denním tisku začaly objevovat poté, co EU na jaře ztratila trpělivost s konsorciem soukromých firem, jež se měly podílet na vývoji projektu, to řekl
JUDr. Bohumil Jirkal, vyšší ministerský rada z odboru strategie
Ministerstva dopravy ČR.
Zatímco všechny tři ostatní existující či vznikající systémy – americký GPS, ruský GLONASS i čínský Compass – jsou financovány výhradně z veřejných zdrojů, na dokončení a provozování systému GALILEO se podle původních představ měly ze dvou třetin finančně podílet i soukromé společnosti. Uvažovaný koncesionář – konsorcium osmi velkých skupin z oblasti evropského kosmického průmyslu, zastřešující množinu řádově až osmdesáti zainteresovaných společností – nebyl schopen během rozhovorů s Evropským úřadem pro dohled nad družicovými navigačními systémy (GSA) překonat vnitřní rozpory. Ty pramenily z odlišného vnímání rizik spjatých se zájmy jednotlivých soukromých společností. Vzhledem k tomu, že jednání o obsahu koncesní smlouvy byla již delší dobu bezvýsledná, GSA z podnětu Rady ministrů dopravy (8. června v Lucemburku) původní tendr na koncesi zrušil.
Nyní se jedná i o variantě, že by Evropská unie mohla vybudování systému financovat z veřejných zdrojů a teprve poté, kdy pro soukromého investora pominou největší rizika, by se rozhodlo, zda systém bude provozovat veřejný sektor či na základě koncesní smlouvy sektor soukromý.
Pro variantu svěřit provoz soukromému sektoru hovoří především skutečnost, že soukromník je schopen udržet provozní náklady na co nejnižší úrovni. Naopak při správě veřejným sektorem nelze vyloučit, že rentabilita bude nižší.
Podle ředitele odboru strategie MD a vyššího ministerského rady Ing. Martina Pichla je však určitá spolupráce obou sektorů při aplikacích programu takovéhoto rozsahu nezbytná, obdobně jako například
v případě uplatňování telematických systémů v silniční dopravě. Zatímco vybudování nezbytné infrastruktury je v převážné míře záležitostí veřejného sektoru, vybavení vozidel již mají na starosti soukromé společnosti. „Samozřejmě ze strany státu je třeba zajistit, aby použitá technická zařízení byla kompatibilní – bez toho by v lepším případě koncová služba ztratila své kouzlo, v horším případě by vůbec nebyla dostupná,“
řekl Ing. Martin Pichl.
Cílem je přístup českých
firem ke špičkovým
technologiím
Česká republika v současnosti usiluje o to, aby se sídlem GSA stala od roku 2009 Praha. Podle JUDr. Bohumila Jirkala je však především důležité, aby české firmy získaly pří-stup k moderním technologiím, které souvisejí s vývojem a provozem systému GALILEO. Aby toho bylo možné dosáhnout, podala ČR žádost o zahájení rozhovorů o vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA). Prvořadé je dostat potřebné know-how do českého prostředí.
Ratifikační proces možná
již v roce 2008
Termín vstupu ČR do ESA nezávisí jen na pružnosti české stany, ale na přístupu členských zemí ESA a organizace samotné. Na základě předběžného harmonogramu však lze očekávat již během podzimu projednání hlavních tematických bloků, ke konci roku by pak mohl být vypracován text přístupové smlouvy a do března roku 2008 předán ke schválení radě ESA. Poté se rozeběhne ratifikační proces, který by mohl řádově do roka od zahájení rozhovorů přinést kýžený výsledek.
Návratnost
prostředků z ESA
Evropská kosmická agentura sice požaduje od svých členů roční příspěvek (v případě ČR by to bylo 150 mi-
lionů Kč), ale zároveň v ESA platí tzv. princip geografické návratnosti do prostředí, z něhož byl příspěvek získán. V případě, že české firmy uspějí v tendrech ESA, mohou získat zpět řádově až 90 procent z ročního příspěvku ČR.
Nutnost vzniku potřebného legislativního prostředí
Důležitým předpokladem, aby hlavního cíle – přístupu českých firem k moderním technologiím – bylo dosaženo, je vytvořit propracované legislativní prostředí, které bude mezinárodně právně kompatibilní pro manipulaci s citlivými informacemi. I v civilních službách systému GALILEO se bude pracovat s určitou mírou utajení, neboť nabídka služeb bude podstatně širší než u stávajícího amerického systému GPS. Ten, kdo si objedná vyšší standard služby, třeba pro účely komerčního podnikání, bude dostávat signál, který bude určitým způsobem kryptován.
Oproti systému GPS bude GALILEO podle Ing. Martina Pichla navíc poskytovat garanci služeb – bude jej tedy možné využívat například i u tzv. bezpečnostně kritických aplikací, kde by z důvodu chyby nebo
selhání systému mohlo dojít k závažné nehodě, při níž bude ohrožen lidský život nebo vzniknou velké finanční ztráty; došlo-li by k takové situaci, poškozený subjekt by byl odškodněn.
„Vzhledem k tomu, že systém GALILEO je garantovaný, klade jeho vybudování velké nároky na přípravu prostředí, které dá jistotu jak poskytovateli služby (například jasným právním rámcem), tak uživateli (který bude mít jistotu, že dostává kvalitní služby od spolehlivých dodava-
telů). Letos a v příštím roce proto budou pokračovat práce související se standardizací a certifikací, aby bylo v budoucnu zabráněno vstupu na trh nekvalitním produktům a byl vytvořen vhodný právní rámec. A přestože zatím není ani rozhodnuto,
v které zemi bude umístěno sídlo systému, musí být legislativní a organizační struktura navržena tak, aby zajistila kompatibilitu evropských i národních předpisů, respektive tyto předpisy musejí být vytvořeny či upra-veny tak, aby provoz systému umož-ňovaly,“ dodal Ing. Martin Pichl.
Nutnost spoluúčasti
i dalších resortů
Odhaduje se, že až 80 procent využití systému GALILEO bude v sektoru dopravy. Jeho služby jsou však koncipovány tak, aby jej mohly využívat i složky státní správy – jak
civilní, tak policejní a vojenské. Je proto nutné v určité míře přerozdělit národní kompetence k systému
GALILEO, které v současné době zastřešuje ministerstvo dopravy, a zapojit do dotváření systému i další resorty, spjaté především s prosazováním práva. Česká odborná veřejnost se k projektu již také mohla vyjádřit prostřednictvím tzv. Zelené knihy (viz DN 15/07). Reakce zástupců
různých oborů i firem budou po vyhodnocení na ministerstvu dopravy postoupeny Evropské komisi a stanou se jedním z podkladů pro zpracování nového koncepčního mate-
riálu.
Systém GALILEO není
náhrada za GPS
Stále se objevují i názory, že systém GALILEO představuje jakousi evropskou alternativu vůči americkému GPS, že bude alternovat již existující službu, a je tedy nadbytečný. Podle JUDr. Bohumila Jirkala však takováto tvrzení nemají opodstatnění. „Každý z těchto systémů má svá specifika. GALILEO je systém pod civilní kontrolou, reaguje na potřeby evropského ekonomického prostoru, bude mít kompaktnější celosvětové pokrytí, bude nabízet mnohem širší spektrum služeb, které bude schopen uživatelům garantovat, včetně náhrady škody v případě poruchy systému, případně jim dá před výpadkem signálu včas výstrahu. Systém GPS vznikl v jiné geopolitické situaci a byl původně určen pouze pro vojenské účely. Je proto robust-nější, ale má méně spolehlivý signál – existuje řada oblastí, kde je dostupný pouze po omezenou dobu či jej lze těžko zachytit. Rozhodně tedy nelze ještě na dlouhou dobu jeden systém pokládat za alternativu vůči druhému,“ uzavřel JUDr. Bohumil Jirkal.
Milan Frydryšek
