27. listopadu 2003
Rozšíření Evropské unie bude mít na automobilový průmysl pozitivní dopad. Shodli se na tom na začátku listopadu v Praze účastníci mezinárodního semináře „Automobilový průmysl v nových členských zemích“, věnovaného vlivu rozšíření EU na automobilový průmysl. O závěrech semináře v polovině listopadu informoval ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.
Seminář za podpory Evropské komise společně uspořádaly Sdružení automobilového průmyslu ČR, Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA), společenství Střední podnikatelský stav a Česká podnikatelská reprezentace při EU. Setkala se na něm stovka odborníků z oblasti výroby vozidel a komponentů, institucí Evropské unie a státní správy přistupujících zemí (z České republiky, Slovenska, Slovinska, Polska, Maďarska a Lotyšska).
Účastníci se dále shodli na tom, že v rozšířené Evropské unii se 450 milióny obyvatel vzniknou významné obchodní příležitosti a že nové členské země disponují dostatečným růstovým potenciálem. Pro jeho využití však podle jejich názoru bude nejdříve nutné vytvořit stabilní a předvídatelné právní prostředí, podpořit vnitřní trh a zlepšit bezpečnost silničního provozu a ochranu životního prostředí. Současně bude v rozšířené Evropské unii nezbytné zkvalitnit reprezentaci automobilového průmyslu.
Rozšíření EU je třeba pojímat pragmaticky
Podle náměstka ředitele Generálního ředitelství pro podnikání Evropské komise Heinze Zourka „vnitřní trh dosáhl v oblasti výroby automobilů pozoruhodného úspěchu a automobilový průmysl patří k odvětvím předvídajícím rozšíření EU“. To je podle něj důvodem pro to, aby perspektiva rozšíření vnitřního trhu na 25 členských zemí byla pojímána pragmaticky. Heinz Zourek zdůraznil, že před automobilovým průmyslem nyní stojí tři hlavní výzvy: udržení konkurenceschopnosti, globalizace a nalezení řešení na poli ochrany životního prostředí, bezpečnosti a dopravních omezení.
Zvýšit bezpečnost provozu
Poslanec Evropského parlamentu Herman Vermeer se zaměřil na téma bezpečnosti silničního provozu a úsilí potřebného ke snížení počtu osob, které umírají na silnicích v zemích Evropské unie (40 tisíc ročně!). Uznal „významný příspěvek ke zlepšení bezpečnosti vozidel“ ze strany automobilového průmyslu a zdůraznil potřebu přijímat další opatření v oblasti infrastruktury a zlepšování chování řidičů. Prohlásil, že neexistuje žádný důvod, aby se počet obětí dopravních nehod mezi jednotlivými zeměmi v rámci EU výrazně lišil, a navrhl konkrétní, rychle aplikovatelná opatření pro zlepšení situace, jako například harmonizaci pokut, ráznější vynucování existujících pravidel, jednotný tísňový informační systém v celé EU a kampaně zaměřené na výchovu řidičů.
Podpora malého a středního podnikání a výzkumu
Jiří Brůža z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve svém příspěvku zdůraznil klíčový význam odvětví automobilového průmyslu pro národní hospodářství a jeho vysokou výkonnost v uplynulých letech, a to jak v oblasti výroby vozidel, tak i jejich dílů. Upozornil na skutečnost, že dnešní prioritou ČR je dobře spolupracovat s institucemi EU, podporovat malé a střední podnikání a investovat do výzkumu.
Generální tajemník ACEA Ivan Hodac poukázal na růstový potenciál nových trhů v závislosti na zvyšování kupní síly a sociálně-ekonomických podmínek a upozornil na to, že stávající členské země EU by se nadcházejícího rozšíření neměly obávat, neboť „…přinese expanzi trhu a významné příležitosti pro všechny“. Současně však dodal, že nejdříve bude nutné splnit řadu úkolů v oblasti regulativů, a vyjádřil naději, že nové členské země přispějí k reálnému a efektivnímu dotvoření vnitřního trhu v automobilovém sektoru.
Automobilový průmysl je na rozšíření připraven
Předseda představenstva Škoda Auto a prezident Sdružení automobilového průmyslu Vratislav Kulhánek prohlásil, že rozšíření nebude pro sektor automobilového průmyslu představovat žádné riziko, neboť sektor je na ně již dostatečně připraven. Vyjádřil však obavu o jiná průmyslová odvětví, která neprodělala podobný „průhledný a úspěšný privatizační proces“. Pro oblast automobilového průmyslu se přimlouval za daňovou harmonizaci v rámci nové EU s cílem dosažení cenové konvergence a skutečné konkurence. Tak bude podle něj možné se vyhnout riziku „konkurence mezi kupními silami v různých zemích“.
(lan)