6. září 2001
Novým náměstkem ministra dopravy pro úsek civilního letectví,
silniční dopravy a bezpečnosti silničního provozu a pozemních
komunikací se v polovině července stal ing. Karel Holl. Jen
několik týdnů po jeho nástupu do funkce požadovali zástupci
Asociace autoškol a drobní dovozci při blokádě budovy
ministerstva dopravy jeho odstoupení. Vzhledem k tomu, že jak
v silniční dopravě, tak i v oblasti civilního letectví se od
jeho nástupu do funkce událo několik kritických momentů
(blokáda ministerstva, hrozba stávky pilotů ČSA), požádali
jsme jej o jeho stanovisko k těmto aktuálním problémům.
„S jakými prioritami jste v polovině července přijímal funkci
náměstka ministra dopravy?“
„Funkci jsem přijal z toho důvodu, že mé názory na oblast,
které snad po deseti letech praxe v Ústavu silniční a městské
dopravy rozumím, jsou velmi podobné názorům ministra dopravy.
V mé kompetenci není jen silniční doprava, ale
i infrastruktura a civilní letectví. A ve všech těchto
oborech existují problémy, na jejichž řešení bych se rád
podílel. Ať už to bude oprava a údržba silničních sítí,
schvalování vozidel nebo otázky rozvoje letecké dopravy.“
„Kromě jiných problémů řešíte například právě otázku
přihlašování a registrace ojetých vozidel a zkušebních testů
v autoškolách…“
„V době, kdy náš rozhovor probíhá, uplynuly pouze dva dny od
jednání zástupců drobných dovozců a Asociace autoškol
s premiérem Milošem Zemanem, na kterém bylo rozhodnuto
o vytvoření dvou pracovních skupin. Jedna z nich, které budu
předsedat, se bude zabývat právě registrací ojetých vozidel
a zlepšováním současného stavu v této oblasti. Vývoji
zkušebních testů se bude věnovat druhá skupina, kterou povede
ředitel Jiří Konečný. Zdůrazňuji, že zkušební systém, který
obhajuje ministerstvo dopravy, zůstane zachován, jen některé
otázky budou možná upraveny, zpřesněny nebo doplněny. Podle
mých informací ovšem nejsou úplně všechny autoškoly v otázce
zkušebních testů zcela jednotné tak, jak to prezentují
představitelé asociace Vladimír Zajíc a Bedřich Liška.“
„Právě představitelé Asociace autoškol požadují Vaše
odstoupení z funkce z důvodu střetu zájmů (viz DN 35/01).
Tvrdí, že donedávna jste byl pracovníkem společnosti Dekra
a pod její záštitou jste se v roce 1995 pokusil vytvořit
soukromou zkušební organizaci. Po neúspěchu jste v roce 1997
údajně chtěl vytvořit zkušební centra přímo pod patronací
MDS. V neposlední řadě žádají Vaše odvolání i kvůli
podezření, že mezi Vámi a bývalým pracovištěm přetrvávají
určité vazby. Jaké je Vaše stanovisko k těmto výhradám?“
"Tyto výhrady pro mě nejsou ničím novým, protože trvají
prakticky pět let. V roce 1995 jsem byl tehdejším náměstkem
ministra vnitra Bořkem Valvodou pověřen, abych vytvořil
pracovní skupinu, která by navrhla teze nového zákona pro
oblast autoškolství. Do této pracovní skupiny jsem chtěl
přizvat Bedřicha Lišku. Vladimír Zajíc byl dokonce přítomen
na ustavující poradě, na níž prohlásil, že se nebude na práci
této skupiny podílet, i když s navrhovanými směry řešení
souhlasí. Účast ve skupině odmítl i Bedřich Liška, protože
tehdy usiloval o to, aby problematika autoškol zůstala
v kompetenci ministerstva vnitra. Když se to nepodařilo, byl
to právě on, kdo tvrdil, že se o přesun kompetencí na MDS
výrazným podílem rovněž zasloužil.
K otázce zkušebních organizací bych rád uvedl, že v sedmi
zemích Evropské unie v současné době funguje zákon
o autoškolství tak, že zkušební část je zadána nezávislým
zkušebním organizacím. Výhodou tohoto řešení je i to, že takto
pojatý zkušební systém je odolnější vůči úplatkům
- podplácení zkušebních komisařů je prakticky znemožněno.
Kromě toho uzavřený subjekt zkušební organizace má daleko
větší předpoklady pro trvalé zvyšování kvalifikace zkušebních
komisařů.
Při pokusu o zavedení zkušebních organizací v ČR jsem nikdy
netvrdil, že by takovou organizací měl být pouze Ústav
silniční a městské dopravy (ÚSMD). ÚSMD se mohl účastnit
případného výběrového řízení na tuto zkušební organizaci, což
také navrhovala celá pracovní skupina, ve které byli
zastoupeni dopravní psychologové, pedagogové Karlovy
univerzity, Vojenské akademie a další odborníci.
Pokud jde o vazby na mé bývalé pracoviště, mají představitelé
Asociace autoškol zřejmě na mysli ÚSMD Dekra a společnost
s ručením omezeným VYDO, která vznikla při transformaci ÚSMD
na akciovou společnost. Těsně před mým odchodem z ÚSMD jsem
opustil představenstvo této firmy a k 16. červenci, kdy jsem
nastoupil na MDS, skončil i můj pracovní vztah s ÚSMD. Na
jaře letošního roku jsem byl opět zvolen jednatelem
společnosti VYDO. Advokátní kancelář, která mě zastupuje,
proto okamžitě při mém nástupu na ministerstvo dopravy
požádala o mé odstoupení z funkce jednatele a zrušení
členství ve společnosti VYDO. To však nelze řešit ze dne na
den, protože všechny tyto změny musí schválit valná hromada.
Nyní bude záležet jen na společnosti VYDO, kdy se valná
hromada uskuteční; poté však mé působení v ní úplně
skončí."
„V jaké fázi je v současné době privatizace České správy
letišť? Bude firma privatizována ještě letos a ve dvou fázích
nebo najednou? Můžete uvést podrobnosti privatizačního
projektu, který mělo vedení společnosti ministerstvu
předložit do konce května?“
„Na konci loňského roku jmenoval ministr dopravy pracovní
skupinu, v jejímž čele stál tehdejší náměstek a můj
předchůdce Pavel Braha. Jeho odchodem došlo k určitému
zpoždění v jednáních, nicméně porada ministra materiál
o transformaci ČSL projednala a postoupila jej do
meziresortního připomínkového řízení. Toto řízení v současné
době probíhá a po jeho vyhodnocení bude rozhodnuto o dalším
postupu.
Česká správa letišť je pro Českou republiku velmi důležitý
a strategický podnik, a proto musíme postupovat velmi
uvážlivě. Je třeba brát v úvahu, že ČSL v současnosti splácí
úvěr a další úvěr bude muset přijmout, proto i této
skutečnosti se musí celý transformační proces přizpůsobit.
V této etapě proto zatím nelze říci, zda k privatizaci dojde
ještě letos nebo až příští rok. Konečný termín bude záviset
na vyhodnocení výsledků meziresortního připomínkového řízení,
které by mělo skončit do konce září. Teprve pak se sejde
pracovní skupina jmenovaná ministrem a rozhodne o dalším
postupu.“
„Jak probíhají přípravy novely zákona o civilním letectví?
Bude předložena do konce letošního roku?“
„Tato otázka velice úzce souvisí právě s připravovanou
privatizací ČSL, protože dosud není známo, zda nebude třeba
některé návrhy ještě pozměnit. Ačkoli práce stále pokračují
a máme již k dispozici první návrh, předpokládáme, že se
příprava novely posune až do příštího roku.“
„Jaké zásadní změny novela přinese?“
„Je jich hodně a další se určitě ještě objeví na základě
aktuální potřeby. Úpravu zákona bude třeba provést například
v souvislosti s připravovaným zřízením nezávislého oddělení
pro vyšetřování leteckých nehod na MDS – podle platného
zákona totiž letecké nehody šetří pouze Úřad pro civilní
letectví. Dále bude do zákona nutné promítnout normy Evropské
unie. Složitá jednání očekáváme se zástupci Letecké amatérské
asociace, která bude určitě vyvíjet tlak na uvolnění podmínek
pro provozování sportovních létajících zařízení.“
„Letos platí nulové clo na dovoz letadel. Jaký předpokládáte
vývoj v příštím roce?“
„Stanovisko MDS vychází ze skutečnosti, že konkurenti českých
leteckých provozovatelů clo při dovozu letadlové techniky
neplatí. Sousední země jsou totiž členy dohody o obchodu
s letadly, podle níž se na letadlovou techniku clo
neuplatňuje. Na MDS budeme usilovat o to, aby se nulové clo
na letadlovou techniku, která je vyráběna v zemích Evropské
unie, uplatnilo i v příštím roce. Ze strany Slovenska, které
má jako partner ČR v celní unii na celou záležitost rovněž
vliv, zatím registrujeme podobné signály. Definitivní
rozhodnutí však bude záležet také na jednáních a postoji
ministerstev průmyslu a obchodu a financí a výsledku jednání
o celní unii. Naším dlouhodobým cílem rozhodně bude dosáhnout
toho, aby se Česká republika stala členem dohody o obchodu
s letadly.“
„Jaké je stanovisko MDS při budování spojení letiště Ruzyně
s centrem města?“
„Většina uzlových letišť v Evropě i na jiných kontinentech má
přímé spojení s železniční sítí; v mnoha zemích navíc
železnice přebírá řadu krátkých spojů a je provozována
v součinnosti s leteckými společnostmi. Typickým příkladem je
Francie. Proto považuji za vhodnější výstavbu železniční
tratě, která by spojila centrum města s letištěm Ruzyně
a pokračovala dále až do Kladna.
Uznávám, že občané Prahy 6 mají řadu důvodů pro to, aby
žádali prodloužení metra, ale je třeba vzít v úvahu, že
provoz metra vždy financovalo a i nadále bude financovat
město. Nedokážu si představit, že by stavbu metra v Praze
financoval soukromý sektor, zatímco na výstavbě železniční
trati by se soukromý kapitál určitě podílet měl. Kromě toho
srovnávací studie ´metro-železnice´ vypracovaná pro městskou
část Prahy 6 prokázala, že na prodloužení metra by bylo třeba
dvakrát více finančních prostředků ve srovnání s výstavbou
nejmodernější železniční trati.“
„Podle nejnovější zprávy MDS je technický stav pozemních
komunikací velmi vážný a nadále se zhoršuje také vinou
nedostatku finančních prostředků. Jakým způsobem hodlá MDS
tuto situaci řešit?“
„Finanční prostředky, kterými disponuje Státní fond dopravní
infrastruktury, tvoří bohužel jen zlomek celkové částky nutné
na údržbu a další výstavbu silniční sítě. Možný směr řešení
by podle mého názoru mohl ukázat pilotní projekt využitý pro
výstavbu dálnice D47, totiž financování stavby a údržby
silnic soukromými investicemi.“
Martina Novická
