10. dubna 2008
Nejdůležitější dosud chybějící páteřní komunikací v České republice je rychlostní komunikace R35, která by v budoucnu měla spojit česko-německou hranici u Hrádku nad Nisou s Libercem, Hradcem Králové, Olomoucí a česko-slovenskou hranicí u Bumbálky. Část R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí vytvoří jedinou možnou alternativu přetížené dálnice D1, uvedl minulý týden na setkání s novináři v Praze ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Alfred Brunclík.
Posun v přípravě výstavby komunikace nastal minulý týden, kdy zástupci Pardubického kraje a státu podepsali dokument, který má zajistit, aby se rychlostní komunikace R35 postavila včas a bez větších komplikací. Společná deklarace určuje konkrétní harmonogram výstavby jednotlivých úseků silnice od Turnova na Semilsku až po Mohelnici na Šumpersku. Podle Alfreda Brunclíka je nyní optimistickým termínem dokončení komunikace v celé více než třísetkilometrové trase rok 2017, pesimistickým rok 2020.
První část R35 bude za rok
Z hlediska odlehčení provozu na dálnici D1 je nejvýznamnějším úsekem D1 část mezi Hradcem Králové a Olomoucí. Její první úsek, konkrétně dálniční přivaděč z dálnice D11 mezi Opatovicemi a Sedlicemi, by měl být otevřen již v příštím roce. Další úseky by se podle plánu měly stavět v rozmezí let 2010 až 2016.
Na území Pardubického kraje povede R35 takzvanou jižní variantou, na níž se krajští zástupci shodli až po několika letech vyjednávání. Severní varianta se nelíbila dotčeným obcím ani ekologům. Podle Alfreda Brunclíka lze zatím R35 stavět do Ostrova, další úseky jsou teprve ve stadiu zahájení přípravy a reálné datum výstavby je kolem roku 2014.
Ještě horší je situace s přípravou výstavby na Liberecku, kde se stále vedou spory kolem trasování R35 v okolí Turnova. Dosud také není zcela vyřešeno financování výstavby komunikace, ŘSD počítá alespoň na některé úseky s evropskými dotacemi.
Příští rok již po dálnici i do Ostravy
Milník ve výstavbě české dálniční sítě přinese podzim, kdy by měla být zprovozněna dálnice D47 (budoucí D1) mezi Bílovcem a Bělotínem, takže vznikne prakticky souvislé dálniční spojení Prahy a Ostravy. Chybějící úseky D1 mezi Kroměříží a Lipníkem nad Bečvou budou suplovat části rychlostních komunikací R46 a R35, které však mají rovněž charakter dálnice.
Minulý týden začala také výstavba posledního úseku D47 mezi Bohumínem a česko-polskou hranicí, jejíž dokončení se očekává v roce 2010.
Tendry za desítky miliard
Již v letošním roce Ředitelství silnic a dálnic otevře některé významné komunikace, konkrétně například část R6 mezi Prahou a Pavlovem ve středních Čechách. Práce zahájí například na dalších úsecích R4 v jižních Čechách či na řadě obchvatů měst.
Celkem letos ŘSD vypíše výběrová řízení na zhotovení silničních staveb v hodnotě 40 miliard Kč, což bude o zhruba o devět miliard více než loni. Na silnicích a dálnicích hodlá prostavět 52 miliard Kč. Zhruba polovinu této částky poskytne Operační program Doprava.
Tři významné soutěže již ŘSD vypsalo – část rychlostní silnice R55 mezi Hulínem a Skalkou, napojení dálnice D3 na silnici I/3 u Mezna a část pražského okruhu mezi Vestcem a dálnicí D1. Podle Alfreda Brunclíka je tento úsek nutné začít stavět v létě, aby se stihlo jeho plánované dokončení do roku 2010.
Největším připravovaným tendrem bude soutěž na výstavbu dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí. Na tento úsek pak naváže další směrem k česko-rakouským hranicím, který by se měl stavět v rámci PPP projektu.
Základní síť bude do roku 2020
Přibližně za dvanáct let by mělo být hotovo dalších 1200 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací, které s již postavenými dálnicemi v délce kolem jednoho tisíce kilometrů vytvoří základní síť českých dálnic a rychlostních silnic. Celkové náklady na dobudování dálniční sítě se odhadují na zhruba 400 miliard Kč. Největší tempo výstavby se očekává do roku 2013, kdy může Česká republika čerpat rekordní prostředky z evropských fondů. Celkem může jít na dopravní infrastrukturu až o 145 miliard Kč. Poté však bude podle Alfreda Brunclíka nutné hledat další finanční zdroje.
Páteřní síť dálnic a rychlostních silnic představuje v podstatě paprskovitě se rozbíhající komunikace z hlavního města do regionů, doplněné o pražský okruh a republikový okruh, tvořený R35 a D1.
Dokončení páteřní sítě však nebude znamenat konec výstavby dálnic v Česku, upozornil Afred Brunclík. Na základní komunikace se budou v budoucnu napojovat další, například mezi krajskými městy.
Tomáš Johánek
