15. října 2019, Martina Vampulová
Poslední novinky a trendy v oblasti průmyslových technologií budou zástupci českého i světového průmyslu prezentovat už příští týden na 61. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu. Letos se na brněnské výstaviště po dvou letech opět vracejí i dopravní a logistická řešení v rámci veletrhu Transport a Logistika, který se uskuteční souběžně s Mezinárodním strojírenským veletrhem.
Ačkoli vystavovatelé se určitě mají čím pochlubit, výhledy do budoucna pro český i evropský průmysl nijak optimistické nejsou. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu průmyslová výroba v Česku v červenci rostla jen nepatrně. Data neočištěná o vliv počtu pracovních dní vykázala meziroční nárůst o 5,6 procenta, zatímco údaj očištěný o tento vliv ohlásil meziroční růst výroby pouze 0,1 procenta. To podle názoru hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče není překvapivé. „Tuzemský průmysl naráží na pokles průmyslové aktivity v eurozóně a především pak v Německu, přičemž asi nelze předpokládat, že by v blízké době nastal obrat směrem k lepšímu,“ uvedl ve své analýze. Vnější prostředí podle Jaromíra Jáče není příznivé: obchodní války a politické nejistoty v čele s nedořešeným brexitem se negativně projevují na průmyslové aktivitě v eurozóně a především pak v Německu. Dodatečnou zátěží pro celkový výkon tuzemského průmyslu jsou také probíhající odstávky kapacit ve výrobě elektřiny.
„Vizuálně silný růst nových objednávek je v případě července nutno brát s rezervou: zjevně zde ve výrazné míře pozitivně zapůsobil vyšší počet pracovních dní. Zároveň ale červenec zřejmě přinesl i určité oživení po velmi slabých číslech za letošní červen, jež podle mého názoru taktéž úplně věrně neodrážela situaci v tuzemském průmyslu,“ dodal. Zatímco za celý loňský rok vzrostla tuzemská průmyslová výroba o rovná tři procenta, pro letošní rok očekává hlavní ekonom Generali Investments CEE zhruba poloviční nárůst. „Pro další měsíce a dále pak pro rok 2020 bude důležité, zda se zlepší forma průmyslu v eurozóně a především pak v Německu. Průzkumy z německého průmyslu a hlavně údaje o vývoji tamních průmyslových objednávek a výroby ale bohužel pro nejbližší měsíce žádné zlepšení nenaznačují,“ uvedl.
Podle ředitele Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka z aktuálních statistických výsledků vyplývá, že český průmysl neklesá. „Potvrzuje ale naše předpoklady, že růst průmyslové produkce bude zpomalovat,“ řekl Bohuslav Čížek. Návrat k růstu nastal v červenci především díky výrobě motorových vozidel, která k výsledku přispěla nejvíce. V červenci rostly rovněž domácí i zahraniční tržby a 10% tempem rostla i hodnota nových zakázek. Za prvních sedm měsíců letošního roku tak průmysl podle očištěných meziročních dat udržuje jednoprocentní tempo růstu.
„Na jaře jsme predikovali, že průmyslová produkce letos poroste tempem dvou procent. Dosavadní výsledky ukazují, že dvouprocentního tempa růstu za celý rok pravděpodobně nedosáhneme, ochlazení bude větší. Potvrzují to i výsledky našeho šetření, které pravidelně provádíme s Českou národní bankou mezi 150 firmami. Stále ale budeme v kladných hodnotách,“ předpověděl Bohuslav Čížek.
Tahounem ekonomiky zůstává spotřebitelská poptávka
Podle poslední čtvrtletní zprávy ministerstva průmyslu a obchodu Analýza vývoje ekonomiky ČR z června letošního roku pokračovala česká ekonomika na začátku letošního roku ve stabilním růstu. Meziroční růst reálného HDP dosáhl v 1. čtvrtletí 2,6 procenta, stejně jako ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 a prakticky stejně jako v předešlých třech kvartálech. Absence výraznějších výkyvů je patrná i ve struktuře růstu. Jeho hlavním tahounem zůstává spotřebitelská poptávka, která i nadále profituje z rekordně nízké nezaměstnanosti a dynamického růstu mezd. Naopak došlo k výraznému zvolnění růstu hrubého fixního kapitálu, a to z dvouciferných temp patrných v loňském roce na 3,4 % v prvním čtvrtletí letošního roku. Nejstrmější zpomalení zaznamenaly investice do ICT a ostatních strojů a zařízení, kterými se firmy snaží obvykle řešit napjatost v pracovních kapacitách.
Na nabídkové straně ekonomiky přispěl k růstu hrubé přidané hodnoty nejvíce průmysl, nicméně největší meziroční nárůst zaznamenalo odvětví informačních a komunikačních technologií. Jeho podíl na HPH celé ekonomiky se však pohybuje lehce nad 5% oproti 30% podílu průmyslu. Na rostoucí důležitost ICT odvětví ukazuje i nejvýznamnější meziroční nárůst zaměstnanosti z celého sektoru služeb. Problémem však zůstává, že ani vyšší zaměstnanost v ICT službách, ani napjatost na trhu práce nevedou ke znatelnému růstu produktivity v celé ekonomice.
Zahraniční obchod s hi-tech službami nabírá na významu
Oproti loňskému roku došlo ke zlepšení v zahraničním obchodě. Tempa růstu exportu a importu v 1. čtvrtletí meziročně akcelerovala a přebytek zahraničního obchodu ČR v národním pojetí se mírně snížil. Povzbudivou zprávou je, že zahraniční obchod s high-tech službami nabírá v ČR na významu. Vlivem převisu vývozů nad dovozy dochází k nárůstu přebytku obchodu s high-tech službami, které tak více než kompenzují deficit z obchodu s high-tech zbožím. S postupnou digitalizací české ekonomiky lze očekávat další postupné zvyšování podílu obchodu s high-tech službami.
Odhad tempa růstu HDP pro letošní rok ministerstvo průmyslu a obchodu snížilo na 2,5 % z téměř tříprocentního růstu očekávaného v dubnu. Důvodem je především přehodnocení výhledu pro Německo, kde došlo k výrazné revizi růstu HDP směrem ke slabším hodnotám. Stejně jako loni jsou nejistoty dalšího vývoje české ekonomiky spojeny především s vývojem v zahraničí. Hlavním rizikem je eskalace obchodních válek mezi Spojenými státy a zbytkem světa (Čína, EU, příp. i Mexiko). Bezprostřední riziko nižší obchodní výměny se Spojeným královstvím poněkud opadlo s tím, jak se hrozba tvrdého brexitu posunula na poslední čtvrtletí letošního roku. Nebezpečí zpomalení evropských ekonomik, především té německé, i kvůli nižší poptávce z Číny však trvá.
Martina Vampulová
Foto: Škoda Auto
