16. ledna 2003
Největší ekonomický nárůst po vstupu do Evropské unie očekávají přední vrcholoví manažeři v případě kandidátských zemí Polska a České republiky. Kromě toho se domnívají, že vedle pozitivního vlivu na evropský obchod se rozšíření EU negativně projeví na míře zaměstnanosti v Evropě. Vyplynulo to z průzkumu European Business Monitor, který loni v září a říjnu již podvanácté uspořádala expresní společnost UPS a jehož výsledky zveřejnila na konci prosince.
Více než polovina (53 procent) respondentů European Business Monitor, kterého se zúčastnilo 1452 manažerů předních evropských firem, uvedla, že po vstupu kandidátských zemí do Evropské unie bude nejpravděpodobněji vykazovat nejrychlejší ekonomický růst Polsko. Pro Českou republiku se vyslovilo 38 procent dotázaných, v pořadí třetí Maďarsko označilo 28 procent manažerů.
V názorech respondentů se projevily i určité národní odlišnosti. Například italští manažeři jmenovali na prvním místě Českou republiku (vyslovilo se pro ni 44 procent, zatímco Polsko jako země, která bude vykazovat nejrychlejší ekonomický růst, získalo 40 procent hlasů). Celkově je většina evropských hospodářských lídrů optimistická v tom, jak rozšíření EU ovlivní jejich vlastní obchod. Pozitivní dopad očekává 59 procent z nich, nejoptimističtější jsou přitom Italové (69 %), Němci (65 %) a Belgičané (63 %).
Negativní vliv na míru inflace
Navzdory tomuto pozitivnímu pohledu na rozšíření Evropské unie jsou přední evropští manažeři méně optimističtí v otázce možného dopadu rozšíření na míru zaměstnanosti v jejich zemích. Čtyřicet tři procent dotazovaných očekává, že plánované rozšíření ovlivní úroveň zaměstnanosti negativně. Jenom 23 procent očekává, že se úroveň zaměstnanosti zvýší, a třetina z nich (32 %) předpovídá, že se nezmění. Nejvíce skeptičtí jsou v této otázce zástupci německých a belgických společností; 59 procent manažerů v Německu a 55 procent v Belgii se obává, že rozšíření EU bude mít na zaměstnanost v jejich zemích negativní vliv.
Dále respondenti očekávají, že dopad rozšíření na míru inflace v jejich zemích bude spíše negativní (31 %) než pozitivní (21 %); největší obavy přitom mají zástupci firem v Nizozemsku (56 %).
Postavení Evropy se zlepší
Plných 77 procent účastníků průzzkumu se shoduje v tom, že rozšíření EU zlepší celosvětové ekonomické a politické postavení Evropy.
Téměř dvě třetiny evropských manažerů (63 %) se také domnívají, že by bylo vhodné, kdyby Evropu na světové politické a ekonomické aréně zastupoval volený prezident. Italští manažeři hlasují nápadně ve prospěch voleného prezidenta, za důležité to považuje 79 procent z nich. Nizozemci jsou touto myšlenkou nadšeni méně: jen 36 procent respondentů se domnívá, že je to důležité, zatímco 64 procent si myslí opak. Rozpolceni jsou v této otázce Britové – počet britských respondentů, kteří to považují za důležité, i těch, kteří si myslí opak, je přibližně stejný.
(mna)
