2. ledna 2008
První výsledky analýzy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), která měla porovnat cenu výstavby dálnic v okolních evropských zemích a v České republice, jsou na světě. Vyplývá z nich, že se v České republice například staví levnější dálniční mosty než v Německu, ale naopak ražba tunelů je tady o více než čtvrtinu dražší.
ŘSD si nechalo vypracovat analýzu v reakci na kritiku médií, podle nichž jsou české dálnice několikrát dražší než německé. Analýza ukázala, že zatímco mosty se v České republice staví o 14 procent levněji než v Německu, tunely jsou o celých 27 procent dražší. Kilometr české dálnice je o 17 procent levnější než kilometr rakouské, ale o pětinu dražší než kilometr dálnice ve Slovinsku. „Výsledky analýzy je nutné brát s rezervou, dálniční stavby fakticky nelze objektivně porovnat,“ tvrdí ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Podle jeho slov lze maximálně srovnat cenu dálničních staveb, jako jsou právě tunely nebo mosty.
Cenu zvyšuje řada položek
Podle Alfreda Brunclíka skutečnou cenu výstavby dálnice ovlivňuje celá řada dalších položek, které se stát od státu liší. „Jde například o opravy přilehlých komunikací, výstavbu protihlukových stěn nebo náklady na stavební dozor,“ řekl. Česká republika má údajně jedny z nejpřísnějších protihlukových limitů a ekologických norem, takže je nutné stavět například zelené nadchody pro zvěř. Ekologická a protihluková opatření spolknou zhruba deset procent celkových nákladů na dálnici, dalších 15 procent připadá na stavební dozor, výkup pozemků a soudní pře s tím související.
Na ceně dálnic se podle Alfreda Brunclíka také hodně podepisují požadavky obcí, které vyžadují dlouhé dálniční přivaděče a nákladné mimoúrovňové křižovatky. „Zatímco jinde v Evropě se postaví dálnice a majitelé silnic nižších tříd si k ní dodělají přípojky, u nás tyto přípojky staví stát,“ upozornil.
Srovnávat srovnatelné
Dosavadní srovnávání ceny dálnic podle Alfreda Brunclíka nebrala v potaz například ani DPH nebo dobu výstavby. Nejkřiklavější příklad, na který média upozornila, představuje dálnice D8 z Prahy do Ústí nad Labem. Podle některých zpráv byla tato dálnice až čtyřikrát dražší než srovnatelný úsek německé dálnice A7. To přiznal i Alfred Brunclík, upozornil však zároveň na to, že německá dálnice se stavěla ve zcela jiné době. „Ta cena je skutečně čtyřikrát vyšší, ale německá dálnice se stavěla začátkem 90. let, takže my jsme teď v úplně jiných cenách,“ zdůraznil.
Možné rezervy spatřuje ředitel ŘSD zejména v projektové přípravě, která je někdy údajně velmi drahá. Zatím však pro toto tvrzení nemá konkrétní důkazy. „Existuje tady určitá setrvačnost v přípravě projektů, nemohu tedy zatím své tvrzení doložit na nových projektech. Máme ale důvěryhodné informace, že v některých případech jsou projekty zbytečně finančně nadhodnocené,“ řekl.
NKÚ se postavil za kritiky
Slova o tom, že se v České republice dálnice staví příliš draho, však nepocházela pouze z médií. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) loni porovnal cenu silničního tahu z Ústí nad Labem do Drážďan. Český úsek dlouhý 23,4 kilometru stál státní pokladnu 19 miliard Kč. Tím si vysloužil první místo nejen mezi nejdražšími tuzemskými silnicemi, ale překonal i cenu za kilometr německého úseku do Drážďan. Dálnice se prodražila hlavně proto, že vede přes nepříznivý terén. Jenže i mosty, které celou stavbu prodražují, se vymykají běžným cenám a jsou podle NKÚ nejdražší ve své kategorii.
Nejvyšší kontrolní úřad rovněž kritizoval ministerstvo dopravy za velmi nízké odhady nákladů dopravních staveb, které mají za následek nedostatek peněz při samotné realizaci. Peníze nakonec stát sice vždy uvolní, ale prodloužení výstavby ji prodražuje.
ŘSD požaduje jednotkové ceny
Místo srovnávání se zahraničím hodlá ŘSD vypracovat systém maximální ceny, za kterou hodlá dálnici postavit. „Můžeme říci, za kolik se ta dálnice dala postavit, a tady je určitě co zlepšovat,“ řekl Alfred Brunclík.
ŘSD hodlá spolupracovat například s odborníky z Českého vysokého učení technického. Jednotkové ceny by měly být známy už do konce roku a měla by se jimi řídit výstavba přibližně dalšího tisíce kilometrů dálnic a rychlostních komunikací, které ještě zbývá dokončit pro kompletaci základní dálniční sítě České republiky. Mezi základní priority v tomto směru patří zejména dostavba dálnice D1 z Prahy do Ostravy, dálnice D11 do Hradce Králové a dále k česko-polské hranici, obchvat Prahy a dálnice D3. Všechny tendry vypisované na realizaci staveb těchto i dalších komunikací budou podléhat novým pravidlům. Podle odborníků ale zatím zřejmě nehrozí to, že by stát postavil pouze dálnici a přípojky by si realizovali majitelé komunikací nižších tříd, tedy většinou kraje.
Tomáš Johánek
