16. dubna 2009
Na přelomu března a dubna uspořádalo Sdružení pro dopravní telematiku ČR v Praze šestý ročník mezinárodní konference ITS Prague. Významné setkání jak z mezinárodního hlediska, tak z perspektivy rozvoje dopravy a souvisejících oborů se konalo pod mottem ITS&S – svěží koktejl pro dopravu a rozkvět v zemích Evropy.
Široký záběr témat – od obecných týkajících se strategie v dopravě a informačních dopravních technologií, přes informace o konkrétních aplikacích až po kosmickou spolupráci – naznačoval, že doby, kdy se telematika v rámci dopravních oborů pracně prosazovala, jsou již dávno minulostí. V současnosti již naopak inteligentní dopravní systémy a služby podporují jak národní státy, tak i celá Evropská unie.
Podle Martina Pichla z Ministerstva dopravy ČR Evropská komise na konci loňského roku navrhla Akční plán pro aplikaci ITS. Jeho cílem je urychlit a koordinovat zavádění inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě v Evropě, a to včetně návaznosti na jiné druhy dopravy. Jedním z nástrojů pro stanovení jednotných technických specifikací evropských technických služeb by měl být program EasyWay, který byl zahájen před dvěma lety a bude ukončen v roce 2013. Program je financován z prostředků fondu TEN-T, jehož zdroje na zavádění harmonizovaných telematických aplikací se odhadují na 300 milionů €. V současné době se programu EasyWay účastní 21 členských zemí,
převážně prostřednictvím ministerstev dopravy a správců státních komunikací (za Českou republiku ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic).
Význam dopravní telematiky pro dopravu podtrhla i skutečnost, že právě v době konání konference ITS Prague ’09 se v Bruselu sešli ministři dopravy EU (viz DN 15/09), kteří se vyslovili pro nutnost zajistit propojenost ITS v rámci celé unie.
Příslušná směrnice by se měla projednávat v druhé polovině českého předsednictví Evropské unie. Klíčovou událostí by měla být neformální rada ministrů dopravy členských zemí EU na konci dubna v Litoměřicích.
Dopravní informační systém
ITS představují jedno z hlavních témat, jimiž se zabývá i Ředitelství silnic a dálnic ČR. Jejich rozvíjení souvisí podle ředitele ŘSD Alfreda Brunclíka s budováním potřebné silniční infrastruktury, které je však závislé na finančních zdrojích. Zatímco nové silnice byly podle něj již navrženy a realizovány jako inteligentní, ostatní součást silniční sítě se ITS vybavuje dodatečně, a to s důrazem na jejich integraci, například prostřednictvím loni v září otevřeného Národního dopravního informačního a řídicího centra (NDIC).
NDIC je součástí jednotného systému dopravních informací, který má podle Jaroslava Zváry z ministerstva dopravy „zajistit v maximu času a maximu územního rozsahu průjezdnost a sjízdnost pozemních komunikací v celé České republice“. K tomu je nutno mít neustále k dispozici aktuální a co nejúplnější přehled o všem, co na konkrétních místech sítě pozemních komunikací průjezdnost či sjízdnost zcela či částečně omezuje. Jen na základě takového systému lze přijímat konkrétní opatření, včas varovat účastníky silničního provozu, optimalizovat řídicí procesy i analyzovat příčiny omezujících jevů a následně pokud možno zabraňovat jejich opakovanému vzniku,
řekl Jaroslav Zvára. Systém by měl mít v budoucnu k dispozici aktuální informace od všech subjektů, které jsou obeznámeny s čímkoli, co
provoz na silnicích může omezovat. NDIC má podle Jaroslava Zváry v současnosti k dispozici přesné informace mimo jiné od policie,hasičského záchranného systému a od záchranných stanic ve třech krajích.
Výkonové zpoplatnění v ČR
Velké pozornosti domácích i zahraničních účastníků se těšil work-shop Výkonové zpoplatnění v ČR, který se konal souběžně se sekcemi ITS napříč Evropou a Informační a řídicí systémy. Podle děkana Dopravní fakulty ČVUT Petra Moose může být vzorem pro tvorbu globálního interoperabilního systému letecká doprava. Příklad si z ní již vzala železnice, především rychlostní. A totéž by podle Petra Moose bylo zapotřebí u mýtných systémů, například aby v Evropě fungoval jen jeden typ palubní jednotky. Co se týče budoucího hybridního mýtného systému v České republice, cílem je využít všeho, co již bylo vytvořeno a spolehlivě funguje,
jako jsou například jednotky Premid. Jak v této souvislosti upozornil prezident SDT Miroslav Svítek, na pilotním projektu hybridního systému, který bude v ČR zanedlouho spuštěn, bude také testován mezinárodní standard a získané poznatky do něj budou zpětně začleněny.
Ředitel provozovatele mýtného systému v ČR, společnosti Kapsch, Karel Feix seznámil přítomné s posledními daty o výběru mýtného, která signalizují zhruba patnáctiprocentní pokles. Výběr mýta podle něj zřetelně indikuje pokles ekonomiky a jasně vymezuje nejpostiženější regiony.
Václav Jirkovský z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy upozornil na problém zpoždění dat v mýtném systému. V současné době se podle něj zpoždění pohybuje kolem deseti minut. To je z hlediska využitelnosti těchto dat pro řízení dopravních toků tak vysoká hodnota, že takto získaná data nejenže nemusejí vést ke zvýšení bezpečnosti, ale dokonce mohou zapříčinit vznik nehody.
Rozsah versus srozumitelnost
Na tvorbu ITS systémů se zaměřil Pavel Přibyl z ČVUT v Praze a společnosti Eltodo EG v příspěvku nazvaném O umění projektovat ITS systémy. Problém podle něj spočívá již v tom, že projektování ITS neřeší žádný současný předpis, projekty se realizují podle fyzického uspořádání a nikoli zevnitř, chybějí metody pro popis funkcionality. Každý projekt je nutno hodnotit podle toho, nakolik podporuje dopravní procesy, jaká je jeho ekonomická efektivita a jak bude nové řešení přijato laickou i odbornou veřejností.
Určitým podkladem může být metodika SSADM (Structure System Analysis and Design Metodology) vyvinutá v osmdesátých letech pro vládní projekty ve Velké Británii. Klade důraz na detailní a strukturovaný přístup v každé etapě životního cyklu vývoje projektu.
Problémem při tvorbě architektury je její rozsah a srozumitelnost. Pavel Přibyl to přiblížil na ITS architektuře České republiky. Je podle něj značně složitá a ministerstvo dopravy nenašlo prostředky na její údržbu. Nový projekt by proto měl složitou architekturu redukovat.
Konkrétní řešení
Vzhledem k tomu, že telematika je v oblasti dopravy etablovaným oborem, většina příspěvků na konferenci ITS Prague ’09 informovala o konkrétních aplikacích či v praxi využitelných projektech. Například na využití ITS na dálnicích a silnicích v ČR se soustředil Roman Vojtíšek z ŘSD. Inteligentní kamerové systémy pro měření dojezdových dob přiblížili Otto Fučík a Tomáš Bia z firmy CAMEA a některé výsledky projektu ministerstva dopravy týkajícího se standardizace popisu železničních tratí v ČR přiblížil Robert Číhal z ČD-Telematika. Bezkontaktní platební systém ve veřejné dopravě byl tématem přednášky Pavla Mandy, Tomáše Stárka a Ondřeje Holuba ze společnosti Telematix Services,
hodnocení pilotního projektu testování kontrolních a řídicích systémů na dálnici D8 zaznělo v příspěvku Alexandry Holubové z Jacobs Consultancy. Vystoupení na téma ITS jako nástroj pro udržitelné rozhodování si připravili Martin Böhm a Stefan Schwillinsky
z Austria Tech, o liniovém řízení dopravy hovořil Miroslav Šůstek z Eltodo EG a nechyběly ani aktuální informace z dění na poli kosmické spolupráce.
Konference ITS Prague ’09 poskytla širokou platformu pro diskusi odborné veřejnosti o aktuálních tématech v oblasti dopravy a příbuz-ných oborů a představila některá z efektivních řešení, která nabízejí inteligentní dopravní systémy a služby. Zároveň potvrdila nezastupitelnou pozici, kterou si Sdružení pro dopravní telematiku ČR vybudovalo jak v Network of ITS National Associations, tak v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu i při řešení konkrétních projektů.
Milan Frydryšek
