6. března 2003
Pozice ruských mezinárodních silničních dopravců není obecně příliš dobrá. Přestože se jejich podíl na ruském trhu mezinárodní přepravy dříve dařilo průběžně mírně zvyšovat, v letech 2000 a 2001 stagnoval na zhruba čtyřiceti procentech. A podobný – ne-li ještě horší – výsledek se očekává i po vyhodnocení údajů za loňský rok. V lednu to na tiskové konferenci v Moskvě uvedli představitelé Asociace ruských mezinárodních dopravců ASMAP.
Podle generálního ředitele ASMAP Michaila Nizova zůstává základním problémem ruských dopravců jejich zastaralý vozový park. Více než šedesát procent vozidel, využívaných v mezinárodní silniční dopravě, neodpovídá ani nejnižší evropské ekologické normě Euro 1 (tuto normu splňuje pouze 23 procent vozidel, normě Euro 2 vyhovuje 15 procent a normě Euro 3 pouhé jedno procento vozidel).
Vozidla ruských dopravců proto často nejsou do evropských zemí ani vpuštěna; jejich provozní náklady jsou navíc tak vysoké, že je jejich provoz nerentabilní. Z toho pramení i problémy s bezpečností provozu a nedodržováním dodacích termínů při přepravách, což rovněž nahrává konkurenci. „Tato situace vznikla v důsledku netečnosti státu k problémům dopravců a zvůle celních orgánů,“ prohlásil Michail Nizov.
Dovozní clo na nová nákladní vozidla dosahuje (včetně DPH) 25 procent, což ruským dopravcům dovoluje pouze minimální obnovu vozového parku. Právě v důsledku vysokých dovozních cel bylo v roce 2001 do Ruské federace dovezeno pouhých 106 vozidel Euro 3; údaje za loňský rok zatím nebyly vyhodnoceny.
Druhým negativním jevem, na který ASMAP neustále poukazuje, je nedokonalost ruských zákonů. Jako příklad lze uvést problémy kolem DPH – přestože daňový zákon umožňuje osvobodit mezinárodní přepravy od DPH, v praxi je uplatnění této daňové úlevy v podstatě nemožné. Dopravce totiž k žádosti o osvobození od daně musí daňovým orgánům doložit celní deklaraci a prokázat tak, že šlo skutečně o mezinárodní přepravu.
Podle celního zákona ovšem nemá na získání deklarace nárok. Kvůli této nesrovnalosti v zákonech jsou ruští dopravci pro zákazníky o dvacet procent dražší než jejich zahraniční konkurenti.
Kritika celních a kontrolních orgánů
Michail Nizov ve svém vystoupení kritizoval také práci celních a kontrolních orgánů. Poukázal na to, že až čtvrtina zahraničních vozidel, provádějících mezinárodní nákladní přepravy, vstupuje na území Ruské federace bez předepsaných vstupních povolení. Maximální výše pokuty za tento přestupek je tisíc RUB. „Přihlédneme-li k tomu, že provozní náklady běloruských dopravců na jednu přepravu jsou v průměru o 700 USD nižší než dopravců ruských, nepředstavuje pro ně taková pokuta žádnou hrozbu,“ prohlásil Michail Nizov.
Michail Nizov vyjádřil znepokojení i nad situací panující na hraničních přechodech. Aby mohla Transportní inspekce Ministerstva dopravy Ruské federace provádět kontrolní činnost, bylo na hranicích Ruské federace vybudováno 160 silničních hraničních přechodů s jejími pracovišti. Vinou špatné koordinace práce se však na těchto přechodech čekací doby protáhly do nepochopitelných rozměrů. Jako příklad uvedl Michail Nizov prosinec loňského roku, kdy se doba čekání na severo-západní hranici pohybovala kolem padesáti hodin.
Ke kritice práce celní správy se připojili i přítomní dopravci. Státní celní výbor (GTK) podle nich používá úspěšné firmy jako „dojné krávy“. Za sebemenší přestupek je jejich vozidlo odstaveno na speciální placené parkoviště a dopravci je vyměřena vysoká pokuta. Celníci pak za-čnou naznačovat, že bez úplatku se nic nevyřeší. „A dopravce platí a nikde se nedovolá pomoci,“ postěžovali si ruští dopravci.
V této souvislosti dopravci ostře kritizovali také činnost svého sdružení. „ASMAP nás nechce slyšet. Lidé, kteří tam pracují, nechtějí bojovat za naše práva a peníze,“ řekli. V této souvislosti je vhodné připomenout, že s podobnou, ne-li ostřejší kritikou ze strany dopravců se ASMAP setkal již na konci loňského roku během krize systému TIR na území Ruské federace (viz DN 51/02).
Tehdy mezi dopravci převládal názor, že ASMAP místo toho, aby včasným aktivním přístupem řešení celé situace napomohl, se původně postavil pouze do pozice pozorovatele. Jeho představitelé to tehdy zdůvodňovali tím, že jádro konfliktu je ve sporu mezi GTK a Mezinárodní unií silniční dopravy IRU.
Zahraniční konkurence
Za největší konkurenty ruských dopravců se všeobecně označují dopravci z Běloruska. Na konferenci však zazněly i obavy z nové hrozby, kterou představují dopravci z Litvy. Podle vyjádření přítomných dopravců vytvořil litevským dopravcům stát příhodné podmínky pro rozvoj jejich podnikání. „Mají nízké daně, nízká cla na dovoz dopravních prostředků, přístup k levným úvěrům s úrokovou sazbou pod dvě procenta. Díky těmto podmínkám se z Litvy stává významná evropská dopravní velmoc,“ tvrdili ruští dopravci.
Zároveň si stěžovali na negativní přístup státních orgánů v tranzitních zemích východní Evropy. „Průjezd Polskem a Ukrajinou je prostě hrůza,“ zaznělo na konferenci.
Narůstající popularitu litevských dopravců u ruských obchodních firem zdůvodňují ruští dopravci i jejich „uměním“ pracovat s celními doklady.
Litevský dopravce je prý schopen při průjezdu Litvou „udělat nové celní dokumenty“, především nové celní faktury se sníženou celní hodnotou zboží. Tato „služba“ je pro ruské importéry velice zajímavá, neboť jim při importních operacích snižuje daňovou zátěž.
Výhrady vůči ruským dopravcům
Podle názoru zástupců ASMAP i samotných dopravců by základní skupinu ruských dopravců měly tvořit především ruské obchodní firmy. Představitelé obchodní sféry však spolupráci s ruskými dopravci hodnotili poněkud odlišně. „Litevští dopravci jsou lepší ve všech směrech. Zatímco naši mají jen založené ruce, oni pracují. Jsou přesní, výkonní a pečliví. Naši dopravci stále jen sní o státním protekcionalismu, který by vedl k uzavření trhu pro zahraniční dopravce,“ tvrdili zástupci zasilatelů.
„Před pár lety jsem s našimi dopravci spolupracoval a víc již nechci. Litevští dopravci se k práci staví odpovědně. Naši nedodržují termíny, tu někde uvíznou, tu dojedou úplně někam jinam. Existují určitá bezpečnostní pravidla, jako kde a za jakých podmínek lze parkovat. To je pro zákazníka velmi důležité, ale s našimi dopravci je příliš problémů. Zůstane-li vozidlo někde z různých příčin stát, řidič jen informuje svou firmu a my nevíme nic. Řidič potom jen doveze hromadu různých dokladů za všelijaké pokuty a nepředvídané náklady,“ řekl jeden ze zasilatelů.
Konference tak potvrdila, že většímu prosazení ruských dopravců na již poměrně zahuštěném mezinárodním dopravním trhu brání celá řada objektivních příčin. Z tohoto důvodu se ASMAP začíná snažit o intenzivnější prosazování zájmů svých členů. Důkazem toho může být právě změna podmínek pro osvobození od DPH u mezinárodních přeprav, kterou by na základě připravovaného vládního materiálu měla na jaře projednat Státní duma.
Zdeněk Gerstner dopravní atašé českého zastupitelství v Moskvě
