24. října 2002
Hledáním cest obnovy a rozvoje vodní dopravy se na své mimořádné valné hromadě na konci září v Praze zabývala Sekce vodní dopravy Svazu průmyslu a dopravy ČR. Účastníci valné hromady konstatovali, že podnikatelé ve vodní dopravě byli při srpnové povodni velmi těžce poškozeni a jejich škody kvůli nefunkčním zdymadlům na Vltavě a zanesenému toku středního Labe stále rostou.
Podnikatelé v oboru lodní dopravy a přístavnictví odhadují škody způsobené povodněmi na 0,5 miliardy Kč, na plavebních zařízeních jsou ještě asi třikrát větší (viz DN 41/02). Ještě horší jsou podle nich škody marketingové, protože část zákazníků odešla od dopravy zboží po vodní cestě nebo opustila lokality přístavů, v nichž skladovala, clila nebo montovala své zboží.
Plavidla uvázaná k olším a plotům
Předseda sekce Miloslav Černý na mimořádné valné hromadě poukázal na zanedbanost vodních cest, především na neudržované břehy a zanesená koryta toků. „Na splavných tocích v České republice existují kritická plavební místa, která omezují vlastní plavbu. V době povodní pak v těchto lokalitách, například v oblasti lobkovického hřbitova na Labi nebo ve chvatěrubské úžině na Vltavě, vznikají mimořádně nebezpečné stavy,“ uvedl s tím, že úprava těchto profilových lokalit by zlepšila i podmínky pro plavbu.
Vodní toky nejsou vybaveny ani vázacími prvky určenými pro vyšší stavy vody, o čemž svědčí skutečnost, že při letošních povodních nebyla výjimkou plavidla uvázaná k olším či plotům.
Miloslav Černý dále poukázal na skutečnost, že dosud nebyly zahájeny úpravy toku Labe od Střekova ke státní hranici. „Ředitelství vodních cest se nejenže za poslední tři roky nepodařilo postoupit ve výstavě dvou plavebních stupňů na spodním Labi, ale bylo také zrušeno již zahájené územní řízení na stupeň v Přelouči, což oddálilo možnost připojení splavného Labe v oblasti Pardubic na labskou trať,“ konstatoval Miloslav Černý. Navrhované řešení je přitom – i když v menším měřítku – podobné tomu, jakým je před velkou vodou chráněna Vídeň, dodal.
Státní orgány, v jejichž kompetenci a povinnostech je péče o rozvoj infrastruktury, nevytvářejí podle podnikatelů předpoklady pro rozvoj vodní dopravy v České republice. Při budování průmyslových zón či jiných zvýhodnění pro zahraniční investory stát nezadává povinnost nebo doporučení využívat vodní cesty, k významným průmyslovým lokalitám v České republice nejsou budovány průplavní kanály a nepřipravuje se ani napojení k již vybudovaným skladům zemědělských produktů na březích splavných řek, konstatovali účastníci valné hromady.
Kanál Dunaj-Odra-Labe
Přelomem z hlediska přínosu k celkové protipovodňové ochraně téměř celého území České republiky by bylo vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe, který by pomohl odvést část povodňové vlny z daného území na území jiné, nezasažené velkou vodou. „Jestliže dnes víme, že jihočeské rybníky zadržely třikrát více vody než vltavská kaskáda, neměly by odpovědné orgány možnost převodu části povodňové vlny z povodí do povodí pomocí plavebního kanálu podcenit. Škody, které by se tímto způsobem podařilo odvrátit, za to stojí, nehledě na rozvoj lodní dopravy a posílení infrastruktury státu,“ zdůraznil Miloslav Černý.
„Bylo hodnověrně popsáno, že povodně, které v roce 1997 zasáhly oblast severní Moravy, mohly na středním a dolním toku řeky Moravy způsobit násobně nižší škody, kdyby byl plavební kanál Odra-Dunaj vybudován,“ uvedl dále předseda sekce. Připomněl, že srpnová povodeň nezpůsobila na dolním toku Labe v Německu a v Hamburku žádné rozsáhlé škody, mimo jiné právě i díky široce rozvětveným vodním cestám.
V České republice nejsou narozdíl od běžné praxe v zemích Evropské unie realizovány podpůrné programy pro rozšíření vodní dopravy. „Naopak, nekompetentními rozhodnutími se povolila výstavba v záplavových územích, která v souhrnu zvýšila hladinu řeky a umocnila povodňové škody,“ konstatoval Miloslav Černý.
Jednoznačným zklamáním pro podnikatele v oboru byla i malá operativnost v době povodní. Státní orgány nevyužily zkušeností a vědomostí plavců; vymstilo se i to, že odborníci z plavební veřejnosti nebyli zváni do povodňových komisí na úrovních měst či okresů, řekl dále Miloslav Černý.
Loděnice paběrkují
Podnikatelé v oboru vodní dopravy mají problémy i se zastaralým lodním parkem, zatímco podpora vodní dopravy v okolních zemích spočívá nejen v péči o vodní cestu, v jejím rozšiřování a údržbě, ale také ve vytváření vhodných podmínek pro obnovu plavidel a udržování jejich stáří na optimálních patnácti letech.
„České loděnice paběrkují na opravách letitých člunů. Na jejich generální opravy, neřkuli na novostavby nemají čeští plavci prostředky a musí se živit zakázkami pro zahraniční zákazníky. Proto se plavíme na starých plavidlech s technicky zastaralými ovládacími systémy. Více než polovina nosnosti české flotily přitom nemá vyhovující dokumenty,“ dodal předseda Sekce vodní dopravy Miloslav Černý.
(von)
