19. května 2005
Valná hromada Svazu spedice a logistiky ČR na konci března v Praze projednala a schválila zprávu o činnosti organizace, její rozpočet na letošní rok a plán činnosti svazu do dubna příštího roku. Vrcholné setkání českých speditérů přijalo také důležitý doplněk Spedičních podmínek SSL, který v souladu s evropským vývojem nově formuluje omezené odpovědnosti speditéra. S hodnocením aktuálního stavu v oboru kombinované dopravy na valné hromadě SSL vystoupila vedoucí oddělení kombinované dopravy ministerstva dopravy Milada Šmejkalová. Informovala o projektu na podporu rozvoje kombinované dopravy, kterým by se zanedlouho měla zabývat vláda. Zmínila se také o vazbách na rozvojové projekty Evropské unie a o finančních výhodách, které tyto projekty mohou přinést podnikatelské sféře. Generální tajemník ČESMAD Bohemia Martin Špryňar ve svém vystoupení analyzoval současnou situaci české kamionové dopravy, která je hlavním dopravním partnerem spedice v ČR. Uplynulý rok dopravcům podle jeho slov přinesl pozitiva v podobě zrušení hraničního celního odbavení po rozšíření unie a následného zvýšení produktivity silniční dopravy. Za negativa označil zavedení mýtného v Rakousku a SRN, které má významný vliv na hospodaření českých dopravců v případě, že zvýšené náklady nejsou schopni přeúčtovávat klientům. Martin Špryňar dále hovořil také o systému eurolicencí, registracích zahraničních dopravců v ČR a zvyšujícím se počtu členů sdružení ČESMAD Bohemia. Výkonný ředitel SSL Jiří Kladiva vystoupil s informacemi o současném vývoji v hlavních dopravních oborech v Evropě a ve světě a o aktuálních logistických koncepcích. Přiblížil letošní rozhodnutí Evropské komise, která mají význam pro odvětví dopravy a zahraničního obchodu. Pro účastníky valné hromady pak shrnul vývoj v evropských zemích, které nejsou členy Evropské unie. Ruská federace: Moskva letos žije ve znamení dopravy a logistiky. V březnu se tam konala mezinárodní výstava TransRussia a již v červnu bude hostit další významnou akci – mezinárodní veletrh a konferenci FreightRussia. V září se pak Moskva stane dějištěm světového kongresu Mezinárodní federace národních spedičních svazů FIATA. Ruské ministerstvo dopravy připravuje zavedení silničních poplatků. Měly by se stát významným zdrojem financování výstavby ruské silniční sítě, která je v kritickém stavu a není dimenzována na současné tonážní parametry evropské kamionové dopravy. V námořních přístavech Rusko do roku 2010 počítá se zdvojnásobením obratu přeloženého zboží. Do té doby poběží vládní podpůrný program Morskoj transport, jehož cílem je zpomalit přesun ruského zboží do přístavů v zahraničí. V současnosti již probíhá omlazování ruské obchodní flotily, a to především tankerů. V oblasti letecké přepravy se moskevské letiště Domodědovo stává ruskou jedničkou v nákladní i osobní dopravě a předbíhá dosud vedoucí Šeremeťjevo. Letecké společnosti, zejména Aeroflot, hlásí nárůst přepravy zboží, především díky nasazení moderních letadel od zahraničních výrobců. Zajímavé je i to, že se ruská letadla An 124–100 zřejmě stanou hlavními dopravními prostředky pro dálkové přesuny vojsk a techniky NATO. Na podporu železniční dopravy z východní Asie do Evropy přes Sibiř vznikla nová joint venture mezi ruskými drahami a rejdařským podnikem FESCO. Železniční trasa je dvakrát až třikrát kratší než cesta námořní. Ukrajina: Nová vláda bojuje s kontrabandem a šedými dovozy. Důsledkem jsou však kilometrové fronty kamionů na hranicích a hromadící se kontejnery v přístavech. Cílem kontrolních akcí je odhalovat falešné deklarace zboží a korupci celníků. Ukrajina nedávno uvedla do provozu důležitou zpoplatněnou dálnici z Kyjeva do Oděsy v délce zhruba 500 km a nyní pracuje na modernizaci další, více než 800 kilometrů dlouhé komunikace z Čopu u slovenských a maďarských hranic do Kyjeva. Zahraniční banky již na tento projekt poskytly první úvěr ve výši 100 milionů €. Vláda počítá s rozšířením černomořského přístavu Oděsa o nový kontejnerový terminál, ale na stole jsou již také plány na nový megapřístav s obratem kolem jednoho milionu TEU, protože rozsáhlejšímu rozvoji oděského přístavu brání územní omezení. Balkánské státy: V Sofii se nedávno uskutečnilo 6. hospodářské fórum balkánského regionu, které se věnovalo zejména zlepšování dopravní infrastruktury. Fórum doporučilo, aby státy na infrastrukturu věnovaly 1,5 až 2,0 % svého HDP; vyslovilo rovněž požadavek na zjednodušení hraničních procedur a urychlení celního odbavení. V Bělehradě jednalo 300 odborníků z patnácti zemí o znovu- oživení dopravy zboží po Dunaji, jejíž objem se po balkánské válce snížil na necelou čtvrtinu předválečného objemu a nyní roste jen velmi pozvolna. Zásadním problémem zůstává obnova srbských mostů zničených bombardováním, které zatím nahrazuje plovoucí pontonový most, jenž však dopravu značně brzdí. Přitom jen chorvatský přístav Vukovar na Dunaji hodlá do roku 2015 zvýšit překlad na více než trojnásobek, na 8,2 milionu tun. Provincie Kosovo zpracovala osm vlastních drážních rozvojových projektů a kritizuje správu OSN, že pro tuto zemi dosud nenavrhla žádnou dopravní koncepci. V letecké dopravě hrozí bankrot srbské letecké společnosti JAT – mimo jiné kvůli tvrdošíjnému odporu odborů vůči racionalizačním opatřením. Turecko: Předmětem silné mezinárodní kritiky se stal nový turecký zákon o dopravě, který údajně vysokými finančními povinnostmi diskriminuje zakládání dceřiných podniků a filiálek zahraničních dopravců a speditérů. Stát prodává dvacetiprocentní podíl na národním leteckém dopravci Turkish Airlines. (jk)
