2. července 2009
S cílem představit novou image a potvrdit svou někdejší roli přirozené námořní vstupní brány pro země
střední a východní Evropy se na květnovém mnichovském veletrhu transport logistic prezentoval severoitalský přístav Terst. Správu přístavu na veletrhu podpořilo také kolem dvaceti veřejných i soukromých podniků
činných v přístavu a jeho okolí. Společně se zúčastnily mezinárodního semináře Terst: proč ne?, na němž hledaly cesty ke zlepšení povědomí potenciálních zákazníků o rychle se rozvíjejícím druhém největším italském přístavu.
Terst leží na křižovatce tradičních námořních cest a evropského koridoru č. 5 (Lisabon – Kyjev). Nabízí přístaviště pro lodě s hlubokým ponorem (až 18 metrů) a disponuje dobrým napojením na silniční a železniční sítě.
Jako dříve osvědčený překladový uzel mezi pozemní a námořní dopravou pro obchod se zeměmi střední a východní Evropy očekává nové zakázky díky rostoucímu obchodu mezi novými členy Evropské unie a Dálným východem.
Loni přístav odbavil celkem 48 279 107 tun zboží, nejvíc od dosud rekordního roku 2001, a o 4,7 pro-
centa více než v roce 2007. Výrazně se o to zasloužil zejména překlad tekutého hromadného zboží (+7,2 procenta). Dominantní překlad kusového zboží (5,5 milionu tun a 210 tisíc nákladních vozidel) zůstal prakticky na úrovni roku 2007, když pokles Ro/Ro a trajektového provozu zhruba o 560 tisíc tun vykompenzoval stejně vysoký nárůst konvenčních a kontejnerizovaných zásilek. Překlad suchého hromadného zboží naopak vykázal propad o 14,6 procenta.
Překlad v kontejnerovém terminálu neovlivnila ani hospodářská krize, naopak v něm loni přístav dosáhl nového rekordu s 335 943 TEU (meziročně +26 procent). Pozitivně se projevilo to, že přístav začali najíždět velcí rejdaři jako CMA CGM, Evergreen, MSC, Maersk a ZIM.
Nedostatečné vytížení spoje do ČR
I když se úspora nákladů do jednotlivých hlavních měst střední Evropy pohybuje mezi 48 až 51 procenty, nízká poptávka neumožňuje vytvořit dostatečně výkonné dopravní spojení mezi přístavem a konečným místem určení zásilek. Zástupci operátora kombinované dopravy Alpe Adria si v této souvislosti postěžovali především na velmi nízké vytížení uceleného vlaku mezi přístavem
Terst a Lovosicemi, který výrazně zaostal za očekáváním operátora při jeho loňském spuštění a je zatím stále v provozu jen jednou týdně (viz DN 46/08).
Rozvojový plán za dvě miliardy €
V zájmu zvýšení výkonnosti přístavu, zlepšení jeho image a navýšení jeho podílu na rostoucí obchodní výměně mezi Evropou a Dálným východem přijala terstská přístavní správa rozsáhlý plán výstavby a modernizace v hodnotě kolem dvou miliard €. V jeho rámci vyroste nový terminál pro moderní osobní lodě s délkou přes 300 metrů. Pro středně velké a velké nákladní lodě přístav vybuduje nový moderní nákladový terminál s překladovou a skladovou plochou o rozloze 35 hektarů. Projekt počítá i s možností sloučení kot-višť V a VI.
Součástí rozvojového plánu je i rozšíření kontejnerového terminálu (kotviště VII); jeho roční kapacita se po dokončení akce zvýší ze současných 500 tisíc TEU zhruba na dvojnásobek. Práce budou zřejmě rozděleny do dvou etap.
Těžištěm plánu je ovšem vybudování nového kotviště VIII, které bude rovněž sloužit k překladu kontejnerů, a přilehlého logistického zázemí. S plochou přes 90 ha a plavební hloubkou 18 metrů by se měl terminál stát jedním z nejatraktivnějších zařízení v jižní Evropě pro velké lodě nové generace. V jižní části pří-stavní zóny plán dále předpokládá výstavbu nového Ro/Ro terminálu pro současné odbavení až čtyř plavidel. Jako samozřejmou součást výstavby plán předpokládá excelentní napojení na silniční a železniční síť a vybudování velké odstavné plochy pro nákladní vozidla. n
