21. února 2002
Evropská komise zahájila tažení na podporu vytvoření jednotného
evropského trhu železniční nákladní dopravy. Nový „železniční
balíček“, který komise představila na konci ledna, jde výrazně dále,
než se až do té doby předpokládalo, a to jak rozsahem, tak i časovým
horizontem liberalizace. Železniční nákladní doprava by podle v pořadí
již druhého „balíčku“ měla být plně liberalizována do roku
2006. Drážní podniky z členských zemí EU by od tohoto data měly mít
zaručen volný přístup do sítě ostatních členů nejen pro mezinárodní
provoz, ale dokonce i ve vnitrostátní dopravě.
Směrnice z roku 2000 předpokládala otevření trhu pro přeshraniční
železniční nákladní dopravu již v roce 2003, avšak členské země EU ji
povětšinou do své národní legislativy nezapracovaly. Z tohoto důvodu
předložila Evropská komise druhý železniční balíček – dospěla
totiž k přesvědčení, že „již nelze dále otálet“. Rok 2006 se tak
stane milníkem – v tomto roce získají povolení ke kabotáži první
zahraniční železniční nákladní společnosti.
„Veškeré snahy o vytvoření výkonné a konkurenceschopné železnice
v rámci Evropské unie ztroskotaly na skutečnosti, že je v ní vedle sebe
patnáct národních sítí s odlišnými systémy. Naše nové návrhy na
vytvoření skutečného vnitřního trhu železniční nákladní dopravy by
měly dát věci rychleji do pohybu,“ uvedla na konci ledna v Bruselu při
prezentaci balíčku opatření místopředsedkyně Evropské komise a
komisařka pro dopravu a energetiku Loyola de Palaciová.
Největší výhrady k rychlosti vlaků
Největší výhrady Evropské komise k současné výkonnosti drah v Evropě
se týkaly průměrné rychlosti vlaků. „S průměrnou rychlostí kolem
18 km/h jsou nákladní vlaky pomalejší než ledoborec v Baltském moři,“
konstatovala Loyola de Palaciová. Pokud se v Evropě podaří vytvořit
skutečně jednotnou železniční síť, mohla by se průměrná rychlost
zvýšit na 55 až 60 km/h, zdůraznila. Komise bude usilovat o to, aby se do
roku 2008 tato hodnota zvýšila alespoň na 30 až 40 km/h.
Hlavním cílem balíčku je umožnit kabotáž v železniční nákladní
dopravě do roku 2006, což by mělo přispět k rychlejšímu vytváření
jednotné evropské sítě. Směrnice o otevření železničního trhu pro
mezinárodní železniční dopravu na transevropských železničních sítích
od března příštího roku a na celé síti od roku 2008, kterou schválil
Evropský parlament a Rada ministrů EU, není pro naplnění tohoto záměru
dostatečná.
EK: „Již nelze dále otálet“
Podle názoru Evropské komise nelze již dále otálet, protože situace
evropské železniční dopravy je velmi špatná. V současnosti je po
železnici přepravováno pouze osm procent veškerého objemu zboží, zatímco
ještě v roce 1970 se podíl železniční dopravy na trhu pohyboval kolem
21 procent.
„Rozhýbání“ železničního trhu je ovšem vázáno i na pokrok
v oblasti harmonizace bezpečnostních standardů. Evropská komise plánuje,
že zřídí Evropskou železniční agenturu, v jejíž působnosti bude
i problematika bezpečnostních standardů a provozní a technické
harmonizace. Komise chce zabránit tomu, aby národní předpisy mohly
zahraničním zájemcům ztěžovat vstup na domácí železniční sítě.
Zatímco licence pro přístup na sítě je platná pro celou Evropskou unii,
bezpečnostní certifikáty jsou plně v kompetenci členských zemí,
jednotlivých regionů nebo správ vybraných tratí a tato praxe má být
zachována i nadále.
V železniční agentuře by podle představ Evropské komise mělo pracovat
přibližně sto neutrálních expertů, kteří by se měli zabývat řešením
sporných otázek z oblasti bezpečnosti a interoperability. Na základě
jejich stanovisek by pak Evropská komise v jednotlivých konfliktních
případech rozhodovala. Agentura bude napomáhat i při zvyšování
informovanosti o národních normách a při tvorbě nových společných
předpisů. Komise předpokládá, že železniční agentura zahájí činnost
koncem roku 2004 nebo počátkem roku 2005.
V této souvislosti Evropská komise členským zemím unie navrhla, aby
přistoupily k Mezivládní úmluvě o mezinárodní železniční přepravě
COTIF. Organizace OTIF sdružující členy úmluvy se výrazným způsobem
podílí na vytváření mezinárodního železničního práva. OTIF se
současně připravuje na rozšíření své působnosti v oblasti technické
harmonizace a zavádění jednotného schvalovacího řízení pro kolejová
vozidla pro mezinárodní železniční dopravu.
Loyola de Palaciová při prezentaci balíčku současně zdůraznila, že
Evropská komise si je vědoma toho, že jen a pouze tato opatření nepovedou
k zastavení poklesu podílu železnice na nákladní dopravě. Komise tak
však přinejmenším otevřela debatu o dalším postupu, který by mohl vést
ke zlepšení výkonnosti evropské železnice v návaznosti na
dopravně-politické priority unie do roku 2010, tak jak je stanovila její
Bílá kniha z loňského roku.
Překážkou nedostatečná kvalita služeb
Za největší překážku pro větší uplatnění železnice na dopravním
trhu Brusel pokládá nedostatečnou kvalitu služeb. Evropská komise proto
mimo jiné navrhuje udělování přístupových práv i pro spediční podniky
a přepravce. Komise je nadto odhodlána stanovit jednotná kvalitativní
kritéria a vypracovat nařízení o odškodnění zákazníků drah
v případech, že železnice nedodrží smluvní závazky. Komise dále
podpořila zavedení řídicího a bezpečnostního systému ERTMS a postupné
oddělení železničních sítí pro nákladní a osobní dopravu.
Příslušné návrhy EK předloží v příštích dvou letech svého
funkčního období. n
