6. května 2013
Minulý týden se v Českých Budějovicích uskutečnil čtvrtý ročník konference Ekologie v dopravě. Uspořádaly ji budějovická Vyšší škola odborná a Střední průmyslová škola automobilová a technická pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly.
Na úvod konference přiblížil generální ředitel Výzkumného ústavu železničního Ing. Antonín Blažek jak své pracoviště, tak přednosti a nedostatky různých druhů alternativních pohonů a paliv na železnici. VUZ disponuje unikátním zkušebním a technologickým zázemím a ve Zkušebním centru Velim má k dis-pozici i dva vlastní zkušební železniční okruhy.
Za hlavní ekologicky šetrné řešení na železnici Antonín Blažek označil elektrizovanou železniční dopravu, a to bez ohledu na diskuse o ekologičnosti vlastní výroby elektrické energie. V současnosti je elektrický pohon jedinou alternativou pro vysokorychlostní kolejovou dopravu a ani různé napájecí soustavy nejsou překážkou, uvedl. Využitelný v železniční dopravě je také stlačený zemní plyn CNG, který je perspektivní náhradou nafty. V současné době sice chybí vhodná infrastruktura, bylo by ji však možné dobudovat, a navíc ji i kombinovat s tankovacími zařízeními pro autobusy. Zkušební testy probíhají v mnoha zemích, včetně České republiky, kde již jedno vozidlo schválil Drážní úřad a druhé je ve stadiu zkoušek. Jejich předností jsou podle Antonína Blažka nejen nižší provozní náklady a emise, ale i menší hlučnost. Navíc není zapotřebí ani větších investic na jejich přestavbu.
Co se týče využití palivových článků, průkopníky v jejich využití jsou země spíše mimo Evropu, například Japonsko. Limitující je podle Antonína Blažka jejich malá kapacita, tedy i menší přepravní objem, hmotnost vozidla a menší rychlost. Bude proto možné je využít spíše jen pro napájení malých vlaků.
Železniční síť v Jihočeském kraji
Velký podíl elektrifikace na železniční dopravě v České republice i v Jihočeském kraji doložil i ředitel Krajského centra osobní dopravy Českých drah v Jihočeském kraji Ing. Jiří Kafka. Celkem je v České republice 9442 kilometrů tratí, z toho více než tři tisíce kilometrů elektrifikovaných. Stejně tak nezastupitelný je i význam železniční dopravy ve veřejné dopravě v Jihočeském kraji. Na 438 tisíc občanů, tedy asi 70 procent obyvatel kraje, ji má dostupnou v místě bydliště. Dráhy obsluhují i nejatraktivnější turistické oblasti. V některých místech, kde není veřejná doprava, nabízejí České dráhy i tzv. hodinovou výpůjčku kola, která cestujícím umožní dopravit se třeba k lékaři. Příkladem může být Třeboň, Veselí nad Lužnicí či Soběslav.
Odlehčit od silniční dopravy v turistické sezoně napomáhají půjčovny kol a jejich přeprava vlaky, případně cyklobusy, které cyklisty rozvážejí do atraktivních oblastí. Pokud se porovnají náklady a příjmy, které z půjčování kol České dráhy v kraji mají, nejedná se o ziskovou, ale ani o ztrátovou aktivitu. Dráhy se však touto službou snaží vyjít vstříc potřebám cestujících, uvedl Jiří Kafka.Za ekonomicky zajímavou a ekologicky přínosnou označil i nabídku jízdenek, které zahrnují i tratě v sousedních zemích.
Snižování emisí u silničních vozidel
Některé ze způsobů snižování ekologické zátěže v silniční dopravě na konferenci přiblížil Mgr. Vladimír Kydlíček ze Sdružení ČESMAD Bohemia. Sdružení je i akcionářem společnosti Bohemiakombi, která provozuje kombinovanou dopravu. Vladimír Kydlíček upozornil, že ve Švýcarsku, které se často uvádí jako příklad země s rozvinutou a dobře fungující železniční dopravou, jsou všechna nákladní vozidla nad 3,5 tuny zpoplatněna výkonovou sazbou a šedesát procent z těchto poplatků jde právě na podporu železnice. Její efektivita tedy není podložena jen její ekonomikou, řekl.
Vladimír Kydlíček dále uvedl, že zhruba čtvrtina skleníkových plynů pochází z dopravy. Nákladní doprava v České republice se podílí na znečištění necelými třiceti procenty, zatímco největším znečišťovatelem je silniční individuální doprava, jejíž podíl přesahuje 50 procent. Silniční vozidla však nezatěžují životní prostředí jen zplodinami z motoru, ale také hlukem. A zatímco hluk z motoru se ani při zvyšující se rychlosti vozidla prakticky nemění, hlučnost daná pneumatikami prudce roste. Současné emisní normy jsou již velice přísné a norma Euro 6, která vstoupí v platnost v roce 2014, se od stávající normy Euro 5 již prakticky neliší v porovnání s rozdíly, které byly mezi předchozími normami.
Zatímco dříve se pro dosažení přísnějších norem používala buď technologie EGR, nebo SCR pracující s látkou AdBlue, nyní se většinou využívá kombinace obou, případě ještě spolu s dalšími řešeními. Na vliv řidiče na hospodárnou jízdu se na konferenci zaměřil Ing. Milan Janda ze školicího centra Dekra Automobil, a. s., Praha. Připomněl, že nejen počet řazení, průměrná rychlost a technická údržba, ale i konfigurace vozidla či filozofie jízdy mají vliv na spotřebu vozidla a na dopad na životní prostředí.
CNG v autobusové dopravě
Příklady využití CNG v městské dopravě zmínil ředitel divize městské dopravy společnosti COMMET Plus, a. s., Tábor Ing. Petr Pistulka. Jeho společnost zakoupila první kloubový nízkopodlažní autobus v Irisbus Iveco Citelis na CNG v roce 2006 a zpočátku jej plnila malou provizorní plničkou. Plnění trvalo přes dvacet hodin. V roce 2007 pak v Táboře otevřela veřejnou plnicí stanici CNG. V současné době provozuje COMMET Plus třicet autobusů na CNG jak v městské, tak linkové autobusové dopravě a také jeden tahač Iveco Stralis, k němuž letos přibudou zřejmě ještě další dva. Na jedno naplnění autobusy ujedou zhruba 500 kilometrů.
Loni najely CNG autobusy společnosti v pravidelné linkové dopravě 763 tisíc kilometrů, což představovalo téměř 28 procent z celkových výkonů společnosti. Na provozu linkových autobusů COMMET Plus dosáhla úspory přes jeden milion Kč. V městské hromadné dopravě v Táboře, Sezimově Ústí a v Plané nad Lužnicí CNG autobusy najely 893 tisíc kilometrů (více než 46 procent z celkového počtu) při úsporách přes 2,5 milionu Kč.
Testuje se hybridní autobus
Na zkušenosti z preference veřejné dopravy v Českých Budějovicích se zaměřil předseda představenstva Dopravního podniku města České Budějovice, a. s., Ing. Jaroslav Ďuriš. Páteř systému MHD v Českých Budějovicích tvoří trolejbusová doprava. V současné době dopravní podnik testuje i hybridní autobus Volvo 7705 H, jehož návratnost vypočítal na sedm let. Pokud chceme myslet ekologicky, neobejdeme se bez peněz – a ekologické technologie jsou drahé, zdůraznil Jaroslav Ďuriš. Preference MHD před individuální dopravou je sice kontroverzní téma, ale je nebytné. Důležitý je ale i patřičný dotační program, dodal.
O inovacích vedoucích ke snižování ekologické zátěže a zlepšení ekonomiky hovořil obchodní ředitel společnosti ČSAD Autobusy, a. s., České Budějovice Ing. Karel Coufal. Společnost provozuje zhruba 200 autobusů s průměrným stářím 7,9 roku, s ročním výkonem 22 milionů kilometrů a spotřebou dvou milionů litrů nafty. Alternativou by mohla být například elektrická vozidla, která však mají vyšší pořizovací cenu, jsou limitována nabíjením a mají většinou menší kapacitu. Vhodnější jsou proto podle Karla Coufala autobusy na CNG; dva již jeho společnost zkouší.
Ke snížení nákladů přispívají i přestupní jízdní řád, návaznost spojů, využívání vyspělých odbavovacích systémů či například tzv. spoje na zavolání, které ČSAD Autobusy, a. s., České Budějovice začala provozovat jako první v celé České republice. Ekologie nespočívá jen v tom, že budeme používat nová vozidla, ale i jak budeme vnímat veřejnou dopravu. Pokud ji budeme vnímat jako alternativu pro ty, kteří nemají peníze, je to špatně. Je třeba k ní přistupovat tak, že je zapotřebí, zdůraznil Karel Coufal.
Omezení zbytečné dopravy
Z pohledu silničního dopravce hovořil o ekologii i předseda představenstva společnosti ČSAD Jihotrans, a. s., Ing. Miloslav Mrkvička. Nejekologičtější doprava je podle něj ta, která se neuskuteční vůbec. Dokumentoval to na původu potravin z řetězce Makro. Zájem o ekologii podle něj nikdo nevyžaduje, je dobrovolný a pouze zlepšuje image společnosti. Zároveň jsou však firmy z devadesáti procent stejně nuceny dodržovat předpisy. Možnosti širokého využití zemního plynu Miloslav Mrkvička přiblížil na praxi ve skladu v Novém Sedle, kde společnost provozuje osm vozíků na CNG.
(lan)
