18. února 2013
V Evropě je každý rok zaznamenáno zhruba 200 tisíc krádeží nákladu. Souhrnná škoda se odhaduje na přibližně osm miliard €. Minulý týden to na pražském zasedání pracovní skupiny Svazu spedice a logistiky Podvody v dopravě uvedl Daniel Priban z internetové burzy nákladů a volných vozidel TimoCom. Uvedené číslo podle něj nemusí být ani zdaleka úplné a nejspíš představuje vrchol ledovce, protože v této statistice nemusejí být zahrnuty všechny krádeže a ani pokusy o podvody.
Například v České republice je zjišťování přesných údajů o takových podvodech obtížné, neboť pojišťovny pro ně ve svých statistikách nemají konkrétní kód. Podobné je to u policie, která z důvodu nepřesného zaevidování může takové případy vést v kategorii jiné trestné činnosti. Podle informací SSL se nicméně české firmy setkávají každý den v průměru s jedním podvodem či přinejmenším pokusem o něj. A to se jedná jen o případy, o nichž má SSL informace buď přímo od svých členů, od známých ze spediční a dopravní branže, či od provozovatelů internetových burz.
Jednou z možností, jak předcházet velkým finančním ztrátám, je důraz na prevenci během přepravy. Svaz vypracoval bezpečnostní desatero, jehož dodržování by mělo firmám pomoci minimalizovat riziko, že se stanou obětí podvodníků. Nelze sice vyloučit, že se i při důsledném dodržování všech zásad kriminálním živlům podaří je oklamat, ale ukazuje se, že opatrnost při komunikaci i se známým zákazníkem je vždy na místě.
V posledních letech se výrazně změnila strategie kriminálních živlů. Zatímco dříve zboží kradli pomocí odcizených vozidel a zcizovali identitu dopravce, dnes je již běžné, že podvodníci vstupují do existujících firem, které si kupují i s jejich dosavadní historií. Názorně to dokumentoval Martin Staněk z burzy RaalTrans na nabídce na odkoupení dopravní firmy ze středoevropského regionu za 200 tisíc Kč, která je jen jednou z mnoha, na něž lze na internetu narazit. RaalTrans je v českých podmínkách při odhalování podvodů podle zkušeností SSL nejdále. Mimo jiné právě hlavně z tohoto zdroje pocházejí informace svazu o počtu podvodů či pokusů o ně, s nimiž se české firmy střetávají.
Jan Medveď ze Sdružení ČESMAD Bohemia upozornil na skutečnost, že vzhledem k tomu, že malí dopravci, kterých je většina, jezdí za ceny, jež jsou pro ně na hranici přežití, existují nyní v České republice desítky tisíc potenciálních prodejců – firem v likvidaci. Jedním z důvodů, proč se podvodná činnost tak rozmáhá, je možná i skutečnost, že kriminální živly se v této oblasti cítí zcela bezpečně; i poté, co speditér zjistí, že něco v jejich nabídce není v pořádku, za pár dní jsou schopny jej kontaktovat znovu.
Určitým řešením, jak vzestup podvodného jednání alespoň trošku tlumit, by podle Daniela Pribana mohlo být například to, že pokud by byl zaregistrován pokus o podvod, objevila by se v blízkosti sídla podezřelé firmy policie. A ani by nemusela vyvíjet nějakou činnost, stačilo by, aby ten, kdo se o podvod pokusil, získal pocit, že se o něj policie začala zajímat, řekl.
Stále tak platí pravidlo, že než firma někomu předá zboží, měla by pečlivě ověřit totožnost partnera, včetně řidiče a vozidla. K dispozici je sice databáze České kanceláře pojistitelů, která však podle zkušeností SSL obsahuje řadu nepřesných údajů a vyskytují se v ní i duplicity, například jedna registrační značka je vedena pro nákladní i osobní vozidlo.
Podle předsedy pracovní skupiny Luboše Mervarta nepociťuje ČKP za nepřesné údaje odpovědnost (ta je údajně na straně pojišťoven anebo pojištěnců) a jednání mezi zástupci SSL a kanceláře na této skutečnosti nic nezměnila. Svaz spedice a logistiky proto pokládá za další možné řešení v součinnosti s pojišťovnami a Sdružením ČESMAD
Bohemia navázat v této oblasti spolupráci s ministerstvem dopravy, aby veřejně zpřístupnilo část rejstříku evidence vozidel. To, co firmy podle Luboše Mervarta potřebují vědět, je, že daná registrační značka existuje a že skutečně patří k danému typu vozidla. Důležitá je také odpovědnost odesílatelů zboží. „Rovněž firmy, které provádějí nakládku zboží, by měly věnovat pozornost, komu vlastně vydají zboží – měly by se zajímat, zda doklady řidiče či technický průkaz vozidla nejsou padělky, a případně sledovat další identické znaky, například zda se jedná o dopravce, respektive řidiče poprvé nakládajícího v dané firmě, nebo o již osvědčeného dopravce, respektive řidiče. Zodpovědnosti za ztrátu zboží se totiž v konečném důsledku nemusí vyhnout ani odesílatel zboží, protože právě on vydal zboží podvodnému dopravci, případně řidiči,“ upozornil Libor Vilda ze společnosti M-Logistic CZ.
Dalšími již existujícími zdroji pro ověřování údajů o dopravcích a vozidlech mohou být například informace o ztracených či odcizených registračních značkách a dokladech od vozidel na internetových stránkách ministerstev dopravy a vnitra nebo registry dopravců, které na základě evropské legislativy budou muset být v každé členské zemi. Na Slovensku již registr na rozdíl od České republiky existuje; podle Jana Medvedě jsou v něm uvedeny i informace o vozidlech konkrétních dopravců.
(lan)
