8. listopadu 2001
Ve Spojených státech amerických se v loňském roce rekordně
zvýšil počet krádeží přepravovaného zboží. Jak jsme již
informovali v Dopravních novinách DN 41, zkušenostmi
s dopravní kriminalitou v USA se zabývalo i zasedání Pracovní
skupiny Mezinárodní federace národních spedičních svazů FIATA
pro silniční dopravu, které se v září pod patronací Svazu
spedice a logistiky ČR uskutečnilo v pražském hotelu
Diplomat. Dnes zveřejňujeme druhou část příspěvku věnovaného
této problematice.
V první části jsme se věnovali například odhalování slabých
míst, v nichž hrozí možnost krádeže zboží, a problémům při
uvolňování zboží bankami. Další oblastí potenciálních podvodů
je identifikace osob při přebírání zásilek podle dokumentace.
Úroveň ochrany zboží je i v tomto případě různá. Zatímco
v přístavu Newark se musejí řidiči nákladních vozidel
prokazovat zvláštním dokladem, který vydává přístavní úřad,
a odesilatel musí dříve, než svěří řidiči kontejner,
odfaxovat o údaje o jeho osobě, na letišti JFK ochrana od
řidiče vyžaduje pouze řidičský průkaz a příkazy k převzetí
zboží, které lze snadno napodobit. Málokdy se přitom jedná
o originály, spíše o faxy nebo fotokopie. Při kontrolách se
například zjistilo, že v některých případech byl jeden
„povedený“ příkaz použit i vícekrát.
Mnoho leteckých terminálů je již vybaveno kamerami typu
Regiscope, které snímají osoby přejímající zboží i příslušné
příkazy. I tak však před nimi ještě stojí nutnost zlepšit
kvalitu obrazu a normalizovat identifikaci, například
prostřednictvím visaček s čárovým kódem, které nesou údaje
o svém nositeli.
Bezpečnostní přepáskování
Odesilatelé rovněž až příliš důvěřují bezpečnostnímu
přepáskování obalů. V každém terminálu se přitom najdou
i velice drahé zásilky, jejichž obal je přepáskován pouze
v rozích. V těchto případech by se zboží mělo při kontrole
z obalu vyjmout, protože jedině tak lze zjistit, zda obal
nebyl na spodní části porušen.
Častým problémem je porušování levných bezpečnostních pásek,
aniž by se pak při kontrole cokoli zjistilo. Zloděj zboží
vyjme, obal opět přelepí originální páskou a přes ní ještě
průhlednou páskou. Jen zvláštní – a velmi drahé – děrované
pásky nelze odstranit bez viditelného porušení.
Práce se zápisy
Hodně manažerů v překladištích se zdráhá vypisovat záznamy
o škodách nebo ztrátách. Pokud spatří karton, o němž se
domnívají, že mohl být otevřen, záznam z pohodlnosti a kvůli
nedostatku času nesepíší. Rozpoznat poškození a nevést o něm
záznam ovšem neznamená zbavit se odpovědnosti provozovatele
zařízení. Když po čase dojde ke konfrontaci, dotyčný
pracovník obvykle řekne: „Stalo se to poté, co jsem cargo
přijal.“ A ani bezpečnostní služba není všelék. Zloděj
přistižený ve skladu při vyndavání zboží z obalu totiž
obvykle prohlašuje, že zásilku jen přepáskovává.
Skuliny při vážení
Při kontrolách bylo překvapivě zjištěno, že letečtí dopravci
kvůli nedostatku času nepřevažují všechny zásilky. V leteckém
nákladním listu musí být hmotnost uvedena. Když jej speditér
vyhotovuje, pracuje s údaji odesilatele, a letecký dopravce
tyto údaje obvykle akceptuje. Skutečné ověřování hmotnosti se
provádí spíše ve vnitrostátní než v mezinárodní dopravě.
Tento stav ovšem přímo vybízí ke zneužití. Ukazuje se, že
nejlhostejnějším článkem v tomto řetězci jsou odesilatelé.
V minulosti se za krádež neprocleného zboží vyměřovala vyšší
sazba, a to bez ohledu na hodnotu odcizeného carga. Celní
správa v USA se ovšem letos více než na postih jednotlivců za
krádeže z celních skladů zaměřila na pašování nedovoleného
zboží. Jedním z důvodů je zřejmě i skutečnost, že celníci
mohou provozovatele celního skladu za ztráty vzniklé při
krádežích zboží vždy postihnout.
(ja)
