Prof. Ing. Petr Moos, CSc. (ČVUT) pro DN¨

„Využívání energie v dopravě výrazně ovlivní technologické inovace“

Již více než rok pracuje nezávislá odborná komise, kterou pro posouzení energetických potřeb České republiky ustavila vláda. Vedle řady dalších oblastí se komise zabývá také vývojem spotřeby energie v dopravě. O práci komise jsme hovořili s jejím členem, děkanem Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického Prof. Ing. Petrem Moosem, CSc.

„Komise má odevzdat výsledek své práce vládě v červnu. Dospěli jste již v oblasti dopravy k nějakým konkrétním výsledkům?“

„Připravili jsme prognózy spotřeby energie v dopravě v období let 2030 až 2050 podle jednotlivých modalit. V současné době máme hotový soubor tří scénářů vývoje spotřeby v dopravě. První – konzervativní – scénář předpokládá, že v dopravě nedojde k žádným velkým změnám a výrazně větší roli v tomto období nesehrají ani moderní technologie. Podle druhého scénáře, který jsme označili jako extenzivní, se výrazně uplatní různá legislativní opatření ze strany Evropské komise, zaměřená na regulaci spotřeby energií a zejména emisí z dopravy. Při předpokládaném růstu národních ekonomik se současně zvýší poptávka po individuální dopravě.

Za nejpravděpodobnější ovšem pokládám scénář třetí, nazvaný ino-vativní. Podle něj využívání energie v dopravě v budoucnu výrazně ovlivní technologické inovace, například hybridní pohony a vodíkové články. Zejména v hromadné dopravě osob se také zvýší počet vozidel poháněných zemním plynem. Okolo roku 2020 tak lze očekávat určité omezení růstu spotřeby energie v dopravě.“

„Jaká bude nyní další cesta výsledků vaší práce?“

„Zprávu obdrží ostatní členové komise, aby mohli posoudit, zda jsou naše úvahy v souladu s výsledky, k nimž dospěli jiní odborníci například z oblasti výroby a spotřeby elektrické energie, či s tím, co očekávají importéři ropy a plynu a podobně. Nyní tedy zprávu prodiskutuje širší tým, aby vláda mohla dostat opravdu komplexní obraz. Očekáváme ještě určitou oponenturu, ale stanovený termín bude splněn.“

„Které trendy jste brali v úvahu při vytváření prognóz o růstu dopravy a spotřebě energie?“

„Vývoj spotřeby energie v oblasti dopravy se opírá o vývoj přepravních výkonů, které se stále zvyšují. Lze předpokládat, že s rostoucí domácí i zahraniční ekonomikou se bude zvyšovat i poptávka po přepravě zboží. V souvislosti s růstem ekonomiky v ekonomicky dosud méně vyspělých zemích předpokládáme v těchto oblastech zvýšení poptávky po individuální osobní dopravě. V prognózách se také uplatňuje očekávaný růst cen paliv a současně i předpoklad, že se při stále rostoucích výkonech dopravy zvýší tlak na využívání alternativních pohonů i alternativních zdrojů paliv pro dopravní systémy.

V současné době máme hotový soubor tří scénářů vývoje spotřeby v dopravě

Předpokládáme, že v roce 2050 by podle inovačního scénáře mohla zhruba čtvrtina spotřeby energií pro dopravu být pokryta alternativními zdroji, mezi které patří zejména využití vodíkových článků, pohon na zemní plyn, hybridní pohonné jednotky a další inovace…

Rozhodně lze očekávat nárůst veřejné hromadné dopravy osob, neboť individuální doprava bude kvůli rostoucím nákladům stále dražší. Osobní doprava se tak začne vracet od individuální k hromadné dopravě. Lze také předpokládat revitalizaci železniční dopravy, což já osobně pokládám za rozumnou alternativu – zejména proto, že železnice využívá centralizovaných zdrojů energie, kterou je možné vyrábět ekonomičtějším i ekologičtějším způsobem, než je tomu v dopravě individuální.“

„Na čem bude záviset další rozvoj alternativních pohonů a zdrojů energie?“

„Využití například vodíkových článků a dalších alternativních pohonů velmi závisí na ekonomičnosti provozu ve srovnání s klasickými zdroji energie. V okamžiku, kdy cena ropy stoupne na úroveň, kdy náklady spojené s provozem vozidel budou srovnatelné s alternativními systémy, lze očekávat příklon k alternativním zdrojům. Významným aspektem, který hovoří pro alternativu, jsou také problémy spojené se závislostí na pohonných hmotách dovážených z krizových oblastí světa.“

„Co je důležité pro posuzování očekávaného dopravního vývoje v České republice?“

„Především to, že doprava v České republice není izolovaným systémem. Jsme velmi závislí na růstu dopravního provozu a na ekonomickém vývoji v okolních státech. Všichni můžeme vidět, jak legislativní změny související s naším vstupem do Evropské unie ovlivnily intenzitu dopravy a z toho plynoucí energetickou spotřebu.

Pro posuzování dalšího vývoje dopravy u nás je však důležitý nejen vývoj v Evropě, ale také v řadě dalších oblastí globalizovaného světa, zejména v Asii. To vše ovlivňuje dopravní výkony měřitelné na území ČR. Nebývale roste nejen ekonomika v Číně, ale také například v Indii. Přitom dopravní propojení těchto obrovských území a jejich produkčních funkcí s Evropou se nebude uskutečňovat pouze prostřednictvím námořní dopravy, ale také po silnici a po železnici.

V této souvislosti vzpomínám, jak mi zhruba před deseti lety tehdejší německý ministr dopravy ukazoval své prognózy vývoje dopravy na území Německa a dalších zemí Evropy. Z materiálu vyplýval předpoklad velmi intenzivního růstu dopravy na tzv. Hedvábné stezce, tedy na spojení mezi Německem a Asií, které se zčásti uskutečňuje i přes naše území a pro nás znamená významný nárůst tranzitní dopravy. Po deseti letech se jeho prognóza naprosto naplnila a zájem o nákladní silniční dopravu mezi Asií a Německem neustále roste.

Využívání energie v dopravě v budoucnu výrazně ovlivní technologické inovace

Máme také porovnání, jak vývojové trendy z hlediska spotřeby energie dopravy vypadají v dalších evropských státech – v Rakousku, v Belgii, Nizozemsku, Švýcarsku, Maďarsku, na Slovensku, tedy ve státech, které jsou nám rozlohou či jinak blízké. Můžeme tak naše analýzy opírat i o zahraniční zkušenosti.“

„Uvažovali jste ve scénářích rovněž o možnostech, které pro snižování spotřeby energie v dopravě poskytuje logistika?“

„V inovačním scénáři je započten také vliv telematiky, tedy sofistikovaných systémů řízení dopravy. Pro zvýšení efektivity přepravy se předpokládá rovněž vliv logistických center. Velikou roli sehraje jejich optimální rozmístění na území České republiky i návaznost mezi výrobou a logistickými systémy. Možnost růstu dopravy při malém zvýšení či stagnaci spotřeby energie vyžaduje vyšší efektivitu a tu umožňuje právě lepší využívání logistických systémů. V budoucnu bychom se například jen málokdy měli na silnicích potkávat s nevytíženými kamiony. Díky novým logistickým systémům, které budou využívat kvalitně řízených logistických center, se zlepší vytížení ve všech druzích nákladní dopravy.

Zvýšit se však musí také efektivita využívání vozidel v individuální osobní dopravě, ze zahraničí známe například možnosti sdílení vozidel pomocí informací na internetu.“

„Při využívání energie v dopravě se budou stále více uplatňovat také ekologické aspekty…“

„Současně s rostoucími výkony a zvětšující se spotřebou energie se zvyšují i emise do ovzduší. V další etapě práce se proto chceme věnovat také emisím, byť to není přímo předmětem práce komise. Rádi bychom měli k dispozici inventuru emisí souvisejících s dopravou, aby se naši zákonodárci mohli zabývat odpovídající legislativou, například zpřísňováním limitů na produkované emise a podobně. Nebo aby se mohly emisní vlastnosti různých pohonů a vozidel uplatnit třeba ve výpočtu elektronického mýtného. Právě ekologické mýtné systémy, které zahrnují i ekologické vlivy jednotlivých kategorií vozidel, se totiž ukazují jako velmi účinné pro omezování exhalací a emisí škodlivých látek do ovzduší.“

Pavel Toman

spinner