6. února 2003
Problematika zvýšení bezpečnosti cisternových vozů, přepravy některých velmi nebezpečných látek a bezpečnost přeprav nebezpečných věcí v železničních tunelech – to jsou jen některá z témat, jimiž se na konci loňského roku v budově Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční pťepravu (OTIF) v Bernu zabývalo 39. zasedání znalců RID.
K důležitým bodům programu dále patřilo projednání některých změn, které vstoupí v platnost od ledna příštího roku. V návaznosti na závěry loňského společného zasedání ADR/RID a zasedání pracovní skupiny WP.15 (ADR) bylo pro bezproblémové zajištění kombinovaných přeprav silnice/železnice (a naopak) přijato rozhodnutí, že do textu RID budou zapracovány nové kapitoly 4.5 a 6.10, které upravují přepravu nebezpečných věcí v cisternách s podtlakovým čerpáním, a že budou novelizována ustanovení týkající se kontrolní činnosti dopravce (novelizace vyhlášky UIC 471–3). Tyto změny budou, spolu s několika dalšími drobnými úpravami, zveřejněny jako mimořádná změna RID a vstoupí v platnost od ledna příštího roku.
Interní opatření pro seřaďovací nádraží
Účastníci jednání dále diskutovali o návrhu Vyhlášky UIC 201 „Návod pro nouzové plánování v seřaďovacích nádražích“, která by měla stanovit interní opatření pro případ mimořádných událostí v seřaďovacích nádražích. Posléze se shodli na tom, že odkaz na tuto vyhlášku bu-de rovněž uveden v mimořádné změně.
Technický stav cisteren a vozidel
Možnostmi technických zlepšení a zvyšováním bezpečnosti přeprav nebezpečných věcí v cisternových vozech se zabývá specializovaná mezinárodní pracovní skupina „Technika cisteren a vozidel“, která pracuje pod vedením zástupců ze SRN. Její představitelé na zasedání zrekapitulovali svou dosavadní činnost a předložili vlastní návrhy na změny RID.
Zasedání vyslovilo souhlas s jejich návrhem, aby byly na cisternových vozech zavedeny prvky pro absorbci energie, a to jako zvláštní ustanovení TE 22 v oddílu 6.8.4, avšak s tím, že tyto prvky by se měly zavádět pouze u nových cisternových vozů. Dále souhlasilo i s úpravou předpisů pro upevnění vík dómů.
Účastníci zasedání pak přijali informaci o dalších problémech, jimiž se pracovní skupina v souvislosti s cisternovými vozy zabývá. Jedná se například o úpravu dna cisteren sendvičovou konstrukcí, podélné a střední nosiče (byly představeny tři varianty upevnění – německý, francouzský a ruský model) či o zlepšení stavu cisternových vozů (předpokládá se vypracování návodu pro údržbu cisternových vozů – „Doporučení pro údržbu cisternových vozů“).
Mezi aktuální témata, jimiž se pracovní skupina zabývá, patří i možnost zavedení tzv. check-listu. Jedná se o seznam provedených úkonů, který vychází z praxe DB Cargo. Na jeho základě by si zaměstnanec před odjezdem vlaku s cisternou naloženou nebezpečnou látkou měl ověřit předepsané úkony. Neméně důležitou oblastí je i trénink personálu (například strojvedoucích) zaměřený na zvyšování bezpečnosti a navržení příslušných školení.
V rámci tohoto bloku se zasedání zabývalo i problematikou telematiky. Zástupce firmy Dornier Consulting představil výsledky výzkumu v této oblasti. Telematika má vedoucímu vozidla při intermodální přepravě nebezpečných věcí (silnice, železnice, voda) dodávat potřebné informace. Zástupce Technické univerzity Berlín představil výsledky výzkumného projektu „Detekce vykolejení a dozor nad nebezpečnými věcmi“.
Švýcarský příspěvek ke zvýšení bezpečnosti
Švýcarští delegáti informovali účastníky zasedání o opatřeních v zájmu zvýšení bezpečnosti při přepravách nebezpečných věcí po železnici, která by měla být realizována během let 2003 až 2010. Na těchto změnách se loni v červnu dohodly švýcarské ministerstvo dopravy, SBB a chemický průmysl s tím, že úpravy se zpočátku dotknou pouze vnitrostátních přeprav.
Švýcarský přístup vychází z úvahy, že největší riziko vzniká na železničních tratích, po nichž se přepravují velká množství nebezpečných věcí v hustě zabydlených aglomeracích. Ve Švýcarsku se konkrétně jedná o úseky tratí o celkové délce 34 kilometrů; přestože pravděpodobnost vzniku nehody je malá, její následky pro obyvatelstvo i zvířata by byly dramatické. V současné době jsou tyto úseky zahrnuty do rizikové kategorie s označením „ne-únosné“. Ta však má být do roku 2010 postupně eliminována a bezpečnost na jednotlivých tratích by se měla postupně zvyšovat.
Prvním opatřením v tomto směru (vstoupilo v platnost letos v lednu) je nařízení, na jehož základě již chemické podniky nebudou moci přepravovat chlór v cisternových vozech. V důsledku toho se ve Švýcarsku sníží přepravy chlóru o 25 procent. Od stejného data SBB také dobrovolně vybavila 623 cisternových vozů detektory (schválenými Vyhláškou UIC 541–8), které hlásí vykolejení. Toxické plyny, chlór a oxid siřičitý budou moci být od
roku 2006 přepravovány pouze za zpřísněných podmínek a od roku 2010 bude jejich přeprava povolena pouze ve speciálních cisternových vozech.
Předpisy bude rovněž stanoveno, že velmi jedovatý fosgen bude možné přepravovat pouze v malých množstvích. Toto vše si vyžádá investice ve výši zhruba sedmi miliónů CHF – budou použity především na pořízení detektorů vykolejení a bezpečnějších cisternových vozů.
Zasedání vzalo informaci Švýcarska na vědomí s tím, že o tomto modelu bude jednat podrobněji na příštím zasedání.
Bezpečnost v železničních tunelech
Z informací pracovní skupiny „Bezpečnost v železničních tunelech“ vyplynulo, že zatím není patrná tendence uzavřít některý tunel pro přepravy nebezpečných věcí a ani se o něčem podobném v blízké budoucnosti neuvažuje. Ve starých tunelech jsou potřebné úpravy vzhledem k možnostem infrastruktury těžko proveditelné, u nových projektů se však počítá s výstavbou dvojkolejných tunelů, se samostatným tubusem pro každou kolej.
Zástupce Rakouska informoval o přepravách nebezpečných věcí v silničních tunelech; touto problematikou se zabývá mimo jiné pracovní skupina při EHK OSN v Ženevě. Delegáti se shodli na tom, že mezi silniční a železniční dopravou v tunelech existují rozdíly. O konkrétních opatřeních, jako například o zákazu potkávání vlaků v tunelech (podle jízdního řádu), lze podle jejich názoru zatím pouze diskutovat.
Železniční přepravy nebezpečných věcí
Velká Británie předložila materiál, který se zabývá bezpečností při přepravě nebezpečných věcí a na jehož vznik měly vliv události z 11. září 2001. Cílem je najít taková opatření, jež by zabránila možnosti zneužít nebezpečných věcí k teroristickým útokům. Předložený materiál tvoří
1. díl, který zahrnuje předpisy pro kapitolu 1.4 (předpisy o bezpečnosti) Vzorových předpisů OSN, a 2. díl, obsahující předpisy pro kapitolu 7.2 (předpisy o bezpečnosti dopravy silniční, železniční a říční) Vzorových předpisů OSN.
Jeho součástí je i pasáž o zvlášť „citlivých“ nebezpečných věcech, například třídy 1 (1.1 až 1.3, 1.5 v kusech), třídy 2 (2.1 hořlavé plyny, 2.3 žíravé plyny), třídy 3 (hořlavé kapaliny v obalové skupině I a II v kusech) a třídy 4.1 (znecitlivěné výbušniny a samovolně reagující látky).
Otevřené otázky a nové návrhy
V posledním bodu programu účastníci zasedání projednali například návrh Mezinárodní unie soukromých provozovatelů vagónů (UIP) vzájemně uznávat znalce či žádost Ústředního úřadu pro mezinárodní železniční přepravu (OCTI), aby jí jednotlivé země zaslaly seznam úřadů (lze uvést buď adresu příslušného ministerstva, na něž budou dotazy a informace směřovány, nebo jmenovitě kontakt na jednotlivé úřady), které mají být uvedeny v oddílu 1.8.4 RID. Ty pak budou zveřejněny na internetové stránce OTIF.
Na závěr zasedání byly přijaté závěry schváleny s tím, že začnou platit od 1. ledna příštího roku, případně o rok později.
Stanislav Hájek,
bezpečnostní poradce ČD DOP
