2. října 2003
Minulý týden oslavilo brněnské Centrum dopravního výzkumu (CDV) desáté výročí svého založení. O historii i současném vývoji dopravního výzkumu v České republice a činnosti CDV jsme hovořili s jeho ředitelem ing. Josefem Mikulíkem, CSc.
„Můžete na úvod našeho rozhovoru stručně shrnout výsledky činnosti Centra dopravního výzkumu za deset let jeho existence? Co se vám podařilo uskutečnit a v čem naopak vidíte dluh do budoucna?“
„Centrum dopravního výzkumu, které je přímým následníkem federálního Výzkumného ústavu dopravního se sídlem v Žilině a vzniklo jeho transformací po rozdělení Československa v roce 1993, úspěšně pokračuje v plnění svého základního úkolu, tedy provádět výzkum a vývoj pro resort dopravy. V současné době je CDV jedinou vědecko-výzkumnou organizací v přímé působnosti ministerstva dopravy, které je současně největším zadavatelem úkolů pro náš ústav. V průběhu desetileté činnosti se podařilo z CDV vytvořit výzkumný ústav, který se za výsledky své práce nemusí stydět ani v porovnání s výsledky práce renomovaných výzkumných ústavů ve vyspělých zemích. Za uplynulých deset let jsme získali a stabilizovali kádr výzkumných pracovníků ústavu, kteří jsou specialisté téměř ve všech oborech dopravy – silniční, železniční, městské i letecké – i průřezových problémech dopravy – například životního prostředí či bezpečnosti dopravy. Významným úspěchem je také velice aktivní zapojení ústavu do mezinárodní spolupráce v oblasti dopravního výzkumu, a to jak v rámci projektů Evropské unie, tak i projektů ostatních mezinárodních organizací (ECMT/CEMT, OECD a podobně). Určitým nedostatkem jsou stále přetrvávající problémy s aplikací výsledků do praxe, a to i přes významnou snahu ministerstva dopravy. Zde lze podle mého názoru hledat rezervy, a to zejména na úrovni nižších článků řízení.“
„Na co se činnost CDV zaměří v následujících několika letech?“
„Jak vyplývá z odpovědi na předchozí otázku, zřizovatelem a nejvýznamnějším zadavatelem úkolů pro CDV je ministerstvo dopravy. Proto se i v budoucnosti bude CDV zaměřovat na plnění úkolů, které mu ministerstvo zadá v souladu se schválenou dopravní politikou České republiky. Jedná se o zpracování jak návrhů koncepčních strategických materiálů, tak i operativně zpracovávaných úkolů pro jednotlivé odborné útvary ministerstva. Je jisté, že na činnosti CDV se projeví i vstup České republiky do Evropské unie; pokud jde o konkrétní oblast výzkumu, jsem přesvědčen o tom, že prioritou bude i v následujících letech bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, doprava a životní prostředí, dopravní plánování – abych vyjmenoval jen ty nejzásadnější. Předpokládám, že dojde i ke zvýšení zájmu krajů a jednotlivých měst a obcí o výsledky dopravního výzkumu a zejména o jejich konkrétní aplikaci.“
„Jak hodnotíte současnou situaci v oblasti dopravního výzkumu? Můžete ji porovnat se zahraničím?“
„Po letech útlumu (počátkem devadesátých let minulého století), kdy se zdálo, že státní orgány o dopravní výzkum nemají vůbec zájem, je možné konstatovat, že si zodpovědné orgány a instituce začaly uvědomovat jeho význam a přínosy, což se projevuje i jejich podporou výzkumných aktivit. Postupné zapojování České republiky do evropských struktur a vstup České republiky do Evropské unie jsou také momenty, které významnou měrou přispívají k zintenzivnění dopravního výzkumu. Pokud jde o porovnání se zahraničím, výzkumné ústavy (a to bez ohledu na náplň své činnosti) budou muset jak u nás, tak i v zahraničí bojovat o své místo na slunci tím, že budou předkládat využitelné výsledky své práce. Jen tak budou moci získat podporu pro svoji činnost a dokázat, že výzkum je oblast, do které je vhodné a nutné investovat.“
„Podporuje podle vás česká vláda dopravní výzkum dostatečně?“
„Na tuto otázku jsem již částečně odpověděl v otázce předchozí. Celospolečenský zájem o dopravní výzkum se v posledních letech zvyšuje; určitým problémem ve srovnání se zahraničím je však omezený objem finančních prostředků, které stát investuje, ale to se týká nejen financování výzkumu, ale i celé státní správy obecně. Odpověď na vaši otázku tedy zní: ‚ano, v mezích svých možností‘. Je však samozřejmé, že pokud se chce Česká republika zařadit mezi vyspělé země, musí do výzkumu investovat významně více finančních prostředků.“
„Jak hodnotíte spolupráci CDV s ministerstvem dopravy?“
„Jednoznačně kladně, a to nikoli proto, že ministerstvo dopravy je zřizovatelem CDV. Ministerstvo má zájem o výzkum a o jeho výsledky. Příkladem může být zapojení CDV do přípravy nové dopravní politiky
a Strategie bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, kterou ministerstvo zpracovává pro období let 2004 až 2010 a patří mezi jeho nejvýznamnější priority. I v ostatních oblastech je spolupráce na vysoké úrovni; CDV se snaží poskytnout odborným útvarům ministerstva v krátkém časovém termínu dostatek kvalitních informací, a to jak z výsledků výzkumu prováděného CDV samotným, tak i poznatků a osvědčených postupů ze zahraničí.“
„Jak se vyvíjí spolupráce CDV se zahraničními subjekty?“
„CDV se již počátkem devadesátých let aktivně zapojilo do mezinárodních projektů výzkumu. Jako jedna z prvních výzkumných organizací ze zemí střední a východní Evropy se stalo členem mezinárodního sdružení výzkumných organizací v oblasti dopravy FERSI a FEHRL a prosadilo se do plnění výzkumných projektů 4. a 5. Rámcového programu výzkumu Evropské unie (v současné době se intenzivně zapojuje již do 6. Rámcového programu výzkumu). S určitou hrdostí můžeme konstatovat, že rozsahem účasti v evropských výzkumných programech již patříme k předním evropským výzkumným ústavům v oblasti dopravy.
Spolupráce se zahraničím se v případě CDV neomezuje pouze na Evropu, příkladem může být velice významná spolupráce v rámci transferu technologií s Federálním ministerstvem dopravy USA, která vyústila v ustanovení Centra přenosu informací T2 na CDV s působností nejen pro Českou republiku, ale i pro ostatní země střední a východní Evropy. Určitě je nutné zmínit spolupráci s ministerstvy dopravy a národními výzkumnými ústavy v Nizozemsku a ve Velké Británii. Všechny tyto aktivity přinášejí, za cenu minimálního vynaložení finančních prostředků, nejnovější poznatky z oblasti dopravy pro Českou republiku.“
„Spolupracujete na některých projektech také s vysokými školami?“
„Samozřejmě. CDV spolupracuje s dopravními fakultami vysokých škol v Praze i v Pardubicích, spolupracuje i s Vysokou školou báňskou v Ostravě, VUT Brno i MU Brno. Je nutné ovšem podotknout, že v celkovém objemu výzkumných projektů tato spolupráce tvoří relativně malou část aktivit ústavu.“
„Jaké hlavní projekty v současné době řešíte?“
„Ústav je v současné době nositelem šesti a spoluřešitelem dalších šesti projektů programu výzkumu a vývoje resortu dopravy. Kromě tohoto programu zpracovává pro ministerstvo dopravy celou řadu dalších projektů. Mezi nejvýznamnější patří projekty spojené s bezpečností provozu na pozemních komunikacích, konkrétně již zmiňovaný návrh Strategie zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v České republice v období let 2004 až 2010, dále projekty v oblasti dopravy a životního prostředí, dopravního plánování, výzkumné projekty v oblasti zklidňování dopravy, dopravního inženýrství a podobně. CDV se aktivně zapojilo i do projektů Zdravá města a Bezpečná komunita, na kterých participuje konkrétními návrhy dopravního prostředí v městech a obcích (například v Kroměříži) s cílem zvýšit bezpečnost zejména zranitelných účastníků provozu na pozemních komunikacích.“
„Jaké jsou hlavní zdroje financování dopravního výzkumu? Budete se ucházet o podporu z fondů EU?“
„Hlavním zdrojem financování CDV je, jak vyplývá již z jeho statutu, státní rozpočet, konkrétně rozpočet jeho zřizovatele – Ministerstva dopravy ČR. Vedle těchto finančních prostředků využívá CDV i financování z jiných zdrojů, jejichž nezanedbatelnou část tvoří i finanční prostředky Evropské unie. Musím zdůraznit, že získání těchto prostředků není, s ohledem na velice tvrdou konkurenci v prostředí evropských výzkumných ústavů, vůbec jednoduché, a proto je nutné považovat účast v rámci konsorcií a v evropských projektech jako hodnocení dobré práce ústavu.“
„Kolik prostředků by bylo třeba do výzkumu investovat? Jak by podle vás měl fungovat ideální systém financování dopravního výzkumu?“
„Jen velice těžko lze odhadnout, kolik konkrétně by bylo nutné pro zintenzivnění dopravního výzkumu v České republice investovat. Porovnáme-li, kolik finančních prostředků do této oblasti investují například členské státy Evropské unie nebo Evropská komise samotná, musíme dojít k jednoznačnému závěru, že dopravní výzkum obecně je v České republice podfinancován. Rozdíly se pohybují v řádech desítek miliónů, ale jak jsem již uvedl, s nedostatkem financí se potýká nejen sféra dopravního výzkumu, ale bohužel celá Česká republika.
Pokud jde o ideální systém financování, ten pravděpodobně neexistuje. Financování výzkumu by mělo být hrazeno jak ze zdrojů státního rozpočtu – formou grantů – tak v případě resortních výzkumných ústavů z příspěvků konkrétního zřizovatele. Stále větší roli v systému financování bude jistě v budoucnosti hrát i financování z rozpočtů krajů a obcí a od nestátních subjektů. Vše však záleží na kvalitě předložených projektů a samozřejmě i kvalitě zpracovaných výsledků ve smyslu jejich použitelnosti v praxi, podle potřeb konkrétního zadavatele.“ (mna)
