1. února 2024
2.2. - Na půdě evropských institucí dostává transevropská dopravní síť (Ten-T) první reálné obrysy. V polovině loňského roku přijal Dopravní výbor Evropského parlamentu stanovisko k revizi tohoto dokumentu, v prosinci bylo jednání o změnách zakončeno. Ve středu 17. ledna organizoval europoslanec Ondřej Kovařík ve spolupráci se Správou železnic dvě diskuzní setkání, kde se probíraly základní parametry vznikající transevropské dopravní sítě.
První z nich proběhlo pod názvem Connecting the high-speed dots a své postřehy si vyměnili zástupci železničních společností z Česka, Německa, Francie, Polska, Rakouska, Maďarska a Slovenska. Moderátorem akce byl Alberto Mazzolla, výkonný ředitel Community of European Railway and Infrastructure Companies (CER), jenž má projekt Ten-T ve své kompetenci.
„Hlavním cílem akce bylo představit vize z jednotlivých zemí a vyměnit si zkušenosti, které se v rámci národních železnic podstatně liší. Shodli jsme se, že hodláme i nadále usilovat o to, aby se po Evropě v nejbližších letech mohlo cestovat výrazně rychleji a pohodlněji. A právě na železnici je bezpochyby velký prostor pro její modernizaci,“ řekl Ondřej Kovařík, organizátor akce a člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch EP.
O železnici jednali i čeští europoslanci
Modernizace železniční tratě je ambiciózním evropským projektem, který se vyžádá obrovské investice. Vzhledem k zeměpisné poloze Česka je logické, že přes naše území povede řada mezinárodních spojení. I proto svolal Ondřej Kovařík společně s ředitelem Správy železnic Jiřím Svobodou diskuzní setkání s českými europoslanci, na kterém debatovali o možnostech financování projektu.
„V České republice je v tuto chvíli v přípravě sedm set kilometrů vysokorychlostních železničních tratí, které by měly být zprovozněny do roku 2050. Vysokorychlostní železnice má v budoucnu vést mezi Prahou a Drážďany, dále mezi Prahou a Brnem, a také na koridoru mezi Ostravou, Prosenicemi a dále do Brna. Stát si od projektu slibuje především celkové zatraktivnění železnice a výrazné zkrácení jízdní doby. Například mezi Prahou a Ostravou na necelé dvě hodiny z nynějších více než tří hodin,“ přiblížil cíle Ondřej Kovařík.
Podle něj se odhadovaná celková částka, kterou bude nutné v příštích letech vynaložit, pohybuje mezi 800 miliard a 1,2 bilionu korun. Europoslanci se proto v rámci diskuze věnovali i této oblasti. V diskuzi jsme se zaměřili na několik možných zdrojů, odkud by mohl být projekt financován. Jde například o plány obnovy, Investiční plán pro Evropu, Fond soudržnosti, Regionální fondy nebo Connecting Europe Facility. Bezesporu diskuze o finančních zdrojích budou i nadále pokračovat,“ dodal Ondřej Kovařík.
(lan)
Ilustrační foto: LAN
