9. dubna 2016
Železniční doprava je jednou ze dvou hlavních priorit, pokud jde o prostředky věnované na rozvoj dopravní infrastruktury. Z celkových zdrojů Fondu soudržnosti v Operačním programu Doprava pro období 2014 až 2020 v ČR je pro železniční dopravu vyčleněna necelá polovina. Informoval o tom ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstva dopravy Jindřich Kušnír.
Největší část prostředků půjde na výstavbu železniční infrastruktury, pořízení vozidel osobní dopravy v závazku veřejné služby a také do oblasti interoperability, což je zejména vybavování vozidel palubními jednotkami ETCS. Pro nákladní dopravce bude zásadní plnění hlukových požadavků podle TSI NOI. V dohledné době se předpokládá novelizace související legislativy EU včetně stanovení konkrétních termínů, po kterých již nebude možný provoz nákladních vozů s litinovými brzdovými špalky, které limity neplní. Nehledě k tomu, že některé státy, jako například Německo, mají obdobné termíny stanoveny již nyní. Pokračovat by měla i podpora vybavování dopravců telematickými aplikacemi pro nákladní dopravu podle TSI TAF. „V neposlední řadě bychom rádi podpořili i zavedení systému zpoplatnění spotřeby elektrické energie podle skutečné spotřeby naměřené na vozidlech. Dosavadní zkušenosti ukazují, že toto by mohlo přinést právě nákladním dopravcům úspory ve srovnání se současným systémem paušálních plateb,“ uvedl Jindřich Kušnír.
Budování systému ETCS je nutným předpokladem pro interoperabilitu
Moderní lokomotivy také vyžadují moderní zabezpečovací systémy včetně budování ETCS na české železnici. Vybavování českých tratí infrastrukturní částí ETCS již začalo a bude pokračovat v intencích schváleného Národního implementačního plánu ERTMS tak, aby po roce 2020 byla systémem ETCS vybavena většina hlavních tahů důležitých pro mezinárodní dopravu, které jsou součástí hlavní sítě TEN-T pro osobní i nákladní dopravu. Ve fázi zkušebního provozu ETCS je nyní první úsek Břeclav – Brno – Kolín (součást Koridoru E Drážďany – Praha – Vídeň / Bratislava – Budapešť – Konstanta) podle rozhodnutí 2012/88/EU o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení trans-evropského železničního systému (TSI CCS). Kromě dokončení tohoto koridoru je pak prioritou i II. národní koridor a spojovací větev Česká Třebová – Přerov a následně pak i III. a IV. koridor s předpokládaným dokončením do roku 2020. Určitým pilotním projektem na infrastruktuře bude trať Brno – Přerov, u níž byla schválena modernizace na 200 km/h a která bude první tratí s výhradním provozem ETCS. Neméně důležitou součástí je i otázka vozidlového parku, neboť bez vozidel vybavených vozidlovou částí ETCS nebude systém plně funkční a do infrastrukturní části investované prostředky budou prakticky zmařeny. „Především z těchto důvodů se snažíme nastavit motivační systém pro dopravce, aby vybavování probíhalo kontinuálně a v momentě zprovozňování úseku s traťovou částí ETCS jsme již měli k dispozici dostatek vybavených vozidel. Ideálním případem by byl obdobný průběh, jakým bylo vybavování vozidel jednotkami GSM-R, které slouží pro hlasovou i datovou komunikaci. Palubní část ETCS bohužel představuje řádově vyšší investici,“ pokračoval Jindřich Kušnír.
Na pořízení vozidlové části bude k dispozici dotace
Zmíněný implementační plán předpokládá potřebnou investici na straně dopravců v celkové výši přes 15 miliard Kč, což je velmi vysoká částka. Provoz systému ale přináší pro dopravce určité výhody, především na straně bezpečnosti, ale ty by samy o sobě nemotivovaly dopravce k dostatečně rychlému vybavování vozidel. „Proto bude jednak zavedena sleva z poplatku za dopravní cestu pro vozidla vybavená ETCS a především by měl být k dispozici již zmíněný dotační program, ze kterého bude možné uhradit větší část nákladů na vybavení vozidel,“ informoval ředitel ministerského odboru. Přesná míra podpory bude známá až na základě rozhodnutí komise, která tento typ podpory nyní posuzuje.
ČR požaduje spolufinancování ve výši až 85 procent
ČR požaduje spolufinancování ve výši až 85 procent z celkových nákladů. Již nyní ale mají dopravci a majitelé vozidel možnost podávat projektové žádosti na tento předmět podpory v rámci tzv. kohezní výzvy CEF (Connecting Europe Facility), jejíž druhé kolo bylo uzavřeno v polovině února. Plánována je ještě jedna obdobná výzva do konce letošního roku. „Přesný rozsah a podmínky podpory se však v jednotlivých výzvách mění a jsou známy vždy až těsně před jejím zveřejněním. Rovněž i úspěšnost nyní podaných projektových žádostí bude známa až v průběhu druhé poloviny roku,“ dodal Jindřich Kušnír.
Tomáš Johánek
