25. dubna 2024, (pav)
25.4. - Evropský parlament včera na plénu přijal revizi takzvaných transevropských dopravních sítí (TEN-T). To je pro Českou republiku zcela zásadní. Nová verze TEN-T totiž zahrnuje celou řadu strategických dopravních staveb v ČR, na něž tak můžeme v budoucnu čerpat finanční prostředky z unijních fondů, mimo jiné na budování vysokorychlostní železniční sítě.
TEN-T (Trans-European Transport Network) je síť silnic, železnic, vnitrozemských vodních cest, přístavů a letišť v Evropě, která má za cíl zlepšit propojení a efektivitu dopravy v rámci Evropské unie. Tato síť zahrnuje jak osobní, tak i nákladní dopravu. Mezi hlavní cíle projektu patří propojení hlavních evropských aglomerací. TEN-T obsahuje tři základní pilíře – hlavní síť s nejdůležitějšími trasami spojení by měla být hotová do roku 2030, rozšířená síť do roku 2040, plošná síť by měla být ve všech regionech EU dokončena v roce 2050.
Je potřeba zdůraznit, že TEN-T je nařízení a naplnění jeho cílů je tudíž pro členské státy závazné. „Rozvoj sítě TEN-T je spolufinancován Evropskou unií společně s členskými státy. Dopravní infrastruktura skrze ni může být rychleji modernizována, včetně zaměření na vyšší bezpečnost a podporu na další růst a investice do české ekonomiky,“ přiblížil europoslanec Ondřej Kovařík (frakce Renew), který je členem Výboru pro dopravu a cestovní ruch EP.
Vysokorychlostní železniční síť je prioritou
Jedním z klíčových dopravních projektů, na kterém se v posledních letech v ČR v rámci TEN-T pracuje, je vybudování vysokorychlostní železniční sítě. Vzhledem ke své geografické poloze, je Česká republika nedílnou součástí evropských sítí. A zdaleka se nejedná pouze o napojení na sousední země. Zrychlení přepravy a „zkrácení“ vzdáleností mohou mít pozitivní dopad i na Česko jako takové.
„Vybudování funkční vysokorychlostní sítě má v rámci ČR potenciál podpořit ekonomický vývoj nejen ve velkých centrech, ale také v regionech, které budou součástí spojení. Zkrácení dojezdové vzdálenosti do Prahy, Brna či Ostravy může zvýšit atraktivitu měst, z nichž toto spojení bude zajištěno, typicky například Jihlavy, či dalších měst buď přímo na trase či v dojezdové vzdálenosti k ní,“ doplnil Ondřej Kovařík.
Multimodální jízdenky by brzy měly být standardem
Také jednotlivá nádraží budou splňovat několik podmínek. Jde například o interoperabilitu, dostupnost pro všechny cestující včetně osob se sníženou schopností pohybu, bezpečnost, informační systémy, dostatečné kapacity pro odbavování cestujících a o multimodalitu. To znamená, že v místě zastávky bude existovat propojení s různými druhy dopravy, ať už s autobusovými stanicemi, dálnicí, nebo letištěm.
Právě multimodalita je principem, na který Evropská unie v rámci dopravy sází. Nejen propojení samotných druhů dopravy je cílem strategie TEN-T, ale EU se soustředí i na multimodální digitální služby v oblasti mobility (MDMS). Zjednodušeně řečeno, cílem této iniciativy je lépe integrovat veřejnou dopravu a železniční služby tak, aby lidé mohli v ideálním případě cestovat po celé Evropě pouze s jednou jízdenkou.
„Integrování způsobu placení a rezervace jízdenek na jednom místě může být přínosem nejen pro cestující, ale i pro dopravce, kterým se zvýší počty přepravených cestujících v důsledku většího využívání železniční dopravy v kombinaci s ostatními druhy dopravy,“ uzavřel Ondřej Kovařík.
(pav)
Ilustrační vizualizace: AFRY CZ
