2. března 2021, Milan Frydryšek
Pandemie koronaviru měla loni dopad i na stavebnictví. Jak se s ní tento obor vypořádal a jaké jsou jeho perspektivy v letošním roce, na to jsme se zeptali Ing. Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Jaký dopad na stavebnictví měla v loňském roce pandemie koronaviru a přijímaná bezpečnostní opatření? Jak se stavebnictví loni dařilo?
Koronavirová pandemie samozřejmě postihla i stavebnictví. Zavřené hranice, nedostatek pracovníků, počáteční nejistota, jak se s jednotlivými opatřeními na stavbách vyrovnat, práce ve ztížených podmínkách, to jsou jen některé příklady toho, čemu jsme museli v minulém roce čelit. Stavební produkce se přesto nezastavila. Jsem na celé stavebnictví hrdý.
Jaký podíl na loňských výsledcích měla výstavba dopravní infrastruktury a jak byl tento segment stavebnictví z pohledu stavebních firem ovlivněn?
Jednoznačně je třeba poděkovat panu ministrovi Havlíčkovi za splnění slibu, že posílí rozpočet SFDI. Opravdu se tak stalo a vláda prostřednictvím Ministerstva dopravy dala jasně najevo, že nenaplní naše obavy pramenící z předchozí zkušenosti s omezením investic včetně dopravní infrastruktury. Dlužno dodat, že stavební trh je rozdělen na zhruba tři části – 1/4 (25%) státní investice do dopravní infrastruktury, 1/4 ostatní veřejné investice (kraje, města, obce) do inženýrského a pozemního stavitelství a 1/2 (50%) jsou soukromé investice. A jestli umíme jako svaz něčemu pomoci, tak jsou to ty dvě 1/4 státního a veřejného investování, zbylých 50% prostě neovlivníme. Nicméně platí, že byť z jedné čtvrtiny až jedné poloviny se jedná o veřejné investice, může to být signál i pro soukromý sektor a aktivitu státu a veřejných investorů považuji za faktor, který výsledky stavebnictví významným, v tomto případě pozitivním způsobem, ovlivňuje.
Přestože letošní vývoj se vzhledem dalším vlnám pandemie těžko odhaduje, zřejmě máte určité představy, jak se stavebnictví může vyvíjet, a jak celkově, tak v inženýrském stavitelství…
Už v srpnu, v září loňského roku jsem byl mnohokrát tázán na to, jak dopadne stavebnictví v roce 2020. Odpověď byla, že je to věštění z křišťálové koule, pracovně jsem počítal s –10%. Výsledek byl o něco lepší, -7,7% po očištění a pořád musíme mít na paměti, že porovnáváme s rokem 2019, který byl druhým absolutně nejlepším rokem v historii českého stavebnictví. Platí, co jsem již řekl, z 50% jsme schopni nějakým způsobem investice ovlivnit, budeme na tom intenzivně spolupracovat s MD, MPO i MMR. U Ministerstva dopravy myslím, je takříkajíc pořešeno, rozpočet SFDI je historicky nejvyšší. V resortu MMR podpoříme a budeme aktivně spolupracovat na jakékoliv podpoře přípravy investic v kompetenci samosprávných celků, krajů, měst a obcí. Takový program se připravuje a podle mého nejhlubšího přesvědčení má smysl.
V lednu vstoupil v účinnost tzv. Liniový zákon. Jak jste s jeho podobou spokojeni a jaký dopad může mít na podnikání vašich členských firem?
Hodnotit 9. února tzv. Liniový zákon, který vstoupil v platnost 1. ledna téhož roku, je nemožné. Obecně platí, že tento zákon má zprůchodnit legislativní prostředí pro přípravu a výstavbu kritické infrastruktury, respektive infrastruktury obecně (nejedná se jen o dopravní stavby). To je bytostný zájem státu, ale i nás jako občanů. Bez toho by se nám mohlo stát, že stát, jak chápeme jeho úlohu v oblasti zajištění dodávek energií, vody, zajištění dostupné dopravní sítě jak železniční, tak silniční – přestane fungovat. Totiž první investoři, kteří tzv. „dojeli“ na neprůchodnost legislativy v této oblasti, byli právě investoři zajišťující jmenovanou infrastrukturu. Ale abych odpověděl, s výslednou podobou tzv. Liniového zákona jsme v zásadě spokojeni - a jaký bude dopad? Tady bych požádal alespoň o roční odklad, abychom mohli zkušenosti z praxe vyhodnotit, objektivně posoudit a objektivně odpovědět. V tuto chvíli to nepovažuji za možné.
Milan Frydryšek
Foto: SPS
