2. října 2017, čtk
2.10. - Druhý tubus nejdelšího železničního tunelu v Česku - v Ejpovicích u Plzně - bude proražen v sobotu 7. října. Zbývá dorubat posledních pár metrů. Dojezd razicího stroje ve výjezdovém portálu v Plzni-Doubravce může sledovat široká veřejnost. Kompletní tunel, stavba za 2,5 miliardy korun, bude hotový do prosince 2018. Informovali o tom Milan Majer z investorské Správy železniční dopravní cesty a vedoucí ražby Štefan Ivor ze stavební firmy Metrostav.
První tubus o délce 4,1 kilometru se razil 16 měsíců do loňského 11. června. Ražba druhého byla zahájena přesně před rokem. „Díky zkušenostem z prvního tunelu už jsme věděli, co nás čeká a uměli se na to připravit. Ražba proběhla téměř bez problémů," uvedl Ivor. Část řezné hlavy stroje, pojmenovaného Viktoria, už vykoukla na světlo. „Nikde ve světě ten stroj nevyjel tak, aby byl týden k vidění," řekl Majer.
V posledních dnech se ze stavby ozývalo občasné dunění, vyvolané trhacími pracemi při budování posledních dvou z osmi bezpečnostních propojek mezi tunely; využívá se klasická rakouská tunelovací metoda. „První dvě třetiny ražby pod kopcem Homolka jsme se pohybovali v břidlicích, kde se chodby razily bagrem. Poslední dvě propojky byly ve tvrdých spilitech, kde by bagry neměly šanci," řekl Ivor. Původně se měl celý tunel razit trhavinou. Nakonec ale byl zvolený razicí stroj, okolní obyvatelé tak nebyli nijak omezováni. V tunelu zbývá dodělat výplňový beton. Dále se musí zabetonovat chodníky s kabelovody a pak se na dno položí pevná jízdní dráha.
Tunely, vzdálené do 35 metrů, budou hlavní částí nové dvojkolejné tratě z Rokycan do Plzně, která bude dokončena také závěrem roku 2018. Jde o jeden z posledních úseků na III. železničním koridoru Praha - Plzeň - Cheb. Cena díla se zvýšila z necelých čtyř na zhruba pět miliard korun. „Nejdražší vícepráce byly spojené s tunelem, jak jsme se dostali do horších geotechnických podmínek a museli jsme přijmout řadu opatření. Všechny jsou obhajitelné a součástí smlouvy," uvedl Majer. Na akci je od začátku loňského roku trvale supervizor Státního fondu dopravní infrastruktury, který musí vše odsouhlasit.
Faktorů, které stavbu prodražily, bylo podle Majera více. Na začátku to byl archeologický průzkum, který stavbu zpozdil o rok. Dalším problémem byla voda a tvrdé skály. Stavbaři o spilitech věděli, ale netušili, že ve spojení s vodou budou tolik obrušovat řezné hlavy. Silné zrudnění horniny navíc jako magnety zastavovalo pásové dopravníky s rubaninou. O dalším použití německého razicího stroje TBM za stovky milionů korun, který Metrostav koupil, se nyní jedná. „V Česku zatím žádná stavba, kde by se mohl využít, není," uvedli stavbaři.
(čtk)
