10. dubna 2017
Již tři roky po sobě zaznamenává státní podnik Řízení letového provozu ČR rekordní počty letadel, která využívají jeho služby. Podle generálního ředitele Jana Klase je v některých časech už vzdušný prostor na hranici svých možností. „Rozhodně nechceme žádnému dopravci bránit, aby využíval český vzdušný prostor. Budeme ale zřejmě muset začít regulovat pohyb letadel v nejvytíženějších časech,“ řekl.
„Letos si Řízení letového provozu připomíná dvojnásobné jubileum – deset let působí v novém středisku v Jenči a na podzim to bude deset let, co jste byl jmenován do funkce generálního ředitele tohoto podniku. Jak byste zhodnotil toto období?“
„Myslím si, že to bylo velmi úspěšné období, měl jsem to štěstí a začínal jsem ve středisku, které bylo v té době nové, a i dnes patří k těm nejmodernějším na světě. Svědčí o tom fakt, že jsme schopni poskytovat služby na velmi vysoké úrovni a celá budova je uživatelsky velmi přívětivá. I po deseti letech mám ohlasy, že středisko vypadá stále jako nové. Z tohoto hlediska určitě převažuje spokojenost.“
„Jaké byly hlavní milníky uplynulého desetiletí?“
„Nejpodstatnějším milníkem bylo to, že jsme zažili pokles letecké dopravy po dlouhých létech jejího nárůstu. Po svém nástupu do funkce jsem provedl určité systémové kroky, aniž bych věděl, že nějaká krize přijde. To nám pak umožnilo velmi dobře reagovat na pokles letecké dopravy v letech 2008 a 2009. Pak jsme zažili řadu dílčích zásadních momentů, jako byla například vulkanická krize, kdy se nelétalo a my jsme zase byli jedni z prvních, kteří přispěli k tomu, že se létat začalo. Řada milníků je samozřejmě spojena se zaváděním nových technologických systémů. Poslední novinkou je zavádění datové komunikace, kdy se část hlasové komunikace nahrazuje datovým přenosem. To je jedna z věcí, která bude do budoucna hrát velmi podstatnou roli při zdokonalování provozních konceptů v oblasti řízení leteckého provozu.“
„Kam se posunuly jednak počet odbavených letadel a jednak technologie používané v řízení letového provozu?“
„Z hlediska objemu provozu jsme v situaci, že od roku 2002 se letecký provoz u nás zdvojnásobil, výrazný nárůst přišel i od roku 2007. Mnohem složitější je struktura provozu, snažíme se vyjít vstříc našim zákazníkům, samozřejmě se to neobejde bez dobré spolupráce se sousedními státy. V oblasti technologií je jednou z podstatných změn již zmíněné zavedení datové komunikace. Naší filozofií je posilovat zejména prvky, které souvisí s podporou rozhodovacích procesů řízení letového provozu a s jeho větší bezpečností.“
„Jaký je hlavní cíl zavádění datové komunikace, co si od ní slibujete?“
„Datová komunikace částečně nahradí tu hlasovou, do budoucna je plánem maximálně sdílet data a informace, které jsou k dispozici na zemi a na palubě letadel. Z toho vycházejí nové koncepty, měl by být k dispozici široce sdílený pool informací, které se generují pro potřeby létání a které by byly sdíleny na zemi i ve vzduchu. To samozřejmě znamená, že může dojít také k přerozdělení odpovědnosti mezi palubou a zemí, bude možné třeba ze země sledovat i to, jaké má záměry pilot v dané fázi letu, a reagovat na to, aniž by musela probíhat hlasová komunikace.“
„Může do budoucna datová komunikace zcela nahradit tu hlasovou, nebo tady bude stále dostatek prostoru pro obě?“
„Myslím si, že ještě hodně dlouho tady budou vedle sebe existovat obě komunikace. Z hlediska čistě technického si lze samozřejmě představit, že by datová komunikace mohla zcela nahradit hlasovou, ale hlasová samozřejmě mnohem lépe umožňuje reagovat na nestandardní situace, a to není jen o nouzových situacích. V nich hlasová komunikace skýtá mnohem lepší možnosti k řešení. Primárním cílem datové komunikace je především vylepšit sdílení dat a částečně odlehčit hlasové komunikaci.“
„Třetí rok po sobě jste loni zaznamenali rekordní objem letecké přepravy nad územím České republiky. Jak náročné je vyrovnat se s rostoucím provozem, musíte nějak posilovat řízení letového provozu?“
„Je to velmi náročné, částečně je to způsobeno i tím, že v Evropě je různá politika ve vztahu k leteckým poplatkům a řada dopravců dnes nevyužívá optimální trajektorie z hlediska provedení letu. Berou v úvahu i výši leteckých poplatků. Nám se tak stává, že se k nám dostává i provoz, který by normálně přes Českou republiku neletěl. Z krátkodobého hlediska je to vítaný další příjem pro Řízení leteckého provozu, z dlouhodobého hlediska to vytváří poměrně obtížně předpovídatelné situace a nároky na celý systém. Náš systém funguje podobně jako správce sítě a snaží se optimalizovat využívání její kapacity v rámci celé Evropy. Věci, které souvisejí s ekonomikou, to komplikují. Při predikci vytížení vzdušného prostoru musíme mít dva scénáře – jeden vychází z normálního provozu z bodu A do bodu B po optimální trajektorii a druhý pracuje s tím, jak mohou letečtí dopravci korigovat své trasy i s ohledem na výši poplatků. To nám vytváří další zvýšení provozu, které se už opravdu velmi obtížně absorbuje. Loni jsme byli už na hranici s kapacitou, nyní přemýšlíme o tom, jaká opatření přijmout, abychom byli schopni zvládnout další nárůst provozu.“
„Dá se už nyní předpovídat, jaký bude letošní rok v letecké dopravě?“
„Předpokládáme, že v letošním roce dojde v rámci Evropy k nárůstu leteckého provozu kolem dvou procent, což by měl v zásadě kopírovat i nárůst v České republice. Abychom to vůbec zvládli, budeme muset provoz rozložit jinak, než tomu bylo v letech minulých. Můžeme se dostat na vyšší čísla z hlediska celoročního provozu, ale nemůžeme už navyšovat kapacitu ve špičkových časech, tam už jsme opravdu na hranici. Nechceme nikomu bránit, aby létal přes naše území, jde ale spíše o rozložení provozu v čase, aby se ulehčilo zejména těm špičkovým dobám.“
„Je třeba možnost ve špičkových časech ještě zahustit provoz na pražském letišti v Ruzyni?“
„Tam je to trochu jiný příběh, tam jsme po několika letech poklesu zaznamenali loni také nárůst. Kapacita letiště zatím postačuje, úzkým hrdlem je nevhodná dráhová konfigurace. Dlouho se diskutuje o nutnosti výstavby paralelní dráhy. Každému zdůrazňuji, že sice ještě nějakou volnou kapacitu máme, ale paralelní dráha je opravdu strategickou investicí na dalších sto let, dříve nebo později bude určitě potřeba.“
„Řada oborů i v sektoru dopravy se potýká s nedostatkem odborníků. Jak jste na tom vy, jak náročné je vychovat špičkového dispečera?“
„To je velmi náročné, jednou z našich priorit je to, že se snažíme neustále zlepšovat jak proces výběru, tak proces výcviku nových dispečerů. Pro nás je velká ztráta, když lidé nedokončí výcvik. Byli bychom velice rádi, kdyby se nám podařilo zvýšit procento úspěšnosti výběru a výchovy nových dispečerů. Pro nás není jednoduché ani najít kvalifikované techniky. Snažíme se velmi aktivně spolupracovat s vysokými školami a využíváme každé příležitosti. U řídícího provozu je proces výcviku jasně stanoven, každý rok otevíráme kursy, každý rok nabíráme zájemce, záleží jen na schopnostech lidí.“
„Kolik se ročně přihlásí do výcviku zájemců?“
„Čísla se během posledních let změnila, nyní je zájem trochu nižší. Začínali jsme s více než tisíci zájemci a vybírali jsme jich řádově desítky, dnes se hlásí stovky zájemců. Na základě životopisů pak vybereme třeba jen 50 lidí, kteří mají šanci uspět. Z toho se pak vybírá kolem 20 lidí, kteří nastoupí do výcviku.“
„ŘLP neposkytuje své služby pouze u nás, ale snažíte se je nabízet i v zahraničí. Můžete přiblížit konkrétní projekty?“
„Pokud jde o samotné řízení provozu, byli jsme strategickými partnery při zajištění provozních služeb na Kanárských ostrovech. Pokud jde o naše výcvikové aktivity, tam je výčet zemí velmi obsáhlý. Nejvýznamnější kontrakt jsme nyní uzavřeli s Bosnou a Hercegovinou, to je možná největší kontrakt v historii v celé Evropě, protože se týká obnovení schopnosti Bosny a Hercegoviny poskytovat službu v celém vzdušném prostoru. Je to kontrakt na tři roky za 7,5 milionu €. Máme ještě dceřinou společnost CATC, která poskytuje pilotní výcvik, tam je portfolio zákazníků rovněž velmi široké, zhruba 50 procent děláme pro zahraniční zákazníky, zbytek pro české subjekty.“
„Jaké jsou aktuální novinky v projektu Jednotné evropské nebe?“
„Není toho příliš, řekl bych, že se to trochu vytratilo z priorit, které mají Evropská komise nebo jednotlivé členské země, jež se střídají v předsednictví. Probíhá několik iniciativ na úrovni Evropského parlamentu a Evropské komise. Diskuse nyní probíhají o tom, že není vyjasněn základ, kam by se mělo řízení letového provozu jako prostředí transformovat do budoucna. Jde o to, zda vzniknou větší celky, které budou poskytovat služby v rámci těchto celků, nebo se zachová větší regulace národních subjektů. Zažili jsme pokus v posledním balíčku nějakým centrálním rozhodnutím oddělit technickou část od vlastní služby řízení provozu, Evropská komise chtěla tímto krokem vytvořit konkurenční prostředí v technické oblasti. To se ale setkalo s velkou nevolí.“
„Chystáte nějaké další novinky v oblasti technologie?“
„Bude to především zavedení nového systému řízení provozu od firmy Thales, který nahradí stávající. To je to základní, co nás čeká v příštích letech. Dnes máme systém na velmi vysoké úrovni z hlediska technického i uživatelského, prioritou je pro nás to, abychom nový systém dostali na stejnou úroveň, ale měli možnost ho dále rozvíjet. V tuto chvíli dáváme dohromady časový harmonogram zavádění nového systému. Připraven k testování by měl být někdy na konci roku 2019, pro plný provoz by měl začít sloužit někdy na přelomu let 2020 a 2021.“
„Doménou poslední doby je boom využívání dronů. Jak na to reaguje Řízení letového provozu, mohou drony ohrozit bezpečnost leteckého provozu?“
„My k tomuto problému přistupujme velmi aktivně, zahájili jsme projekt, který by se měl zabývat integrací dronů do vzdušného prostoru. Vedle toho řešíme i detekci těch uživatelů, kteří jsou buď nepřátelští, nebo jsou nedisciplinovaní. Chceme být lídrem v této oblasti, chceme pomáhat zajistit i ochranu důležité infrastruktury proti dronům, které nenaplní znaky náležitého chování. Chceme nabídnout služby všem firmám, které spravují nějakou strategickou infrastrukturu. Drony také způsobují občas problémy ve fázi přiblížení letadel na přistání v okolí letišť, což už se v cizině několikrát stalo, a to se musí velmi rychle řešit.“
Tomáš Johánek
