12. prosince 2022, čtk
12.12. - Letiště v Plané u Českých Budějovic patřilo po druhé světové válce mezi důležité základny československého a později českého letectva. Stíhací piloti však aerodrom, zkolaudovaný v původní podobě 13. prosince 1937 pro civilní provoz, opustili koncem roku 1994. Poté ještě nějakou dobu sloužil armádě hlavně jako opravárenská základna a v roce 2005 éra vojenského letectví na jihu Čech skončila a začala se psát nová kapitola letiště. Vznikem společnosti Jihočeské letiště České Budějovice, a. s., byla v roce 2006 zahájena éra civilního letectví.
Areál letiště je vzdálený jen pár kilometrů od centra Českých Budějovic. Bývalé vojenské letiště zabírá 320 hektarů, stojí tam asi 150 budov. Nemovitosti vlastní Jihočeský kraj, který v roce 2020 koupil od města České Budějovice jeho padesátiprocentní akciový podíl za 6,5 milionu Kč a stal se tak jediným akcionářem. Kraj a město investovaly do areálu přes miliardu Kč.
Letiště v Plané zaznamenalo loni 7281 pohybů, vzletů a přistání. Meziročně to bylo o 4046 méně, rok 2020 byl v počtu pohybů za dobu provozu dosud rekordní. Loni skončilo se ztrátou téměř tři miliony korun. Chod letiště ovlivnila covidová pandemie. Od poloviny roku 2020 mohou z letiště létat letadla o rozpětí křídel do 36 metrů. Letos v září řekli ředitel cestovní kanceláře Čedok Stanislav Zeman a jihočeský hejtman Martin Kub, že od srpna příštího roku by mohli lidé létat z letiště v Plané na dovolenou do tureckého města Antalya a na řecký ostrov Rhodos. Měly by to být první lety lidí na dovolenou z tohoto letiště.
S těsně poválečnou érou letiště je spojena i jedna z nejzajímavějších, ale také dlouho tajených epizod zdejšího letiště. V roce 1948 se tu v rámci československé pomoci mladému židovskému státu učili létat izraelští piloti včetně pozdějšího prezidenta Ezera Weizmana. Akce zvaná Hagana se později přestěhovala na Slovensko a samotné vztahy s Izraelem nakonec pod sovětským vlivem ochladly.
(čtk)
Foto: Jihočeské letiště České Budějovice
