1. února 2011
Jednotlivé články přepravního řetězce leteckého zboží budou mít již brzy na trhu jednotný hlas. Čtyři jejich zastřešující organizace – světová federace národních spedičních svazů FIATA, svaz letecké spedice TIACA, spediční svaz Global Shippers Forum a mezinárodní sdružení leteckých dopravců IATA – v prosinci založily společnou platformu Global Air Cargo Advisory Group (GACAG). Páté místo u jednacího stolu rezervovaly pro zástupce Světové celní organizace.
Cílem nového uskupení je hájit společné zájmy v oblastech, jako je bezpečnost, e-freight a celní procedury. Des Vertannes, nový člen představenstva IATA odpovědný za nákladní dopravu, při prezentaci projektu loni v polovině prosince v Montrealu uvedl, že IATA bude intenzivně pracovat na tom, aby se elektronické odbavení leteckého zboží stalo celosvětovým závazným standardem nejpozději do konce roku 2015.
S ohledem na poslední hrozby balíkových bomb se Des Vertannes vyslovil pro globální harmonizaci předpisů. Rozdílné reakce leteckých společností a zpřísněná regulace ze strany amerických úřadů vedou k nejistotě, frustracím a někdy i k průtahům při odbavení. Elektronické odbavení e-freight umožní podezřelé zásilky včas vytipovat a snadno identifikovat, řekl.
IATA ve své vizi vychází z předpokladu, že mezinárodní letecká nákladní doprava poroste i letos. Doba, kdy v meziročním srovnání vykazovala více než dvacetiprocentní nárůst, je však již podle hlavního ekonoma IATA Briana Pearceho minulostí. Za mimořádným nárůstem v posledních měsících podle jeho názoru stála pouze potřeba jednorázového znovunaplnění skladů.
Odvětví v zisku
Členové IATA za prvních deset měsíců loňského roku přepravili o 24 procent více zboží než ve stejném období roku 2009. Jejich výnosy vzrostly o 30 procent. Hlavními tahouny růstu byly především trhy v Asii a Latinské Americe. Naopak v Evropě poptávka zůstává nadále poměrně slabá.
Sekretariát IATA odhaduje, že letos vytvoří členové sdružení čistý zisk kolem 9,1 miliardy USD. Na evropské dopravce však z této částky připadne jen nepatrný díl – pouhých sto milionů USD. Za hlavní důvody, proč se odvětví v Evropě nebude dařit výrazně lépe, označil vyšší ceny pohonných hmot, pomalejší tempo hospodářského růstu a vyšší daňové zatížení.