5. června 2012
Německé letecké nákladní společnosti se opět musejí při letech z a do východní Asie vyhýbat ruskému území. K jižní, podstatně delší letové trase je nutí jediný důvod: Moskva jim povolila přes ruské území pouze zlomek z požadovaného počtu přeletů. Důrazné „NĚT!“ z ruského ministerstva dopravy nejvíce zasáhlo lipskou leteckou společnost AeroLogic, joint venture DHL Express a Lufthansy Cargo. Celkem žádal AeroLogic během letního letového řádu o třicet přeletů přes ruské území týdně, ale nedostal povolení ani pro jeden.
„Od konce března jsme nuceni naše nákladní speciály Boeing B-777 na trasách do Hongkongu a Šanghaje a zpět směrovat přes Kazachstán,“ řekl pro Dopravní noviny předseda představenstva AeroLogic Ulf Weber. Posunutí letové trasy na jih znamená, že provoz spoje je z důvodu vyšší spotřeby kerosinu dražší, vytváří více emisí CO2 a také déle trvá. Ruské ministerstvo dopravy své zamítavé stanovisko nijak nezdůvodnilo, přitom AeroLogic v minulosti od ruských úřadů povolení dostal. Ulf Weber proto vyzval německou spolkovou vládu, aby podnikla politické kroky, které by znevýhodňování německých leteckých společností zastavily.
Dalším postiženým podnikem – i když ne tak silně – je Lufthansa Cargo. Moskva leteckému dopravci povolila pro trasu mezi Německem a východní Asií celkem 29 přeletů Sibiře týdně. Dopravce původně oficiálně požádal o 40 přeletů. Zamítnutých jedenáct spojů vede nákladní divize Lufthansy stejně jako AeroLogic přes území Kazachstánu s mezipřistáním v Almaty pro natankování. „Letový čas se kvůli postoji ruské strany prodloužil o zhruba 50 minut,“ řekl mluvčí Lufthansa Cargo Nils Haupt.
Milionové ztráty
Pokud ruské ministerstvo dopravy dodatečně lety přes ruské území nepovolí, vzniknou Lufthanse Cargo vícenáklady ve výši deset milionů € ročně. Moskva tentokrát své stanovisko odůvodnila poukazem na platnou dohodu o letovém provozu mezi Německem a Ruskem, která předpokládá pouze 30 přeletů týdně. V minulých letech však s povolováním nad tento rámec neměla Lufthansa Cargo vůbec žádné problémy.
Za pozornost stojí skutečnost, že omezení zasáhlo pouze nákladní dopravu, osobní dopravy se nijak nedotklo. „Všechny osobní spoje, které jsme pro aktuální letní letový řád požadovali, ruská strana povolila,“ uvedl mluvčí Lufthansy Peter Schneckenleitner.
Němci považují postup Moskvy za pokus chránit zájmy domácích subjektů letecké nákladní dopravy a odkazují k roku 2007, kdy se obětí „šikany“ stal koncern Lufthansa a především jeho nákladní dceřiná společnost Lufthansa Cargo. Tehdy ruské centrální úřady zakázaly bez jakéhokoli předchozího upozornění Lufthanse Cargo využívat ruský vzdušný prostor nad Sibiří. Rusům se evidentně nelíbilo, že nákladní speciály MD-11 ve službě LH Cargo tankují při mezipřistání v kazašské Astaně.
Rusko zákazem chtělo demonstrovat svou sílu a odhodlání přinutit vedení Lufthansy, aby „neutrácelo peníze jinde“. Obě strany vedly dlouhá jednání, jejichž výsledkem nakonec bylo přesunutí mezipřistání některých nákladních letů z Astany do sibiřského Krasnojarsku.
Reakce na zavedení ETS?
Letečtí experti i politologové ovšem považují dílčí bojkot ze strany Moskvy za reakci na zavedení systému emisních povolenek do letecké dopravy, ke kterému letos v lednu přistoupila Evropská unie. Cílenými „naschvály“ proti zavedeným evropským leteckým společnostem zřejmě chce ruská vláda vytvářet nátlak na Evropskou komisi, aby problematické opatření zrušila.
Proti rozšíření obchodu s emisními povolenkami (ETS) na leteckou dopravu vedle Ruska protestuje i řada dalších zemí včetně USA, Číny, Indie a Brazílie. Platby za emise CO2 považují odpůrci ETS za diskriminační zásah do svých obchodních práv. „Konflikt mezi evropskými institucemi a zahraničními vládami nelze přenášet na trhy a brát letecké společnost jako rukojmí,“ zdůraznil předseda představenstva Lufthansy Cargo Karl Ulrich Garnadt.
Z ekologických i konkurenčních důvodů považuje Karl Ulrich Garnadt za nejvhodnější řešení zavedení globálního systému pro omezení emisí CO2 v letecké dopravě. „Evropské řešení je izolovaným pokusem, který nikomu nepomůže,“ řekl s tím, že systém ETS naopak vytváří mezi státy zbytečné napětí. Poslední ruské kroky proti německým leteckým dopravcům mu dávají plně zapravdu.
Heiner Siegmund
