10. listopadu 2012
Českou republiku v první polovině října navštívil generální ředitel společného podniku SESAR (Single European Sky ATM Re- search Joint Undertaking) Patrick Ky. Po specializovaném workshopu pro zástupce českého i vojenského civilního letectví v Národním integrovaném středisku řízení letového provozu v Jenči u Prahy jsme mu položili několik otázek.
Mezi našimi čtenáři je jistě mnoho těch, kteří dosud nebyli blíže seznámeni s vývojem a výzkumem evropského systému uspořádání letového provozu (ATM). Můžete nám tedy projekt SESAR v krátkosti přiblížit, popsat jeho důležitost a hlavní přínosy?
„Projekt SESAR je první svého druhu v oboru letecké dopravy. Jde o společný projekt rozhodovacích orgánů a zástupců leteckého průmyslu, jejichž cílem je komplexní modernizace celého evropského systému ATM. Jedná se o zásadní změnu v provozní a procedurální oblasti, jejímž hlavním přínosem bude zvýšení kapacity vzdušného prostoru v Evropě, samozřejmě také zvýšení bezpečnosti, snížení negativních vlivů letecké dopravy na životní prostředí a v neposlední řadě také vyšší efektivnost pro uživatele vzdušného prostoru a poskytovatele letových navigačních služeb.“
Implementace projektu SESAR je velmi rozsáhlý soubor aktivit, který započal již v roce 2005 a bude přesahovat až do příští dekády. Jaké zásadní kroky ve vývoji projektu se zatím podařilo uskutečnit?
„V projektu SESAR již byly definovány požadavky provozních postupů a technických systémů a jejich ověření v živém provozu. V loňském roce bylo provedeno 25 provozních testů a dalších 35 bude uskutečněno letos. Základem konceptu SESAR je vytvoření optimálních letových profilů za pomoci využívání 4D trajektorií. Pěti partnerům projektu SESAR se letos již podařilo uskutečnit první krok, tzv. počáteční 4D trajektorie (také známé jako i4D), jejichž základem je schopnost přesného určení polohy samotnými letadly v čase a prostoru a přenesení této trajektorie do ATM systému. Společnosti Airbus, Noracon, Thales, MUAC a Honeywel prokázaly, že konkrétní letadlo se může pohybovat napříč Evropou a být přitom řízeno několika různými středisky ATC a technickými systémy za použití právě i4D technologie. Využití postupů i4D (za použití nových technologií přenosu dat o letu a letadle, která byla v komplexní podobě přenášena do pozemního systému zpracování dat) přispělo k dosažení vysoké přesnosti predikce letu: 45minutový úsek letu byl predikován s přesností na 10 sekund. Bylo to poprvé, kdy všechny systémy na zemi i na palubě komunikovaly tímto způsobem. To vytvořilo spolehlivý a nadějný základ pro další aktivity.
V projektu SESAR byly dále také vyvinuty nové nástroje pro sdílení dat mezi řídícími věžemi a přibližovací služby řízení letového provozu. Během testů v Southamptonu bylo prokázáno zvýšení přesnosti času vzletů letadel prostřednictvím včasného předávání informací mezi jednotlivými stanovišti a také zlepšení při plánování odletů v TMA (koncové řízené oblasti), to vše při zvýšení předvídatelnosti celého systému traťových sítí o pět procent. To následně vedlo ke zvýšení letištní kapacity, snížení zátěže řídících letového provozu a optimalizaci při řízení letištních slotů.
Následné propojení těchto technologií s nástroji pro řízení odletů v komplexním provozním prostředí pařížského letiště Charles de Gaulle přispělo k lepší synchronizaci letištního provozu, zvýšení efektivnosti díky lepší automatizaci a předvídatelnosti. To vedlo k redukci časů pojíždění letadel o 10 procent a zkrácení času vyčkávání letadel před startem o téměř 25 procent. Nicméně jedním z nejlepších příkladů je řízení příletů na londýnském letišti Heathrow. Výsledkem lepšího řazení do sekvence a organizace provozu až 500 námořních mil od letiště byla redukce časů vyčkávání o 80 procent a průměrná úspora paliva více než 900 kilogramů na jeden let. Pro tak vytížená letiště, jako je Londýn-Heathrow, tak může mít projekt SESAR opravdu významný přínos.“
Jaké jsou hlavní příležitosti pro menší poskytovatele letových navigačních služeb, jako je třeba ŘLP ČR?
„Poskytovatelům letových navigačních služeb nabízí projekt SESAR úspory z rozsahu tím, že zavádí stejné technologie ve více evropských zemích, čímž se značně snižují náklady a zvyšuje úroveň bezpečnosti. Nové technologie a nástroje budou mít pozitivní vliv na základní faktory letecké dopravy, kterými jsou zpoždění, kapacita vzdušného prostoru a letišť, dopad na životní prostředí, spotřeba paliva a pracovní zátěž řídících letového provozu a posádek letadel.“
Jaké jsou podle vašeho názoru největší rozdíly mezi projektem SESAR a obdobným americkým projektem NextGEN?
„Oba projekty mají stejný cíl – modernizaci systému ATM, avšak za použití rozdílných přístupů. SESAR je postaven na integraci letových a pozemních technologií s cílem dosáhnout lepší efektivnosti systému a snižování nákladů. Americký přístup je více orientován na pozemní infrastrukturu a tím pádem více regulován příslušnými orgány. V Evropě také máme zcela jiné politické podmínky a rozhodovací mechanismy. Pro porovnání – v Evropské unii je 27 svrchovaných členských států s rozdílným kulturním a historickým vývojem, rozdílnými jazyky, politickými systémy a rozhodovacími mechanismy. Naproti tomu USA jsou jednou federací hovořící jedním jazykem, s jedním politickým systémem a rozhodovacím mechanismem, jedněmi ozbrojenými silami a jednou kulturou. Již na první pohled je tak zřejmý markantní rozdíl, nicméně také v USA musí čelit faktorům jako komplexita leteckého průmyslu a potřeby jednotlivých geografických území, které ve finálním důsledku nejsou tak rozdílné od těch evropských.“
Jaké jsou hlavní přínosy projektu SESAR z pohledu poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru a pasažérů?
„Přínosy pro poskytovatele jsem, věřím, již popsal. Uživatelům vzdušného prostoru, zejména leteckým dopravcům, přinese projekt SESAR možnost využívat optimalizované letové trajektorie, redukovat množství spotřebovaného paliva, snižovat zátěž letových posádek, a zejména zvýšit předpovídatelnost provozu. Tento efekt se následně promítne také u pasažérů – méně zpoždění, větší efektivita (kratší lety) a přesnější informace o časech příletů a odletů letadel.“
