16. prosince 2004
Problematika bezpečnostních příplatků byla důležitým bodem jednání listopadového setkání Námořního klubu Svazu spedice a logistiky ČR. Svaz následně k této problematice získal stanovisko německých importérů, z nějž podstatnou část přetiskujeme. Námořní kontejnerové společnosti se pohybují na tenkém ledě, pokud od importérů požadují bezpečnostní příplatky (security charges). Totéž platí pro speditéry, kteří příplatky dále přeúčtovávají. Na tuto skutečnost poukázala řada německých svazů dovozců v dopise zaslaném některým rejdařstvím a námořním agenturám. V dopise uvedly, že pro tyto požadavky neexistuje smluvní základ. Bezpečnostní příplatky se týkají výlučně ochranných opatření pro lodě a přístavní zařízení, nikoliv loženého zboží. Ve snaze vyřešit tento problém je aktivní především Spolkový svaz velkoobchodu a zahraničního obchodu (BGA), ale i Zahraničněobchodní společenství německého maloobchodu (AVE) a Hospodářské společenství zahraničního obchodu Hamburk (WGA). Jelikož podle nich neexistuje smluvní nebo právní základ, považují svazy celou záležitost za velmi závažnou, protože tak „hrozí právní nejistota“, a to i pro rejdařství. Bezpečnostní příplatky od nich totiž mohou být „s ohledem na chybějící právní základ vymáhány zpět“. Náklady spojené s realizací ochranného režimu proti terorismu ISPS nemohou rejdaři vyžadovat jednostranně, stejně jako ostatní poplatky musí být předmětem smluvních vyjednávání. Dovozci jsou zpravidla vázáni dlouhodobými dodacími smlouvami a své ceny zákazníkům kalkulovali bez bezpečnostních příplatků. Další přenos nákladů za bezpečnostní opatření na příjemce zboží není věcně správný. Bezpečnostní kodex ISPS zavazuje jen rejdaře, přístavní podniky a stát, aby přijali určitá bezpečnostní opatření. Další přenos z toho vyplývajících nákladů se nepředpokládal. Podle svazů „se tato opatření dotýkají jen bezpečnosti plavidel a přístavních zařízení a neslouží ochraně proti útokům na zásilky; majitel zboží tedy nemá z těchto opatření přímý užitek“. Svazy dále zpochybňují to, že skutečné náklady odpovídají bezpečnostním poplatkům ve výši 12 až 16 € za kontejner. Podle jejich názoru je totiž značně problematické, jak dalece jsou tyto náklady vynakládány efektivně. Poukazují přitom na ustanovení v nařízení EU 725/2004 z března letošního roku, v němž se uvádí, že ke zvýšení ochrany proti nebezpečí na lodích a v přístavních zařízeních bude ještě nutné ujasnit finanční otázky. Přístavní podniky se již pokoušejí shromáždit jednotným postupem fakta, zatímco úřady dosud nerozhodly, jak dalece budou svými správními náklady zatěžovat jiné subjekty. Svazy svým členům doporučily, aby požadované platby neprováděly anebo jen s výhradou zpětného vymáhání a bez uznání právní povinnosti.
Nařízení Evropské unie Financování nákladů určitých dodatkových bezpečnostních opatření nesmí vést k narušování hospodářské soutěže. V tomto směru by měla Evropská komise bezodkladně vypracovat studii (zejména k ujasnění otázky dělby financování mezi veřejné úřady a provozovatele) a předložit návrhy Evropskému parlamentu a Evropské radě. (Úřední list EU L 129 z 29. dubna 2004, str. 8.) (ja)
