17. června 2004
Aby čínské námořní přístavy neupadly do dramatických kapacitních problémů v důsledku rychlého růstu domácího hospodářství, musí Čína bezodkladně přistoupit k velkorysé výstavbě nových zařízení. K tomuto účelu by měl posloužit nový zákon o námořních přístavech, který výrazně usnadňuje vstup zahraničních investorů na čínský trh. Zákon vstoupil v platnost na počátku letošního roku.
Ředitel odboru přístavů na čínském ministerstvu obchodní plavby Wang Jinwen označil nový zákon o námořních přístavech za „skutečný mezník pro výstavbu, management a konkurenceschopnost čínských přístavů“. Zákon předpokládá oddělení vlastníka a managementu a státním úřadům přiznává pouze kontrolní a koordinační funkci. Provoz přístavů je plně v kompetenci podniků, které se řídí principy tržního hospodářství a jsou spravovány standardními a transparentními postupy.
Wang Jinwen zdůraznil, že zahraniční kapitál je pro rozvoj přístavního sektoru životně důležitý. A výstavba a modernizace námořních, ale i říčních přístavů je v zájmu dalšího růstu čínské ekonomiky.
Již v březnu roku 2002 dala čínská vláda zelenou tomu, aby podíl zahraničních investorů v podnicích provozujících přístav mohl překročit 50 procent. První společný podnik v přístavním hospodářství vznikl v roce 1987. Od té doby bylo založeno více než 180 firem, do nichž přitekly investice za 2,42 miliardy USD. Další prostředky přinesly nepřímé investice Světové banky, Asijské rozvojové banky a japonské
vlády.
Novelizace celního zákona
Další investice mohou přístavy očekávat po novelizaci celního zákona, který umožní, aby byly původní celní zóny v přístavech přeměněny na zóny volného obchodu. Zájem již projevily například Šanghaj, Šenžen a Xiamen.
V uplynulých letech se přístavní sektor v Číně změnil nejen v důsledku výstavby a modernizace. Výrazně se zvýšila i produktivita práce v přístavech. Zatímco v roce 1985 trvalo podle statistik čínské vlády odbavení jednoho námořního plavidla v přístavu v průměru 4,4 dne, v roce 2002 to bylo již jen 1,2 dne. K nejdůležitějším akcím patřilo zlepšení plavebních podmínek v ústí Žluté řeky. Konkurenceschopnost přístavů jako Quingdao nebo Ťan-jin zvýšilo vytvoření nových přístavišť pro lodi s hlubokým ponorem.
Hospodářský růst klade vysoké nároky na vybavenost přístavů. V Číně stále panuje velký nedostatek zejména specializovaných terminálů pro odbavení kontejnerů, ropy nebo rud. Obecně jsou překladová zařízení přetížená a jejich vybavení je zastaralé. Čínská vláda proto také v letošním roce zvýšila investice, které do tohoto sektoru uvolnila, z loňských 2,2 na 3,6 miliardy USD.
Ve 165 námořních a 1302 vnitrozemských přístavech bylo loni v Číně odbaveno 2,6 miliardy tun zboží, o 16,9 procenta více než v roce předchozím. Počet kontejnerů se zvýšil dokonce o 29,7 procenta na 48 milionů tun. V žebříčku deseti největších kontejnerových přístavů na světě se Šanghaj posunula z páté na třetí příčku (po Hongkongu a Singapuru), Šenžen poskočil na čtvrtou pozici.
