Gdaňsk, Štětín a Gdyně doplácejí na neefektivní napojení

Polské baltské přístavy začaly čelit poklesu odbaveného zboží již před plným vypuknutím krize. Loni však v důsledku krize zaznamenaly meziroční propad o plných osm procent. A kdyby se v Gdaňsku nezvýšil překlad o deset procent, bylo by toto číslo ještě podstatně vyšší.

Alespoň v největším polském námořním přístavu se však loni překladu hromadného zboží neobyčejně dařilo. Díky hlubokovodnímu kontejnerovému terminálu DCT Gdaňsk, který byl v přístavu otevřen teprve v roce 2007, se v něm překlad kontejnerů zvýšil o třicet procent.

Polskou kontejnerovou jedničkou mezi pří-stavy sice oficiálně nadále zůstává Gdyně, ale přístavem, přes který prochází nejvíce kontejnerizovaného zboží do Polska a z Polska, je od roku 2008 německý Hamburk. Nahrává mu především velmi špatné spojení polských baltských přístavů s vnitrozemím. Mnoho logistických podniků především kvůli němu dává přednost Hamburku, případně Rostocku.

Odbavení v německých přístavech je sice dražší, ale pro mnoho zákazníků vyšší cenu vyváží rychlost a efektivita. V Německu se navíc o proclení zboží starají celní agentury, zatímco v polských přístavech se spediční a logistické firmy musejí registrovat k dani z přidané hodnoty. V úhrnu mohou v Polsku zákazníci čekat i vyšší náklady z důvodu časových prostojů.

Na rozdíl od spojení s vnitrozemím se vlastní infrastruktura polských přístavů v posledních letech naopak zlepšuje a z toho hlediska jsou již polské přístavy poměrně konkurenceschopné. Vznikly nové kontejnerové terminály v Gdaňsku a Gdyni, další – ve Štětíně – se právě staví.

Stále větší zájem o polské přístavy projevují také rejdaři. Na začátku roku začalo rejdařství Maersk obsluhovat Gdaňsk jako nejvýchodnější evropský cílový přístav v rámci přímého spoje z Číny do prostoru Baltu, zatím s frekvencí jednou týdně.

Nyní je na tahu „pozemní“ infrastruktura. Gdaňsk nutně potřebuje kvalitní napojení na vnitrozemí, do podobného projektu investuje i Gdyně. Časovou úsporu přinese zejména dokončení úseku dálnice A1 jakožto hlavního polského dálničního tahu ve směru sever – jih.

Plánují se rozsáhlé investice

Do roku 2015 hodlají Poláci do rozvoje přístavů investovat 610,2 milionu €. Mezi nejdůležitější opatření bude patřit prohloubení plavební dráhy v pří-stavních zónách, modernizace silniční a železniční sítě i vlastní přístavní infrastruktury.

Do rozvojových projektů investují i soukromé podniky. Belgický Sea Invest vybuduje za 41 milionů € nový terminál v Gdaňsku. Pří-stav Gdyně získal další prostředky na expanzi prodejem terminálu na překlad hromadného zboží. Německý železniční operátor DB Schenker Rail vlastní ve štětínském přístavu největší překladiště kusového zboží v západním Polsku.

n