20. března 2003
Doprava na moři je často spojena s určitými riziky. Ani dnes není výjimečné, že ocelové desky při přepravě zrezivějí nebo že kakaové boby zplesniví. Takové případy vyvolávají celou řadu otázek, které není snadné zodpovědět. Oblast námořního práva je totiž značně komplikovaná, a proto ji odborníci považují za „ráj právníků“.
Klub dopravního práva i Námořní klub Svazu spedice a logistiky ČR budou této problematice věnovat zvláštní pozornost na svých jarních zasedáních – také pod dojmem nedávno konaného semináře německého Nautického svazu v Brémách, z nějž uvádíme několik hlavních tezí.
V námořní dopravě se odpovědnost řídí několika mezinárodními úmluvami a také národními předpisy, které však často bývají odlišné. Širší harmonizaci předpisů lze v brzké době jen těžko očekávat, i když se na nové jednotné úmluvě již pracuje. Mezinárodní námořní výbor CMI (Comité Maritime International) předložil návrh, který je ovšem po-dle názoru německého profesora mezinárodního práva Rolfa Herbera „neuspokojivý, ne-li špatný“. Rolf Herber proto příliš nedoufá, že by během dalšího projednávání mohlo dojít k výrazným změnám a zlepšením. Podle odborníků mohou odesilatelé zboží lepším balením a dostatečným dopravním pojištěním omezit výši škod při dopravě, ale příliš o to nedbají. Na semináři v Brémách o tom informoval U. P. Schieder z Centrálního svazu německých pojišťovacích společností (GDV). Za hlavní důvody označil neznalost rizik v námořní dopravě a přílišnou šetrnost odesilatelů. Informace, jak předcházet škodám vzniklým v námořní dopravě, lze získat na internetové stránce CGV.
Nedostatečná odborná příprava
Situace není bezproblémová ani ve vlastní námořní dopravě. Podle výkonného ředitele brémského přístavního podniku BLG Cargo Logistics Reinharda Raaba je původcem mnohých komplikací nedostatečná odborná příprava. „Úroveň odborné přípravy námořních posádek je stále horší, a proto ‚Certificate of Proper Stowage and Lashing‘ nemá často velkou cenu,“ řekl. Podle námořního experta U. Dukena z pojišťovny Colonia Nordstern je také hodně lodí nezpůsobilých pro námořní provoz. V důsledku enormního ekonomického tlaku se rejdaři snaží šetřit na údržbě i na posádkách. „I když počet členů posádky odpovídá předpisům, nevypovídá to nic o tom, zda je posádka schopná vůbec řídit loď, když vypadne elektronika,“ upozornil Reinhard Raab.
Odpovědět na otázku, kdo odpovídá za způsobenou škodu, je často velmi složité a velmi obtížně se také zjišťuje, kdo byl ve skutečnosti naloďovatelem. Podle právníka T. Brinkmana to totiž mnohdy z konosamentu ani z charterové smlouvy nevyplývá.
(jk)
