Vnitrozemská plavba

2. 6. – Tři ze čtyř PST transformátorů jsou v České republice. Stroje pluly z Itálie námořní lodí do Hamburku a následně pokračovaly po Labi až do Lovosic. Odtud je čeká ještě téměř 90 kilometrů dlouhá cesta do rozvodny Hradec u Kadaně. „Transportní hmotnost jedné nádoby činí 300 tun. Když se zařízení zkompletuje a naplní olejem, je to ještě zhruba o 130 tun pro každou jednotku více,“ říká Tomáš Petržílka ze Správy energetického majetku společnosti ČEPS, která bude transformátory provozovat. Z areálu společnosti Česko-saské přístavy budou transformátory přepravovány po silnici jako nadměrný náklad. Překonat musí hráz Nechranické přehrady, na které je pro tento účel vytvořeno mostní provizorium, několik křižovatek, ale třeba také kruhový objezd.

27. 5. – Česká i polská strana na vládní i regionální úrovni mají zájem o splavnění řeky Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle až do Ostravy a Mošnova. Pro regiony na obou stranách hranice by výstavba zmíněného úseku vodní cesty přinesla hospodářské oživení a zlepšení sociální situace. Shodli se na tom účastníci konference ODERSKÉ FÓRUM- FORUM ODRZAŃSKIE, která se konala 25. května v Bohumíně a kterou pořádalo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.

20.5. – Rok 2016 na labské vodní cestě je výroční – před 110 lety začaly práce na splavňování Labe od Mělníka proti proudu do Pardubic. Také je to 20 let, kdy byl zahájen program obnovy původních rozpadajících se zdí plavebních komor za nové, s povrchem ze železobetonových panelů. Dnes se tato etapa uzavírá dokončením poslední modernizace na plavební komoře Velký Osek. Investorem stavby bylo Ředitelství vodních cest a velká část prací probíhala za provozu, jen při dílčích omezeních časů proplavování.

Vodní doprava má rozhodně předpoklady pro to, aby i nadále zůstala jedním z nejekologič­tějších způsobů dopravy na dlouhé vzdálenosti, který je velmi kapacitní a levný. Její význam je nutné zvýšit potřebnými investicemi nejen do vodní cesty, ale také například do modernizace plavidel. Podle náměstka ministra dopravy pro dopravní sekci Ladislava Němce se chystá Koncepce vodní dopravy, která má nastínit její další rozvoj i potřebné investice.

25.4. – Přeprava nákladu v České republice loni vzrostla o desetinu a byla nejvyšší za osm let. Přepraveno bylo 594,8 milionu tun nákladu, z toho téměř tři čtvrtiny po silnicích, na železnici připadla zhruba šestina. Silniční přeprava tak stoupla výrazněji než železniční, dařilo se však i přesunu nákladu po vodě. Letadlem putovalo zhruba stejné množství nákladu jako předloni. Vyplývá to z čísel, která zveřejnil Český statistický úřad.

15.4. – Povodí Labe představilo modernizovanou plavební komoru v Brandýse nad Labem nedaleko Prahy. Dva roky trvající projekt stál 88 milionů korun a byl financován prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) čistě z národních zdrojů. Jediným investorem bylo Ředitelství vodních cest ČR. Hlavním úkolem bylo zajištění nestabilního podloží ohrožujícího bezpečnost stavby.

4.4. – Plavební stupeň na Labi v Děčíně by mohl stát v roce 2025. Řekl to ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) po prvním představení nové dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (EIA) veřejnosti. Debata o splavnění Labe pomocí jezů se vede přes 20 let. Význam jediné vodní cesty k moři je podle ministra nejen pro lodní dopravu, ale i vodohospodářský.

22.3. – V Drážďanech se po týdnu podařilo uvolnit českou nákladní loď Albis, která u Albertova mostu blokovala dopravu na Labi. Pomoci musely dva české tanky a český remorkér Beskydy. Vyproštění plavidla, které sledovaly stovky lidí, trvalo jen několik minut. Podle první kontroly je Albis v pořádku, má jen drobné poškození nad hladinou ponoru, které ale plavbě do České republiky nebránily. Labskou plavební dráhu úřady po kontrole koryta pro dopravu znovu otevřely.

15.3. – Konkurenční tlak, nutnost výstavby infrastruktury a hledání nových alternativních energetických řešení pro dopravu i přístavní hospodářství – výzvy, kterým čelí přístavy na dolním toku Labe, jsou různorodé a přesahují hranice spolkových zemí. Možnosti přístavní spolupráce, posilování atraktivity vnitrozemské vodní dopravy a rozvoj společného hospodářského prostoru byly tématem informačního večera labských přístavů v Brunsbüttelu.

10.3. – Stomilionové investice do českého přístavu v Hamburku se zastavily. Česko se nadále spoléhá na to, že se mu podaří území vyměnit za jiné, i poté, co se obyvatelé města rozhodli nekandidovat na pořadatelství olympijských her v roce 2024. Informoval o tom Jan Bukovský, mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC), které je za rozvoj jediného českého přístavu v zahraničí odpovědné.