20. listopadu 2017, Jiří Kladiva
Začátek letošního podzimu přinesl také utěšenou úrodu dopravních a logistických seminářů, konferencí a kongresů, a to v měřítku národním i mezinárodním, včetně akcí celosvětových. Začneme-li na domácím hřišti, vidíme, že Dopravní noviny ve spolupráci se Svazem spedice a logistiky SSL pořádají v rámci osvědčené dlouhodobé spolupráce hned dva užitečné podzimní semináře pro podnikové praktiky. Ten první se týkal ochrany osobních údajů ve smyslu nařízení EU, druhý se zabývá třetí vlnou systému evidence tržeb a jejích dopadů na logistickou praxi.
Nejinak je tomu v dalších evropských zemích. Ve Francii proběhlo tzv. Národní jednání o mobilitě, a zahájil je dokonce ministerský předseda Edouard Phillipe, který informoval o změnách v tamní dopravní politice. Místo dopravních novostaveb se nynější omezené prostředky použijí na údržbu a modernizaci dopravních sítí, které mají ve všech oborech hodně nedostatků. Edouard Phillipe také zdůraznil potřebu zlepšit kvalitu hromadné osobní dopravy, dopravující Francouze do zaměstnání.
Nemalá pozornost se v současnosti věnuje městské mobilitě. Například německý 34. logistický megakongres s více než tisícovkou účastníků věnoval svou významnou část tématu Urbane Logistikkoncepte. V rámci vybraného expertního panelu se na něm diskutovalo například o formách zásobování vnitřních měst v blízké budoucnosti. A o pár dní později se konala v Amsterodamu Urban Logistics Convention 2017 pro experty z průmyslu, obchodu, logistických služeb a výzkumu – opět zaměřená na řešení dopravy zboží v městských prostorách. Ne náhodou bylo za místo konání UrbanLogKon organizované za podpory logistických svazů Nizozemska a Francie vybráno nizozemské hlavní město, jež realizovalo v oblasti mobility a logistiky řadu inovativních koncepcí.
Z celosvětových akcí je na místě uvést alespoň kongres známé Federace spedičních svazů FIATA konaný v malajsijském městě Kuala Lumpur, za kterou stojí 40 000 firem a 10 milionů zaměstnanců, a také málo známou, ale zajímavou The Climate Group, která zasedala v New Yorku u příležitosti Klimatického týdne New York City.
The Climate Group, které říkejme Klimatická skupina (KS), je neziskovou organizací, která pracuje na světové úrovni s obchodem a vládami na podporách čistých technologií a koncepcí s cílem rozvíjet trhy čisté techniky a snižovat celosvětově emise skleníkových plynů. Odstartovala v roce 2004 za podpory britského premiéra Tonyho Blaira; nyní má kanceláře ve Spojeném království (kde je i její sídlo), v USA, Indii, Číně a Hongkongu. Její členstvo zahrnuje na stovky velkých podniků a vládní orgány z celého světa. Současnou hlavní iniciativou je podporovat světovou obchodní orientaci na elektrickou dopravu. Ze zajímavých členů zmiňme alespoň Deutsche Post DHL, Heathrow Airport, Ikea Group, LeasePlan, Metro AG, Unilever či Vattenfall. Má jít o členy s tendencí měnit své velké flotily naftových a benzinových vozidel na flotily vozidel elektrických a/nebo instalující nabíjecí infrastrukturu pro elektrické baterie. Krátce citujme ředitelku KS Helene Clarksonovou: „Chceme, aby se elektrická doprava stala novou normálností. Jsou zde dva základní problémy: doprava je stále nejrychleji rostoucí sektor uhlíkových emisí a přechod k elektrickým vozidlům není dostatečně rychlý. Naši členové nastolují konkurenční výzvu autoprůmyslu, aby dodával více elektrických vozidel, dříve a za nízkých nákladů.“
A není nad náhodu: skoro ve stejnou dobu přejímal čestný doktorát na univerzitě v italském Trentu šéf koncernu Fiat Chrysler Sergio Marchione, který při té příležitosti řekl, že jeho organizace sice pracuje na projektech elektrických vozidel, aby udržela krok s ostatními, nevěří však, že to je řešení pro budoucnost. Jeho slova: „Elektromobily mohou vypadat jako technologický zázrak, jenže tlačit na rozvoj elektromobility na světové úrovni, aniž by bylo vyřešeno, jak vyrábět energii z čistých a obnovitelných zdrojů, znamená ohrožovat naši planetu.“ Elektrifikace aut má podle něj proběhnout bez diktátu zákonů. Děje se však pravý opak. „Autoprůmysl je pod tlakem emisních norem, za jejichž překračování se platí vysoké pokuty. Jsme pod tlakem inovací, které vše změní, naruší zažité modely. Nikdo ovšem neřekne, co zbude z našeho sektoru za deset dvacet let.“
Jiří Kladiva
