11. března 2017, Milan Frydryšek
První informace o tom, že policisté při kontrolách řidičů kamionů požadují doklady o výši mzdy stejně jako pracovní smlouvy a další, aby ověřili, že dostávají alespoň minimum částky povinné v těchto zemích, přišly z Německa a Francie. Tím vše neskončilo. Od ledna totéž platí i v Rakousku a Itálii. Po Sdružení ČESMAD Bohemia, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komoře na to v únoru upozornil také ÚAMK.
„Hovoříme o jevu, kterému se říká kabotáž, kdy dopravce z jednoho státu EU převáží zboží v jiné nebo jiných zemích. Navíc mnohdy jde o tak zvané nomádské řidiče, tedy ty, kteří se s vozy nevracejí do své domovské země, ale po dlouhé měsíce jezdí po Evropě a i povinnou týdenní přestávku řeší životem nomádů v kabině automobilu. Tím samozřejmě snižují náklady. Mzdové pak přirozeně tím, že minimální mzdy v daných, především východoevropských zemích jsou nižší. Například i český řidič obvykle dostává méně, než co říkají rakouské předpisy. Minimální mzda u našeho jižního souseda totiž dosahuje 8,27 až 10,22 € za hodinu. A právě dodržování této hranice, pokud se český kamion pohybuje po rakouských silnicích, chtějí policie a další orgány kontrolovat,“ upozornil ÚAMK.
Právě Rakousko je pro české dopravce jedním z nejdůležitějších zákazníků, a jakmile čeští dopravci ztratí výhodu nižších cen, nemají podle zástupců ÚAMK šanci uspět.
Kromě kontroly toho, zda český řidič dostává alespoň minimální rakouskou mzdu, mohou být dopravci kontrolováni, zda například mají následující doklady: předepsaný vysílací formulář, zaměstnaneckou smlouvu v němčině nebo angličtině, doklad o výplatě atd. Pokud doklady řidič nemá, následuje pokuta a dokonce možnost, že bude dané firmě zakázáno provozovat dopravu až na pět let. Například ve Francii pokuta dosahuje 135 €.
Podobné předpisy se tedy týkají nejen Německa a Francie, které je zavedly už v průběhu loňského roku, ale i Itálie a Rakouska, uvedl ÚAMK.
Samozřejmě, že evropská legislativa umožňuje stanovit jednotlivým členským zemím vlastní výši minimální mzdy, její vyžadování ale nesmí být v rozporu se svobodou podnikání a volným pohybem zboží v rámci Evropské unie. Paradoxní navíc v celé záležitosti je, že se tyto předpisy týkají jen dopravců-firem. Naopak pokud jde o dopravce-osoby samostatně výdělečně činné, tato povinnost se jich netýká. „Že by to byl návod, jak se této povinnosti vyhnout?“ zakončil svou informaci ÚAMK.
(lan)
