16. června 2015
Ministerstvo dopravy chce vypsat výběrové řízení na nového provozovatele mýtného systému ještě letos v létě, ideálně souběžně s červencovým termínem, kdy má základní parametry soutěže představit vládě. Minulý týden na setkání s novináři to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Úřad potřebuje mít nového dodavatele vybraného do konce příštího roku, kdy končí smlouva se stávajícím poskytovatelem, společností Kapsch.
Posunutí termínu na letošní léto z původně avizovaného začátku příštího roku souvisí se snahou ministerstva vybrat nového provozovatele v jednacím řízení, které bývá časově náročnější. Výhodou je podle ministra to, že úřad během řízení se zájemci průběžně diskutuje, což by mělo vyloučit rizika následného napadání soutěže u antimonopolního úřadu. Zároveň připustil, že časový harmonogram je napjatý, dá se ale stihnout.
Součástí informačního materiálu pro vládu by kromě základních parametrů soutěže měla být i představa rozsahu zpoplatněné sítě. Dosud úřad prosazoval zachování současného stavu, kdy jsou zpoplatněny dálnice, rychlostní silnice a část silnic první třídy s možností dalšího rozšiřování na komunikace první třídy. To ale dlouhodobě kritizuje ČSSD, která prosazuje možnost rozšířit platbu i na krajské silnice nižších tříd. Úřad proto zadal studii ekonomické efektivity, kterou by do léta mělo vypracovat ČVUT. Mýtný systém na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a části silnic 1. třídy provozuje Kapsch na základě desetiletého kontraktu. Úřad nyní s firmou jedná o součinnosti pro hladký přechod na nového provozovatele, pokud by tato společnost nezvítězila v chystané soutěži.
Ministerstvo dopravy již poslalo provozovateli společnosti Kapsch desítky stran otázek na technickou dokumentaci k mýtnému systému a konkrétní požadavky na součinnost firmy se státem pro přípravu výběrového řízení na nového provozovatele. Nezbytnou pomoc ze strany soukromé firmy při přípravě tendru ministerstvo přiznalo začátkem letošního roku. Seznam požadavků je ale prvním hmatatelným krokem, který v jednání dosud úřad učinil. Materiál, který úřad firmě Kapsch odeslal, obsahuje v padesátistránkové příloze soupis konkrétních jednotlivých součástí systému s výzvou, zda může resort informace o něm poskytnout v rámci připravovaného výběrového řízení případným uchazečům o provoz výběru mýta. Dále má materiál obsahovat návrh jednání o způsobu předání těchto informací a rovněž o dohodě na zaškolování budoucích pracovníků mýtného systému.
Brány by měly sloužit i k měření rychlosti
Mýtné brány by do budoucna měly také sloužit i k postihování řidičů nedodržujících povolenou rychlost nebo pro účely vysokorychlostního vážení kamionů. Problémy s nebezpečným překračováním povolené rychlosti vidí ministerstvo dopravy především v místech stavebních uzavírek na dálnicích. O technických možnostech upravit brány, které slouží jako kontrolní při placení mýtného, pro účely průběžného měření rychlosti už úřad podle Dana Ťoka jednal se společností Kapsch. S měřením rychlosti se podle ministra může začít prakticky ihned u kamionů, protože kontrolu jejich pohybu pomocí mýtných bran podle ministra už v současnosti umožňuje stávající legislativa. Možnost využít brány k monitorování pohybu i osobních vozidel zadalo ministerstvo vypracovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které spravuje silniční síť. Právě ŘSD už v minulosti uvádělo, že nedodržování povolené osmdesátikilometrové rychlosti v místě uzavírek na D1 už stálo život několik jejích pracovníků, kteří se v místech pohybují. Použití klasických mobilních radarů v těchto místech je podle Dana Ťoka zatím problematické, protože se nedaří pokuty za rychlou jízdu efektivně vybírat. S tím by měly takzvané kontrolní mýtné brány vybavené mimo jiné citlivými kamerami výrazně pomoci.
Zavádění moderních technologií pro řízení a kontrolu silničního provozu vyplývá mimo jiné i z akčního plánu, který v polovině dubna schválila vláda a který do roku 2020 předpokládá vynaložení více než 20 miliard Kč do těchto technologií. Kromě postihování hříšníků překračujících povolenou rychlost by tyto systémy, jako jsou například inteligentní dopravní značky, měly rovněž pomáhat s předcházením vzniku kolon a včas řidiče informovat o možnosti objížďky nebo by měly umět předvídat například hrozící sesuvy půdy.
(čtk)
