14. září 2023, Milan Frydryšek
Silniční dopravci se v současné době potýkají s poklesem přeprav a zároveň s dalším nárůstem vstupních nákladů. O aktuální situaci a o výhledu na další období jsme hovořili s generálním tajemníkem Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěchem Hromířem.
V poslední době jste upozorňovali, že dochází k poklesu zakázek. Jak je tomu nyní?
Již od konce loňského roku trvá stejná situace, to znamená výrazný pokles zakázek v nákladní dopravě zhruba o 15 až 20 procent, v některých komoditách dokonce i o více. Dopravci hlásí, že jim chybí zakázky například ze stavební výroby. Naopak drží se zatím přepravy pro automotive.
Náš poslední čtvrtletní Barometr nákladní dopravy z konce července ukázal, že jenom 37 procent firem očekává, že dosáhne ve třetím čtvrtletí v mezinárodní dopravě zisk. A podobně je tomu i ve vnitrostátní dopravě, jen 38 procent. To je velice málo, ale mnohem horší je, že dopravci vidí pesimisticky zakázky do konce roku. Dostatek zakázek očekává v mezinárodní dopravě jen 36 procent a ve vnitrostátní dopravě pouze 32 procent dopravců. To je velice varující a signalizuje to, že ekonomika stále nefunguje a že nelze brzy očekávat zlepšení.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o odhad hospodaření za třetí kvartál, tak dopravci do svých očekávání zřejmě již promítli i vyšší cenu nafty, neboť vždy nějakou dobu trvá, než tento nárůst promítnou do cen.
Jak se vyvíjí situace v autobusové dopravě?
Co se týče autobusové dopravy, tak zájezdová, nepravidelná doprava funguje zatím dobře. Také pravidelná závazková doprava plní svou roli a v poslední době, možná i díky prázdninovým jízdním řádům, jsme neviděli výpadky kvůli nedostatku řidičů.
Pozitivní je, že návrh konsolidačního balíčku sjednocuje sazby DPH pro autobusovou dopravu. I nepravidelná doprava bude ve snížené sazbě. Minusem ale je, že se tato sazba má zvýšit z 10 na 12 procent.
Evropská komise v létě představila balíček pro zvýšení účinnosti a udržitelnosti nákladní dopravy. Jak se na něj dívají silniční dopravci?
Green deal je velice široké téma. Nyní se dostává na stůl rozsáhlá a ambiciózní změna směrnice o váhách a rozměrech týkající se nákladních vozidel i autobusů. Cílí například na bateriová vozidla, která jsou těžší, a je zapotřebí, aby nebyla omezena jejich užitná hmotnost. V návrhu je řešení pro bezemisní dvouosé a tříosé autobusy. Bude se debatovat o prodloužených vozidlech a harmonizaci nejvyšších povolených hmotností pro konvenční použití a pro kombinovanou dopravu, o usnadnění přeshraničního provozu eco-trucků (modulárních souprav, gigalinerů). To má vést k rychlejší dekarbonizaci a k vyšší efektivitě dopravy, omezení kongescí a může přinést i úsporu počtů řidičů. My budeme uplatňovat připomínky prostřednictvím IRU a je důležité, aby také česká národní pozice byla ve prospěch dopravců z České republiky.
Dlouhodobě upozorňujete, že podnikání vám komplikuje nedostatek řidičů. Podařilo se již zavést některá opatření, která by mohla zvýšit zájem o tuto profesi?
Nedostatek řidičů trvá a ani aktuální pokles zakázek se na nižší poptávce po řidičích neprojevuje. V této souvislosti mě velice mrzí, že nám sněmovna nedala šanci prosadit návrh na snížení věku řidičů autobusů na linkách do 50km na 18 let. A dalším navrhovaným opatřením bylo umožnit dojezdy kamionů domů v zákazu jízdy, což by se týkalo jen domacích řidičů. Ani jedno z těchto opatření vše nevyřeší, ale právě takové drobné kroky ke zlepšení situace mohou pomoci.
Vláda zatím dluží nejen dopravě, ale i dalším sektorům, výrazné otevření dveří pro třetizemní zaměstnance. To by byl další pozitivní krok.
I když jsme teď s našimi návrhy neuspěli, nevzdáváme to. Musíme dál hledat, jak nedostatek řidičů řešit, nebo aspoň mírnit.
Vraťme se k ekologii. Německo se chystá zavést do mýtného i poplatek za emise CO2…
Nejen Německo. Jde o implementaci směrnice o zpoplatnění, která nutí členské státy, aby do března roku 2024 promítly do svých mýtných sazeb produkci CO2 zpoplatněných vozidel. Konkrétních informací zatím moc není a zdá se, že mnohé státy vyčkávají. Přitom pro dopravce je to velice důležitá záležitost, přímo ovlivňuje cenu přepravy a je zapotřebí, aby nové podmínky znali včas.
Nejviditelnější je zatím návrh v Německu, ale ani ten ještě není finálně schválený. Podle první verze se počítá s tím, že pro referenční 40 tunovou pětinápravovou soupravu Euro VI z roku 2019 bude sazba zvýšena o 83 procent. Pro představu, to je příplatek cca dva tisíce korun na cestě z Prahy do Hamburku. Vozidlům s nižší doloženou produkcí CO2, řazeným do dalších tříd, pak budou poskytovány slevy, až po nulový příplatek CO2 pro bezemisní vozidla v 5. třídě. Systém je velmi složitý. Pochybuji, že to mýtné systémy, výdejci karet a dopravci hned od počátku zvládnou bez problémů s registracemi vozidel.
Český ministr dopravy již ohlásil zvýšení výběru mýta o 15 procent od 1. března 2024, což se ale u různých vozidel projeví různou výší příplatku. A i náš sazebník bude mnohem složitější než dosud.
Dopravci i zákazníci potřebují transparentní podmínky, ne zbytečně komplikované, aby se dokázali domluvit na cenách za přepravu. To, co EU prosazuje, dokládá její odtržení od reality.
Po zvýšení spotřební daně z nafty od 1. srpna to přinese další zdražení dopravy a dopravce čekají náročná podzimní jednání se zákazníky – za situace, kdy noty zatím nejsou jasné.
Ještě ke spotřební dani. Pomáhají zde palivové doložky?
Určitě fungují, ale se zpětnou platností. Každopádně musí dopravci všechna zvýšení vstupů do cen promítnout, protože kvůli nízké marži nemají manévrovací prostor. Jsou zvyklí se se všemi těmito tlaky nějak vyrovnat, ale tendence neustále odvětví silniční dopravy zatěžovat dalšími a dalšími náklady, která je v Evropě zřejmá, začíná být neúnosná. Na obzoru je ještě zavedení emisních povolenek pro dopravu od roku 2027, což v podstatě nebude nic jiného než nová daň z paliv.
Zatím pracujeme s částkou dalších 3 až 6Kč na litr nafty, což opět zvedne náklady v silniční dopravě. Má to fungovat jako motivátor pro zavádění alternativních, tedy bezemisních vozidel. Ta však budou dostupná jen v omezené míře, jejich zavádění bude nabíhat postupně a masa všech ostatních vozidel bude jen platit obrovské peníze pro další přerozdělování.
Mezinárodní unie silniční dopravy IRU nedávno upozornila, že je nedostatek nových digitálních tachografů, které jsou již povinné…
Od 21. srpna jsou u nových vozidel povinné digitální tachografy 2. generace. Máme však obavy, že může nastat jejich nedostatek, což by vážně zkomplikovalo dodávky nových vozidel. Příčinou je pozdní certifikace nových zařízení. Některá vozidla byla proto i předregistrována již před 21. srpnem, což ale bude znamenat dodatečnou výměnu namontovaného tachografu. Evropská komise odmítá povolit montáže starých modelů i po 21. srpnu, pokud by byl nových nedostatek. Je tak na členských státech, aby poskytly svým dopravcům nějaké výjimky. Ty se objevují, ale nejsou harmonizovány. Tak uvidíme, co se bude v příštích týdnech dít.
Na co dalšího se v současné době vaše sdružení při komunikaci se státní správou zaměřuje?
Jak jsem již uvedl, hodně nyní sledujeme vývoj při zavádění nových přirážek do mýta souvisejících s emisemi CO2. Chceme, aby bylo s registracemi vozidel podle nových pravidel co nejméně potíží.
Pracujeme také na plánu čisté mobility. Snažíme se prosadit, aby i čeští dopravci byli při pořizování bezemisních vozidel a jejich používání podpořeni podobně jako jejich kolegové v jiných zemích. U těžkých vozidel bude nástup této techniky pozvolný, ale nesmíme zaspat. I proto pořádáme 27. února 2024 v Brně prestižní konferenci eTRUCK, kde ukáží výrobci, jaké technologie jsou k dispozici, dopravci budou prezentovat výsledky pilotních projektů a věřím, že i stát sdělí, jak dekarbonizaci v dopravě podpoří.
A samozřejmě, stále je tu naše velké téma řidiči. Jde nám o to, aby měli lepší podmínky pro výkon profese, například na nedostatek odpočívek upozorňujeme neustále a něco se v tom v poslední době i daří.
Velkým problémem pro dopravce se v poslední době také stává vysokorychlostní vážení. Máme značné pochybnosti o tom, že funguje správně, a zdá se nám, že je pro některé úřady jen dalším zdrojem příjmů. Známe z praxe případy, kdy váha evidentně neměřila správně a dopravci byl zaslán příkaz k platbě mnohatisícové pokuty. Váha je obdobou radaru, její spolehlivost musí být zaručena. Na rozdíl od radaru je vystavena riziku opotřebení vozovky, poškození čidel a dalším vlivům. Proto jednáme s Českým metrologickým institutem a ministerstvem dopravy, jak buď tyto váhy používat jen pro předvýběr pro standardní vážení, nebo zajistit jejich stoprocentní spolehlivost. A v této souvislosti se navíc objevují v médiích neobjektivní zprávy například o třetině přetížených kamionů, které ničí silnice.
Tyto zprávy se v poslední době vyskytují často…
To má svou genezi. Do médií se občas dostávají zavádějící zprávy o prováděných kontrolních váženích, kde jsou pro zvážení vybrána vozidla, u nichž je předpoklad, že by mohla být přetížená. A z nich je pak nějaké procento skutečně postiženo. Velká část mohou být vozidla s nízkou povolenou hmotností, kterou překročí, třeba dodávky do 3,5 t. A v médiích se objeví titulek, že třetina vozidel ničí naše silnice. Škodlivé je především přetížení náprav, nikoliv celkové zatížení soupravy vozidel, pokud je v normě. Z tohoto pohledu tedy „ničí“ naše komunikace jen malé množství vozidel. To pak je třeba v článku upřesněno, ale ne každý se dočte až na konec. Pro příklad uvedu, že ze statistiky z jedné dálniční vysokorychlostní váhy vychází pouze jednotky promile přetížených náprav. To je ale zcela jiný obrázek toho, jestli kamiony ničí naše dálnice. Nejvyšší kontrolní úřad vytkl Ředitelství silnic a dálnic, že zmodernizovalo dálnici D1 a nechá si ji ničit přetíženými kamiony, protože neprovádí v dostatečném počtu vážení. Když se to zkombinuje s titulky z médií, tak to vede veřejnost a politiky k tomu, že si myslí, že tu jezdí samé přetížené kamiony. Dokonce jsem zaznamenal od jednoho politika, že prý standardně přijíždějí z Německa dva kamiony a na hranicích se přeloží náklad na jeden a pokračuje se dál, protože jej u nás nikdo nezváží. To by bylo směšné, kdyby to nepodporovalo negativní vnímání kamionové dopravy jako celku.
Milan Frydryšek
Foto: ČESMAD Bohemia
