17. května 2019, Martina Vampulová
Automatizovaná řešení, která dokáží logistiku zrychlit a nahradit část lidské pracovní síly, stále častěji pronikají do skladů i výrobních podniků. Automatizace je také nejčastěji skloňovaným slovem v souvislosti s Průmyslem 4.0 a budoucností logistiky. Zabydluje se tento fenomenální trend už i v České republice? A jak se developeři a logistické firmy na rychlejší nástup automatizovaných systémů připravují?
Pravděpodobně nejdál došla v tomto směru automobilka Škoda Auto, která koncem loňského roku otevřela ve svém hlavním výrobním závodě v Mladé Boleslavi automatický sklad menších dílů (AKL). Tento sklad je přitom již jejím druhým v republice. Průkopníkem byl automatický sklad menších dílů v závodě v Kvasinách, který tam pracuje už od července roku 2017.
Principy Průmyslu 4.0
V mladoboleslavském skladu se podobně jako v Kvasinách důsledně uplatňují principy Průmyslu 4.0. Naskladňování a vyjímání dílů z regálů probíhá plně automaticky. Menší díly se ze skladu podle potřeby dodávají just-in-sequence přímo na montážní linky. Na linku tedy přicházejí přesně v tom pořadí, v jakém budou montovány. Díky tomu se zvyšuje preciznost práce, zrychlují se logistické procesy a minimalizuje se chybovost. Roboty přebírají tělesně namáhavé činnosti a zaměstnancům tak uleví. Ti se pak mohou věnovat jiným úkolům, jako je skenování štítků nebo pohyb malých přepravek (KLT) na příjmu a výdeji zboží.
Na plochu 2000 m2 se vejde 71 tisíc přepravek typu KLT
V automatickém skladu menších dílů v Mladé Boleslavi se na plochu 2000 metrů čtverečních vejde 71 tisíc přepravek typu KLT. Do 14 metrů vysokých regálů se za hodinu naskladní až 580 těchto malých plastových přepravek. Stejný počet KLT se za stejnou dobu stihne i vychystat. Dva roboty díly naskladňují, dva další se starají o vyskladňování a just-in-sequence dodávky do výroby.
Roboty se pomalu přesunují i do skladů logistických firem v Česku. Například DHL Supply Chain už zhruba půl roku v jednom ze svých distribučních center v Jažlovicích zkouší spolupracujícího robota EffiBOT. Robot od francouzského start-upu Effidence je vhodný pro kusové vychystávání, kdy operátor manipuluje s různě naplněným vozíkem. Při běžném postupu jej vleče nebo tlačí před sebou člověk, zatímco autonomní, zcela automatizovaný vozík EffiBOT následuje skladníka regálovým systémem a zajišťuje většinu fyzické práce. Jakmile je vozík plný, odešle jej skladník k určitému místu vykládky a převezme jiný vozík k další činnosti. Díky tomuto řešení je přechod od vychystávání jednotlivých položek pro hromadné zásilky efektivnější a ergonomičtější.
DACHSER využívá válečkový nakládací systém i Aviator
Vývojem nových systémů a přístupů v logistice se zabývá i společnost DACHSER. „Máme svoje vlastní oddělení pro výzkum a vývoj, spolupracujeme s vědeckými pracovníky a hledáme nová řešení pro uplatnění v logistické praxi. Automatizace v logistice je spojená především s informačními technologiemi, ty si u nás v DACHSERU vyvíjíme sami. Ani dispečeři, ani operátoři ve skladu se už dnes bez IT neobejdou. V tomto směru je novinkou propojování našich systémů pro pozemní, letecké a námořní přepravy,“ řekl obchodní a marketingový ředitel DACHSER Czech Republic Jan Polter s tím, že při zavádění automatizovaných technologií záleží na charakteru zákazníků, pro které firma pracuje. Například pro pravidelné závozy paletového materiálu do výroby v režimu just-in-time DACHSER ve skladech používá válečkový automatizovaný nakládací systém. Zboží se předem naloží na tzv. nakládací koberec, který při přistavení kamionu k rampě palety automaticky dopraví do speciálně upraveného kamionu. Celá nakládka tak trvá jen tři minuty. Stejný automatický koncept je pak instalován i pro vykládku na rampách zákazníka. „V jedné z našich největších poboček pro kontraktní logistiku v Evropě, v DACHSER Gersthofen, používáme také Aviator. To je vysokoložný plně automatizovaný skladový systém, který dokáže v duálním provozu, kdy jeden aviator při jedné cestě jednu paletu zaskladní a druhou vyskladní, vychystat přes sto palet za hodinu. Aviator disponuje ve 12 regálových řadách 9200 paletovými místy. Jeho vnitřní výška dosahuje 20,8 metru a nejvyšší místo ložné plochy je 16,1 metru vysoko,“ popsal Jan Polter.
Virtuální realita pomáhá
Další moderní technologie používá DACHSER v České republice i při plánování nového skladu. „Při designování skladu pro našeho zákazníka OEZ Letohrad ze skupiny Siemens jsme využili speciální software pro virtuální realitu, který nasimuloval reálné vybavení, podmínky a procesy ještě před tím, než se nová budova vůbec začala stavět. Vzdálenosti mezi různými skladovými zónami, šířku regálových uliček, logiku umístění mezaninu i vychystávacích zón, to vše jsme si mohli vyzkoušet na vlastní kůži ve virtuální realitě,“ uvedl Jan Polter.
Naopak ve sběrné službě, kde DACHSER působí především, bude i v dohledné době podle Jana Poltera hlavní roli hrát převážně člověk. Vzhledem k demografickým faktorům a situaci na trhu práce lze ale očekávat snahy o nahrazení lidské práce a lidských vlivů automatizovanými technologii. „My například testujeme nové technologie pro automatické sledování všech zásilek ve skladu v reálném čase a pravděpodobně tím nahradíme klasické skenování čárových kódů. Dokážeme si představit i autonomní přepravy v rámci areálů velkých poboček či využití dronů v našich areálech. Zároveň se ale soustředíme na zvýšení komfortu práce lidí ve skladech, například testujeme exoskeletony či skenovací rukavice,“ dodal Jan Polter.
Změny ve výstavbě skladů? Až s vysokou automatizací
Skladové prostory a průmyslové nemovitosti se rostoucímu využívání automatizace přizpůsobují zatím jen částečně. Podle Industrial & Logistics konzultanta společnosti CBRE Sebastiana Kovačiče klade rostoucí automatizace v logistice větší požadavky především na zvýšenou nosnost a rovné podlahy kvůli vysokým regálům a indukčním vozíkům. Do budoucna pak pravděpodobně dojde ke zvýšení robotizace a automatizace a některé manuální činnosti postupně zmizí. Naopak se objeví požadavky na nové pozice spojené se servisem, údržbou a programováním robotů.
I podle Tomáše Moravce, konzultanta v týmu pronájmu průmyslových ploch ve společnosti Cushman & Wakefield, stávající modely výstavby průmyslových nemovitostí víceméně odpovídají současným potřebám nájemců. Postupně se ale zvyšují nabízené světlé výšky skladů. To totiž umožňuje zřídit více pater uvnitř skladů a nasadit polo- či plnoautomatizované vychystávací linky ve více úrovních. „Změny ale nastanou v souvislosti s přechodem na vysoký stupeň automatizace. Pro sklady nebude potřeba tolik pracovních sil, respektive nebudou potřeba skoro žádné. Dopad bude mít také nasazení autonomních nákladních dopravních prostředků bez řidičů. Může to vést k tomu, že sklady se nebudou muset stavět především na okrajích měst, kde je dostatek pracovních sil, ale bude možné využít nyní zanedbávaná území. Takové změny ale očekáváme až v horizontu deseti a více let,“ řekl Tomáš Moravec.
Podle něj bude také třeba změnit vnitřní uspořádání skladů. Bude totiž muset nově odpovídat zvýšené interakci lidí a robotů, a to včetně bezpečnostních zón kolem robotů a nabíjecích zón pro ně. Vnější prostředí bude zahrnovat manipulační plochy na dvorech a také nabíjecí, „dokovací“ stanice pro autonomní vozidla.
Vzniku vertikálních skladů v ČR brání legislativa
Rostoucí světlé výšky pak nahrávají dalšímu trendu, totiž výstavbě vertikálních skladů. Vertikální logistická řešení a několikapatrové skladovací prostory již nyní fungují v hustě osídlených oblastech Asie, Tichomoří či západní Evropy. K jejich výstavbě vede investory nejen rostoucí automatizace, ale také nedostatek pozemků v okolí velkých měst. V ČR zatím jejich výstavba možná není, i když poptávka po nich existuje. „V současnosti evidujeme několik požadavků, které se týkají výšky průmyslových budov. Tedy jistá poptávka po možnosti stavět sklady do větší výšky tu určitě je. Tato inovace však nyní naráží na problém s územním plánem. Pravděpodobnost stavět vertikální sklady tu určitě je, především v centrálních lokalitách, jako je Brno a Praha, ale je potřeba upravit legislativu, aby k realizaci mohlo dojít,“ uzavřel Jan Hřivnacký, Industrial & Logistics Associate director společnosti CBRE.
Martina Vampulová
Foto: Škoda Auto
