8. května 2017, Martina Vampulová
Zájemci o nejnovější informace týkající se problematiky cel zaplnili minulý týden do posledního místa sál hotelu Alwyn v pražském Karlíně. Dopravní noviny ve spolupráci se Svazem spedice a logistiky na tomto tradičním místě uspořádaly další odborný seminář, tentokrát nazvaný Nové celní předpisy v obchodní praxi 2017.
Seminář zahájil výkonný ředitel SSL ČR Dr. Petr Rožek a průvodcem dopoledního programu se stal předseda pracovní skupiny SSL ČR pro celní záležitosti Stanislav Šuch. Jako první za pomyslným řečnickým pultíkem se ujala slova Ing. Jarmila Hurtíková z Generálního ředitelství cel, aby přítomné seznámila s novinkami Společného celního sazebníku EU v roce 2017. Společně s kolegou Mgr. Petrem Tomanem připomněli hlavní změny Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (HS 2017) a Kombinované nomenklatury (KN 2017), které vstoupily v platnost na začátku letošního roku na základě doporučení Rady pro celní spolupráci ze dne 27. června 2014 a 11. června 2015. Jde celkem o 242 sad změn z nejrůznějších sektorů, počínaje zemědělstvím a chemickým průmyslem přes textilní a strojírenské výrobky po oblast dopravních prostředků či výrobky dřevařského průmyslu. Změny Harmonizovaného systému 2017 se dotkly celé řady kapitol a byly vyvolány mimo jiné environmentálními a sociálními záležitostmi globálního významu, bojem proti malárii, mezinárodními úmluvami i technologickým pokrokem. „Změny reflektují nejen ty zavedené harmonizovaným systémem 2017, ale i ty provedené na základě rozšíření dohody ITA, zjednodušení nomenklatury, kdy je třeba odstranit zastaralé kódy, a i další změny podle specifických obchodních nebo ekonomických zájmů a požadavky jiných oborů,“ uvedla Ing. Jarmila Hurtíková.
Změny v DPH související se clem
Ing. Jiří Štrupl z Generálního ředitelství cel se ve své přednášce zaměřil na novinky v oblasti DPH související s novými celními předpisy. Od 29. července loňského roku platí v České republice nový celní zákon č. 242/216 Sb. a od stejného dne je účinná i poslední novelizace zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ing. Jiří Štrupl mimo jiné připomněl, že novelizace zákona o DPH přinesla nové ustanovení § 24 odst. 5, které stanovuje přenesení daňové povinnosti při dodání zboží osobou neusazenou v tuzemsku na pořizovatele. To znamená, že povinnost přiznat daň při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku vzniká plátci, kterému je zboží dodáno, a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Došlo tedy k paušálnímu rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti i na tyto typy transakcí, a to bez ohledu na druh zboží. Pro dodání zboží se tedy uplatňuje stejný přístup jako při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku. Novela dále zrušila všechna ustanovení související s osvobozením zboží při dodání zboží/umístění do svobodného pásma a ve svobodném pásmu. Případné transakce ve svobodném pásmu v ČR, včetně poskytnutí služeb vztahujících se k umístěnému zboží, tak podléhají stejnému daňovému režimu (daňové povinnosti) jako tytéž transakce kdekoli jinde v tuzemsku.
Ing. Jiří Štrupl zmínil i nové formy daňového dokladu při vývozu zboží a podrobně se zabýval navrhovanými změnami, jež do zákona o DPH přinese sněmovní tisk č. 873, který loni projednal Parlament České republiky a před čtrnácti dny byl doručen prezidentu Zemanovi k podpisu. Novela zákona o DPH zpřesňuje použití důkazů o výstupu zboží při jeho vývozu do třetí země, kdy je zcela vyloučena možnost případného nesprávného výkladu ze strany finančního úřadu, respektive dotčených plátců. „Z § 66 odstavce 3 byla také zcela odstraněna formulace o určení dne zdanitelného plnění jako dne výstupu, potvrzeného celním úřadem a ve vztahu k použití jiných (alternativních) důkazních prostředků explicitně zmíněno ústní celní prohlášení včetně úkonu považovaného za celní prohlášení. Dále novela uvádí, že při dodání zboží do třetí země se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropské unie. Přitom výstup zboží z území Evropské unie je plátce povinen prokázat buď rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, nebo jinými důkazními prostředky v případě ústního celního prohlášení pro vývoz zboží,“ vysvětlil Ing. Jiří Štrupl.
Generální ředitelství cel podle Ing. Jiřího Štrupla usiluje o další úpravu ustanovení § 26 odst. 2 celního zákona s předpokladem nabytí účinnosti k 1. 1. 2019. Měla by být součástí „nového daňového balíčku“. Generální ředitelství cel už zaslalo ministerstvu financí návrh, v němž by z povinnosti zajistit i jiná peněžitá plnění, která jsou spravována společně se clem, byla s odkazem na možnost danou členským státům ustanovením čl. 89 odst. 2 posledním pododstavcem celního kodexu Unie v budoucnu vyloučena DPH. A to u situací, kdy může vzniknout celní dluh, resp. kdy může vzniknout daňová povinnost. Tedy u dočasného uskladnění a zvláštních režimů, kdy jsou v případě nesplnění povinností a podmínek, při odnětí zboží celnímu dohledu nebo porušení podmínek, správcem daně celní úřady. Nikoliv však u případů, kdy celní dluh, resp. daňová povinnost vznikla propuštěním do režimu volného oběhu na účet neplátce, kdy by povinnost zajištění DPH zůstala zachována, stejně jako by tomu bylo vždy u vybraných výrobků, podléhajících spotřební dani. Taková jistota, která by nezahrnovala DPH, musí mít omezenou platnost pouze na území ČR a je irelevantní, zda bude použita pro operace (dočasné uskladnění či zvláštní režimy) plátce či neplátce daně.
V rámci bohatého programu semináře vystoupili i další řečníci, například Ing. Bohumila Kotenová, která účastníky semináře podrobně seznámila s doklady nezbytnými při dopravě vybraných výrobků na daňovém území České republiky, jak to vyplývá z požadavků zákona o spotřebních daních. Kromě teorie a podrobného popisu jednotlivých dokladů a jejich náležitostí do detailů představila v několika konkrétních příkladech, jaké doklady je potřeba v kterých situacích vystavovat. Ve svém vystoupení se zmínila i o alternativních postupech, které umožňují vystavení dokladu elektronicky a jeho zaslání do skladu.
Před prostorem pro otázky a diskusi představili zástupci odboru 33 Dohledu Generálního ředitelství cel Ing. Stanislav Švidek a Bc. Jan Vaishar kontrolní složku provádějící kontroly v silniční dopravě a seznámili přítomné s jejím oprávněním a působností.
Na závěr informacemi nabitého dopoledne měli návštěvníci možnost diskutovat o konkrétních případech a získat tak neocenitelnou zpětnou vazbu i od dalších pracovníků Generálního ředitelství cel, mezi nimiž nechyběla například Ing. Naděžda Klewar Slavíková, ředitelka odboru daní.
Martina Vampulová
