11. dubna 2016, Martina Vampulová
Už za pár týdnů, od začátku května, změní nový Celní kodex Unie (UCC) pravidla dovozu a vývozu zboží v Evropské unii a tím i v České republice. Ing. Jaroslava Illeho z oddělení metodiky celního řízení Generálního ředitelství cel jsme ze zeptali, jaké nejdůležitější změny nová právní úprava v celní problematice přinese, a jak jsou české firmy na tyto zásadní změny připraveny.
„Jaké jsou hlavní cíle nové právní úpravy celní problematiky, a to jak z hlediska evropského, tak českého?“
„Celní kodex unie spolu s aktem v přenesené pravomoci komise, prováděcím aktem a aktem v přenesené pravomoci komise stanovující přechodná pravidla tvoří balíček právních předpisů, který má zajistit mimo jiné modernizaci celních předpisů a režimů a používání celních informačních systémů. Tento krok má usnadnit vyřizování záležitostí s celními orgány a zajistit bezpečný obchod se zbožím v Evropské unii. Kromě toho mají jmenované předpisy zajistit dodržování požadavků Lisabonské smlouvy, zohlednit vývoj politik a právních předpisů v ostatních oblastech, které mohou mít vliv na celní předpisy, jako je bezpečnost a zabezpečení v oblasti dopravy. Měly by také přinést větší zjednodušení a přiměřenost celních postupů a celních režimů vyplývající z jasnějších a vzájemně provázanějších celních předpisů.
Velmi důležitou oblastí je pak snížení administrativní zátěže hospodářských subjektů díky používání elektronických postupů a datových skladů, které omezí formality spojené s podáváním zpráv a připraví cestu k další modernizaci a lépe koordinované správě hranic. Nové předpisy by rovněž měly přinést návaznost na horizontální politiky Evropské unie, jako je digitální agenda, a rovněž na iniciativy na podporu malých a středních podniků, které jsou spolu s dalšími iniciativami vnímány jako významné nástroje pro tvorbu zaměstnanosti a hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti. Kromě toho by mělo dojít k plnému sladění celních předpisů EU s globálními standardy, jakož i s dalším mezinárodním a celosvětovým vývojem, a to i v zemích, jež jsou významnými obchodními partnery Evropské unie, což usnadní a zefektivní obchod a zvýší možnosti vývozu pro hospodářské subjekty EU. Dalším významným efektem by pak měla být ochrana finančních zdrojů unie (vlastních zdrojů) a zabezpečení evropských celních předpisů proti podvodům tím, že se v nich odstraní mezery, zabrání se nejednotnému výkladu a uplatňování pravidel a poskytne se elektronický přístup k relevantním informacím, aniž by to vedlo k vytváření další zátěže pro obchod. Používání společného souboru informačních nástrojů – elektronických systémů – v celé celní unii významně přispěje k dosažení cílů lepší kontroly a výběru cla a daní a zároveň se díky harmonizovaným a zjednodušeným elektronickým postupům usnadní obchod.“
„Jaké hlavní změny nový Celní kodex unie (UCC) přinese? Jak se promítnou do národní celní legislativy ČR?“
„Celní kodex unie se zaměřil na další zjednodušení celních předpisů za podpory využívání moderních nástrojů a technologií a na další podporu jednotného používání celních předpisů a modernizovaných přístupů k celní kontrole. Za účelem zajištění bezpapírového prostředí pro celnictví a obchod byly stanoveny striktní požadavky týkající se povinné výměny a uchovávání informací prostřednictvím elektronického zpracování dat, kdy se elektronické celní prohlášení stává standardní formou podání celního prohlášení. Jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat mohou být používány přechodně, pokud nejsou nezbytné elektronické systémy dosud v provozu, avšak nejdéle do 31. prosince 2020.
Za účelem zvýšení konkurence-schopnosti podniků jsou některé celní režimy sloučeny nebo sladěny a jejich počet se snižuje na režimy, které jsou hospodářsky odůvodněné. Zde zůstávají celní režimy volný oběh, režim vývoz a zvláštní celní režimy, jako jsou tranzit, zpracování zahrnující pasivní a aktivní zušlechtění, uskladnění a zvláštní použití. Jednotný režim aktivního zušlechťovacího styku nově slučuje a sjednocuje v sobě režim aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému s režimem přepracování pod celním dohledem, přičemž režim aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení se zcela ruší. Uskladnění obsahuje uskladňování zboží ve svobodném celním pásmu a taktéž zahrnuje uskladňování v celních skladech. U zvláštního použití se jedná o změnu, kdy konečné použití, které je platné v současnosti, nahradí použití dočasného charakteru. Dalšími změnami jsou například nová a přesná pravidla, která se týkají použití centralizovaného celního řízení nejen na úrovni jednoho členského státu, tedy národní úrovni, ale taktéž na úrovni mezinárodní, kde jsou zapojeny dva či více členských států EU.
Výše zmíněné a uvedené změny v Celním kodexu unie ovšem nejsou změnami jedinými. Kromě těchto inovací jde zejména o nově zavedenou možnost použití samovyměřování dovozního cla, které budou moci používat hospodářské subjekty; mnoho zjednodušení použitých v celním řízení a týkajících se rychlejšího odbavení zásilek bude podmíněno udělením certifikátu AEO; celní dluh bude možno buď snížit, anebo zcela prominout. Další změnou je to, že zboží, které doteď bylo dočasně uskladňováno maximálně po dobu 20 dnů, případně 45 dnů v námořních přístavech, tak nyní bude moci být uskladněno na maximální dobu 90 dnů. Nově definovaná pravidla pro zvláštní celní režimy umožní použití jedné jistoty pro všechny kategorie zvláštních režimů a zajistí, aby tato jistota byla souborná a zahrnovala větší počet transakcí.
Z pohledu národní legislativy v oblasti celnictví přebírá nová celní legislativa Evropské unie řadu ustanovení, která byla doposud v působnosti členských států a jejich národní legislativy. Mezi nejvýznamnější oblasti, které přecházejí z národní celní legislativy do nové celní legislativy EU, patří oblast zajištění celního dluhu pro celní režimy a operace jiné, než je režim tranzitu.“
„Co bude podle vás největším oříškem pro české firmy?“
„Připravit se a postupně přejít na uplatňování nových podmínek týkajících se povolení zvláštních celních režimů, kde přechodová doba může trvat až do května 2019. Zde mám zejména na mysli zrušení režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení a celního režimu přepracování pod celním dohledem, kdy oba režimy jsou nahrazeny aktivním zušlechťovacím režimem v podmíněném styku.
Dalším náročným úkolem pro české firmy bude vyrovnat se s novými požadavky na zajištění celního dluhu ve zvláštních celních režimech jiných než režim tranzitu. Tam vzrostou požadavky na výši požadovaného zajištění celního dluhu a v této oblasti může přechodová doba trvat až do května 2019.“
„Jsou podle vás na nadcházející změny firmy připraveny?“
„Tuzemské celní orgány se po dlouhou dobu a poměrně detailně věnovaly prezentaci změn, které budou v příštích pěti letech postupně implementovány, pro odbornou veřejnost a příslušné profesní svazy. Stejně aktivně k dané problematice přistoupily různé vzdělávací agentury a poradenské firmy, které uspořádaly velký počet školení, seminářů a workshopů zaměřených na změny v celní legislativě pro tuzemské firmy napříč celou republikou. Jelikož pro většinu změn lze aplikovat dostatečně dlouhou přechodovou dobu, jsem přesvědčen, že na pár změn implementovaných ihned od 1. května 2016 jsou tuzemské firmy dostatečně připraveny.“
„Na co by se měly firmy při studiu nové legislativy zaměřit?“
„To je velice obtížná otázka, na kterou není lehké odpovědět. Vše se odvíjí od zaměření stávajícího celního řízení, ve kterém daná firma figuruje. Pokud se jedná o firmu působící v oblasti režimu tranzitu nebo režimu vývozu, zde se jedná o velice malý počet změn, které se budou aplikovat od 1. května 2016. Rozsáh-lejší změny budou u těchto celních režimů spojeny s přepracováním stávajících celně-deklaračních systémů, ke kterému celní správy členských států přistoupí v letech 2018 a 2019. Více změn aplikovaných v celním řízení od letošního 1. května se dotýká oblasti dovozních celních režimů. Zde se zejména jedná o zrušení a nahrazení některých celních režimů nebo o jejich zásadní přepracování či zjednodušení. I zde budou provedeny rozsáhlejší změny týkající se dovozních celních režimů spočívající v přepracováním stávajících celně-deklaračních systémů, ke kterému celní správy členských států přistoupí v letech 2019 a 2020. V neposlední řadě bych chtěl zmínit změny v oblasti zajištění celního dluhu u dovozních celních režimů.“
„Jak se změní postavení držitelů osvědčení AEO po vstupu nové celní legislativy v platnost?“
„Vzhledem k podstatně širšímu provázání splnění podmínek pro uplatnění různých zjednodušení v celním řízení a v oblasti zajištění celního dluhu na držitele osvědčení oprávněného hospodářského subjektu (AEO) lze konstatovat, že důležitost držení tohoto osvědčení velice vzroste. Mohu říci, že tuzemské firmy jsou si této skutečnosti vědomy a v posledních šesti měsících nebývale narostl počet žádostí o udělení osvědčení oprávněného hospodářského subjektu – AEO.“
„Kde lze nejpřehledněji získat informace o tom, co změna celní legislativy přinese?“
„V první řadě musím zmínit Úřední věstník EU nebo webovou stránku Celní správy ČR, kde byly všechny nové předpisy zveřejněny. Celní správa ČR na svých webových stránkách zveřejňovala jednotlivé verze nových evropských celních předpisů, aby hospodářské subjekty měly možnost se v předstihu seznamovat s důsledky a dopady připravovaných změn. Celní správa ČR na svých webových stránkách rovněž zveřejňuje různé prezentace, které jsou zaměřeny na nadcházející změny a nové podmínky obsažené v evropských celních předpisech a rovněž v nové národní celní legislativě.“
Martina Vampulová
