12. října 2022, lan
Válka na Ukrajině se dotkla prakticky všech oborů. O přiblížení současné situace v oblasti cel jsme proto požádali plk. Mgr. Lubomíra Doskočila, zástupce ředitelky odboru 21 – Celního a vedoucího oddělení 212 – Původu zboží, celní hodnoty a celní nomenklatury Generálního ředitelství cel.
Válka na Ukrajině měla negativní dopad na mezinárodní obchod a přinesla řadu omezení. Orientují se firmy dostatečně v dodržování sankcí, či evidujete porušování pravidel v této oblasti a v celních deklaracích z východních zemí?
První týdny se nesly ve znamení nejasností a s tím spojených dotazů hospodářských subjektů na aplikaci příslušných omezení plynoucích z předmětné legislativy. Dotazy byly většinou zaměřené zejména na konkrétní druh zboží, zda je možný či nemožný jeho vývoz do Ruska nebo Běloruska. Další vlna otázek směřovala na uplatňování výjimek u některého druhu zboží v souvislosti s kontrakty uzavřenými před 24. 2. 2022. V současné době je situace stabilizovaná. Firmy, které se orientovaly převážně na Rusko a Bělorusko, se již seznámily s příslušnou legislativou, a vědí, co lze nebo nelze vyvážet.
V souvislostí s geopolitickou situací došlo i ke změnám toku zboží. Má to nějaký dopad na vaše pracoviště? Jsou vaše kapacity v regionech dostačující, případně počítáte s nějakou reorganizací?
Na Celní správu ČR a její pracoviště změna toku zboží vliv nemá. V současné době je kapacita dostačující a reorganizace se neplánuje.
Pandemie koronaviru přispěla k rozvoji digitalizace. Promítlo se to také do činnosti Celní správy ČR do vyřizování celních procedur, či i dříve byla tato oblast dostatečně rozvinutá?
Celní prohlášení je možné podat elektronicky již několik let, nicméně digitalizace celního řízení v Evropské unii probíhá nadále. Pandemie koronaviru ukázala, že je potřeba digitálních nástrojů a digitální spolupráce nejen na území EU, ale i celosvětově. Proto se zintenzivnila práce na celounijních projektech, jako je například eATA nebo elektronické vydávání důkazů původu (například EUR.1) včetně zapojení některých třetích (mimounijních) zemí.
Podařilo se již firmám, které neměly zkušenosti s obchodováním mimo EU, zvyknout si na novou situaci po brexitu?
Většina firem se již adaptovala na nové podmínky obchodování s Velkou Británií, ať už svépomocí nebo využitím celních zástupců. Nutnost vyřízení celní formalit při dovozu nebo vývozu z/do Velké Británie je už brána jako fakt, kterému se nikdo nepodivuje. Občas se ale stává, že firmy tápou v oblasti vystavování důkazů původu (deklarace o původu zboží napíklad na faktuře). Někdy se stane, že vývozce z České republiky do Spojeného království vystaví důkaz původu, aniž by znal přesná pravidla pro určování původu zboží jen proto, že to chce jeho obchodní partner (odběratel) v UK. Je však nutné znát příslušná pravidla (například procentuální podíl použitých původních a nepůvodních materiálů), která plynou z Dohody o spolupráci a obchodu uzavřené mezi EU a Velkou Británií.
Došlo letos k nějakým důležitým změnám v celních procedurách, případně k nim má v letos či v příštím roce dojít?
Žádné zásadní změny v celních procedurách letos neproběhly a ani nejsou plánovány v příštím roce. Jak již bylo uvedeno, modernizace celních IT systémů probíhá průběžně a například v příštím roce dojde k nasazení nové verze vnitrostátního elektronického systému pro dovoz (eDovoz/AIS), která bude mimo jiné zahrnovat změny obsahu stávajících datových zpráv zavedením nových datových souborů (požadavků na údaje a formátů/kódů).
(lan)
Foto: Celní správa ČR
