11. dubna 2016, Martina Vampulová
V červnu uplyne čtvrt století od chvíle, kdy byl založen Svaz spedice a logistiky ČR, tehdy ještě pod názvem Svaz spedice a skladování České republiky. O tom, co se tu dobu změnilo nejen ve svazu, ale i v oboru spedice a logistiky, jsme hovořili s předsedou SSL ČR Ing. Martinem Drábkem.
„Svaz spedice a logistiky si letos připomíná 25 let od svého založení. Jak se za tu dobu proměnil obor spedice a logistiky a potažmo celý svaz?“
„Svaz spedice a logistiky ČR byl založen v roce 1991, krátce po zásadních politických změnách. Tehdy se jmenoval Svaz spedice a skladování České republiky. Jeho úkolem jakožto profesního živnostenského společenstva bylo sdružení soukromých firem tohoto oboru a dále zastupování členů tohoto svazu a jejich podpora v poskytování služeb nejvyšší kvality. U zrodu svazu stál nestor české spedice Ing. Jiří Kladiva, CSc., který připravil návrh prvních stanov, oslovil 39 zakládajících firem a zorganizoval ustavující zasedání, na jehož základě byl dne 3. června 1991 Svaz spedice a skladování oficiálně zapsán.
Proměna svazu za dvacet pět let existence je patrná už jenom změnou názvu, kdy v roce 1998 byl přejmenován na Svaz spedice a logistiky ČR. Za touto změnou stál výrazný rozvoj logistiky, tehdy pro nás méně známého oboru, který se začal promítat nejen do oblasti dopravy a skladových operací, ale do všech řídicích a výrobních procesů i v jiných oborech. Svému základnímu poslání však zůstává Svaz spedice a logistiky i po pětadvaceti letech existence věrný, i když se s nástupem elektronického věku mění způsoby práce a přenosy informací. Za posledních deset let se potřeby zákazníků opravdu diametrálně změnily. Dnes je prioritou expresní dodání zboží s možností sledování jeho pohybu v každém okamžiku jak skladovacího, tak přepravního procesu a tomu se ve své práci musí přizpůsobit i svaz.“
„Můžete stručně připomenout, co se vám za těch pětadvacet let v SSL podařilo?“
„Osobně jsem se začal angažovat ve svazu v roce 1996 jako člen pracovní skupiny pro skladování a od roku 1998 jsem této pracovní skupině předsedal. Do představenstva svazu jsem byl zvolen v roce 2001 a od roku 2003 vykonávám funkci předsedy Svazu spedice a logistiky ČR. Patnáct let ve vrcholném orgánu svazu mi již dovoluje krátkou rekapitulaci.
Každé volební období bylo něčím charakteristické. V tom prvním došlo k rozdělení České a Slovenské republiky, tedy rozvoji celních služeb a spedice na naší východní hranici. Naopak druhé volební období, snad nejbouřlivější, bylo obdobím vstupu České republiky mezi země Evropské unie, kdy docházelo k rušení hraničních přechodů a hraničních spedic. Samozřejmě to souviselo s novými zákony a jejich implementací do české spedice a logistiky, vedoucí k volnému pohybu zboží. Pro svaz bylo toto období velmi náročné jednak na přenos informací členským firmám, jednak z důvodu mnoha složitých jednání s našimi zákonodárci za účelem projednání podmínek pro možnost úspěšného provozování oboru v nové situaci a nasměrování členských firem do nového prostředí.
Dalším důležitým obdobím, a to v podstatě trvá do dnešních dnů, je období boje proti terorismu. Dopravní sítě jsou přístupné téměř každému, a proto byla přijata řada opatření proti terorismu, zejména v oblasti mezikontinentální letecké a námořní přepravy. Samozřejmě s rozvojem exportu se tato opatření promítají i do činnosti spedičních a logistických operátorů v ČR. Finanční, administrativní a časová náročnost v plnění těchto opatření je vysoká, ale velkou měrou přispívá k bezpečnosti dopravy a následně celého logistického řetězce.
Následovalo období krize, kdy zejména malé a střední firmy začaly hledat své místo mezi velkými hráči a musely najít specializované portfolio svých služeb, které by jim umožnilo i nadále v oboru spedice a logistiky podnikat. Na tuto situaci Svaz spedice a logistiky velmi rychle a pružně zareagoval rozjetím bezesporu největšího projektu v historii svazu, který dostal název Zvýšení konkurenceschopnosti spedičních a logistických firem z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Tento projekt trval více než dva roky a prošlo jím na 3400 osob ze čtyřiceti společností, převážně středního stavu.
V současné době obor spedice a logistiky zažívá opět oživení. Ono to jde ruku v ruce se vzestupem národního hospodářství. Znovu se do popředí dostává outsourcing vedlejších činností, jako je balení, sdružování a rozdružování, etiketování zboží a vlastní skladování. Tedy činnosti, které byly častým procesem logistických operátorů v letech 2005 až 2008, v době hospodářského vzestupu. To by mohlo být předzvěstí dobrých časů pro spedici a logistiku.“
„Jak se v průběhu let měnil počet členů svazu? Přibývají další? Co jim můžete nabídnout?“
„Již dvacet let je počet členů svazu téměř neměnný. Kolísá mezi sto osmdesáti až dvěma sty řádnými a přidruženými členy. V současné době je registrováno 186 členů, z toho je 151 řádných a 35 přidružených. Přidružené členy tvoří především školy, advokátní kanceláře specializované na dopravní právo a veřejné instituce. To, co nejvíce z naší činnosti členské firmy oceňují, je pořádání a organizování pracovních skupin a klubů, kde předkládáme členské základně nejnovější informace z našeho oboru. Velkým přínosem pro naše členy jsou i odborné semináře, které pořádáme v úzké spolupráci s Dopravními novinami.
Nesmím na tomto místě zapomenout ani na výdej mezinárodních konosamentů FBL a spedičního potvrzení FCR. Velmi populární a hojně využívaná je bezplatná právní poradna, s velkým ohlasem se setkávají odborné exkurze a účast na mezinárodních veletrzích s cílem propagace české spedice a logistiky. V neposlední řadě věnuje svaz velkou péči výchově a vzdělávání budoucích speditérů.“
„Máte zpětnou vazbu od vašich členů, co na činnosti svazu nejvíce oceňují a co by naopak rádi změnili?“
„Zpětnou vazbu na naši činnost samozřejmě máme a řada činností svazu je prováděna právě na základě požadavků a potřeb členských firem. Takovým příkladem může být vznik pracovní skupiny pro podvody v dopravě, která se problémem zabývá společně se spedičními firmami, pojišťovnami, Policií ČR a společnostmi provozujícími spediční databáze.“
„Co je podle vás největší devízou svazu?“
„Jsou to bezesporu informace. Záplavu informací z mezinárodních aspedičních organizací FIATA a CLECAT, ale i z mezinárodních oborových organizací, z vnitrostátních kongresů, různých odborných časopisů a médií zpracovává svaz do přehledných tematických celků a rozesílá je svým členům ve formě tří elektronických bulletinů. Měsíční Spediční zpravodaj, týdeník E-SSL Expres a nepravidelný E-SSL Info. Tyto informace jsou doplňovány řadou zpravodajů v angličtině. Velmi zajímavý je i čtvrtletní bulletin advokátní kanceláře Machytková, Sedláček, Vaca & spol., která se specializuje na dopravní právo. Tento bulletin prezentuje nejen rozbory důležitých otázek dopravy, ale také publikuje rozhodnutí zajímavých případů, ze kterých si členské firmy mohou vzít poučení. Výhodou tohoto informačního servisu pro členskou základnu je fakt, že i malé a střední firmy, které nemají své tiskové oddělení, se dokážou velmi rychle dostat k aktuálním informacím z našeho oboru. Po celou dobu existence svazu zpracovává nejdůležitější informace zakladatel svazu Ing. Jiří Kladiva, CSc., mimochodem jeden ze dvou čestných členů Svazu spedice a logistiky ČR.“
„Součástí svazu je i 11 pracovních skupin, které se podrobně věnují dění v jednotlivých dopravních oborech. Mají vaši členové zájem o spolupráci v těchto skupinách?“
„Organizování pracovních skupin a klubů je hlavní činností svazu. Každá pracovní skupina a klub se schází dvakrát ročně, kdy jsou členům pře-dávány nejnovější informace z oboru a zároveň tato jednání slouží jako zpětná vazba, kdy známe aktuální potřeby logistických operátorů a speditérů. Jsou samozřejmě pracovní skupiny a kluby atraktivní, jako je námořní, letecký a logistický klub, nebo pracovní skupina právní či pracovní skupina silniční dopravy, na druhou stranu jsou pracovní skupiny probíhající v komorním duchu, jako například pracovní skupina pro nebezpečné věci, která je úzce specializovaná.
V každém případě je o tyto skupiny a kluby ze strany členské základny velký zájem a není výjimkou účast až třiceti odborníků na jednotlivých jednáních. Velmi populární mezi členskými firmami je již zmíněná bezplatná právní poradna, kterou vede JUDr. Miloš Pohůnek, druhý z čestných členů Svazu spedice a logistiky.“
„Poměrně pestrá je činnost SSL i na mezinárodním poli. Čeho si v rámci mezinárodní spolupráce s ostatními svazy v rámci FIATA a CLECAT nejvíce ceníte?“
„Svaz spedice a logistiky ČR je řádným členem světového speditérského svazu FIATA a zároveň pozorovatelem v evropském speditérském svazu CLECAT. Bohužel, roční poplatek řádného člena do evropského svazu je pro náš roční rozpočet neakceptovatelný. Nepovažuji to však za velkou překážku v naší činnosti, protože lídrem světové spedice a logistiky je Evropa, takže se vše projednává i na světové úrovni, tedy ve světovém svazu FIATA a tam již řádnými členy jsme. Co se týká spolupráce s ostatními národními svazy, máme nadstandardní vztahy se Slovenským svazem zasílatelů, dobrá spolupráce je se svazy v Polsku a Maďarsku, zejména v oblasti podvodů v dopravě.“
„Jaké aktuální úkoly v současné době řešíte? Na co kladete největší důraz?“
„Kromě již zmíněné standardní agendy je dnes aktuální problematika Celního kodexu UCC a s tím související změny legislativy. K této problematice proběhl na konci března odborný seminář, pořádaný ve spolupráci s Dopravními novinami, kde přednášeli odborníci z Generálního ředitelství cel o aktuálním stavu nové národní celní legislativy a jejích dopadech do celní praxe.“
„Jaká bude podle vás budoucnost spedice a logistiky za několik let? Kde byste rád viděl SSL ČR zhruba za pět let?“
„Co se týče vlastního oboru, jsem toho názoru, že je to obor velmi perspektivní, o tom ostatně svědčí v současné době vysoká nabídka pracovních míst. Ne nadarmo se říká, že doprava a logistika je krví hospodářství. Nechci predikovat budoucnost, spíše se podívejme na hodnocení úrovně oboru oproti trhu rozvinutých evropských zemí.
Technickým zázemím, myslím využíváním moderních systémů skladování, používáním nejnovější manipulační techniky, využíváním čárových kódů, případně RFID, využitím moderních informačních systémů pro zákazníky ve vztahu k pohybům zásilek v on-line režimu, tam bezesporu české firmy drží krok. Jsem přesvědčen, že v mnoha věcech jsme dokonce na lepší úrovni, protože jsme systémy nastavovali později, tedy již s nejnovějšími technologiemi.
Úroveň a rozsah nabízeného sortimentu dopravních a logistických služeb jsou rovněž plně srovnatelné s evropskými standardy a zrovna tak i potenciál českého trhu odpovídá velikosti země a hospodářské situaci. Kde máme co dohánět, je pomyslná nadstavba usměrňující chod oborového podnikatelského prostředí. To je prosazování oprávněných potřeb operátorů spedičních a logistických služeb do legislativy. Ale to je zřejmě obecný problém, napříč všemi obory, nejen dopravními.
Martina Vampulová
