2. srpna 2017, Martina Vampulová
Rychlost, efektivita a automatizace. To je jasný trend, který se už několik let projevuje nejen v oblasti logistiky a skladování. Jedním z neodmyslitelných nástrojů, jak skladové hospodářství zefektivnit, je využití čteček čárových kódů. Ovšem zavedení samotných čteček je pouze částečným řešením, protože stacionární i mobilní čtečky musejí být napojeny na ucelený systém řízení skladu.
Při využití čteček získávají skladníci neocenitelného pomocníka, který dokáže rozpoznat typ zboží, jeho uložení na správné pozici a v neposlední řadě odhalí i obsah skladové přihrádky a pomůže rychle naskladnit či vyskladnit požadované zboží přesně na místo, kam patří.
Čteček existují stovky druhů a správná volba konkrétního řešení závisí na konkrétních potřebách logistické firmy či parametrech skladového prostoru. V úvahu je třeba vzít i prostředí, ve kterém bude čtečka používána, je třeba zohlednit například použití v prašných prostorech, zda bude například snímat velmi malé čtecí plochy, jak často bude používána a další parametry.
„Identifikace zboží nebo adresy skladové přihrádky se dá realizovat různým způsobem, ale použití klasických čárových kódů má pořád zcela dominantní postavení a je to jediný způsob identifikace, který je využitelný pro všechny skladové procesy, tedy nejen pro skladníky pickery, kteří mají na starost vychystávání,“ uvedl Tomáš Kormaňák, produktový manažer CCV. Pomocí čárových kódů lze přitom ve skladu označit nejen jednotlivé výrobky, ale i celá velká balení. Snímaný kód pak bývá většinou prostřednictvím bezdrátové sítě wi-fi on-line exportován do řídicího systému skladu a dále zpracováván. Načítání informací z čárového kódu terminálem pomocí snímače je v současné době nejčastěji používaným prostředkem automatické identifikace. Přicházejí ovšem i jiná identifikační média. „V posledních letech zažívají razantní nástup čtečky RFID v pásmu UHF, které umožňují čtení na vzdálenost několika metrů. Toho se využívá zejména u systémů kontrolních bran při expedici nebo návozu zboží. A vedle toho žije samostatný svět NFC technologie, kterou všichni známe z bezkontaktních platebních karet. Ta se však v logistice hodí jen na velmi specifické úlohy, zejména pak v identifikaci průvodních dokumentů,“ řekl výkonný ředitel společnosti GABEN Ing. Jakub Unucka, MBA. Zákazníci se podle zástupců oslovených firem stále více zajímají i o alternativy ke standardním metodám vychystávání, jako je pick by voice (hlasem), pick by light (světlem) či pomocí speciálních brýlí. „Přesto se však v drtivé většině projektů nasazení WMS stále zavádějí klasické čárové kódy. Nabízíme proto zejména čtečky čárových kódů, a to různých značek, ale nejlepší zkušenosti máme se značkou Zebra, kterou zákazníci znají pod dřívější značkou Motorola. U těchto čteček zákazníci oceňují zejména jejich vysokou odolnost proti nárazům v běžném provozu,“ upřesnil Tomáš Kormaňák. Velmi odolný je například ergonomický terminál Zebra TC8000, který vydrží opakované pády i extrémní prostředí. Je určen pro použití v místech s intenzivním čtením čárových kódů, tedy především do skladů. TC8000 umožňuje současně číst čárové kódy před terminálem a zároveň vidět, co je zobrazeno na displeji zařízení bez nutnosti pohybu v zápěstí. Je to díky orientaci displeje a umístění snímacího modulu a kamery na „spodní straně“ terminálu. Pokud tedy uživatel drží terminál TC8000 v ruce, má v optimální pozici jeho displej a zároveň snímací modul i kamera míří dopředu, a není tedy třeba zápěstím terminál naklánět. TC8000 je navíc napájen baterií s výdrží až tři směny a je také možný tzv. hot-swap baterie, kdy ji lze vyměnit za jinou bez nutnosti vypnutí zařízení. Nedojde tak například k přerušení spojení se serverem a není nutné je znovu navazovat.
RFID technologie zatím hlavně u stacionárních čteček
Vedle čárových kódů se stále častěji setkáváme s RFID technologií, tedy s radiofrekvenční identifikací položek. Při využití RFID technologií jsou oblíbenější stacionární čtečky. Potvrzuje to i výkonný ředitel společnosti GABEN Jakub Unucka: „Z našeho portfolia zákazníci jednoznačně preferují stacionární čtečky s vysokým výkonem a možností připojení několika antén právě pro účely identifikace průchodu přepravních jednotek definovaným místem. Naopak ruční čtečky se na trhu téměř vůbec neuplatňují – s výjimkou prodejen oblečení, kde slouží k provádění inventur.“ Firma proto po několika letech vyvinula vlastní RFID čtečku a ve spolupráci s ČVUT v Praze uvedla loni na trh čtečku, která obsahuje integrovaný počítač, a komunikace se serverem tak nezatěžuje síť zákazníka. Počítač navíc ovládá digitální vstupy a výstupy, jako jsou čidla přítomnosti, semafory a sirény. „Naše RFID čtečka je tak vlastně samostatným pracovištěm,“ dodal Jakub Unucka. Specialitou čtečky firmy GABEN je její vstupní část, která automaticky ladí a přizpůsobuje parametry připojené anténě. Tato unikátní vlastnost, kterou nemá žádná jiná čtečka na trhu, tak sama reaguje na ohnutý kabel, posunutou anténu nebo otevřené dveře pod anténou. A přitom má stále stejné parametry čtení.
Na komplexní dodávky WMS systémů, jejichž součástí jsou i stacionární čtečky RFID, se zaměřuje také společnost KVADOS. „Dosud se jednalo především o stacionární čtečky instalované mezi válečky dopravníkových linek s tím, že RFID čipy jsou instalovány do dna přepravek,“ uvedl ředitel společnosti KVADOS Miroslav Hampel. Zákazníci v tomto řešení oceňují především vysokou přesnost čtení a menší požadavky na seřizování na rozdíl od čteček s technologií snímání čárového kódu. Firma v současné době podle Miroslava Hampla řeší spolehlivost čtení na větší vzdálenost, eliminaci vlivu kovů či skla a dalších předmětů, které zatím mají negativní dopad na spolehlivost čtení při značení sortimentu.
Jaká čeká čtečky budoucnost?
Ať už ve skladech nebo v logistických areálech firmy využívají čtečky čárových kódů nebo RFID čtečky, trend je jasný – do logistiky budou informační a především pokročilé technologie vstupovat ve stále větší míře. Ruční manipulace ve skladech bude brzy nekonkurenceschopná a firmy budou muset automatizované systémy používat čím dál častěji. Podle ředitele společnosti KVADOS Miroslava Hampla roste zájem o pokročilé systémy pro řízení všech skladových operací a uplatňuje se robotizace a automatizace – dopravníky, automatické zakladače, mechanické roboty pro balení či manipulaci. „Dále se v logistice budou uplatňovat pokročilé systémy řízení a optimalizace – neuronové sítě pro výpočty a predikci budoucích požadavků na skladovou logistiku a jistě budeme svědky nástupu praktického využívání výsledku zpracování big dat, kdy jejich výsledky budou využívány v řízení dopravních cest či při optimalizaci logistiky. Výkonný ředitel společnosti GABEN Jakub Unucka si další automatizaci logistiky bez RFID technologie vůbec nedokáže představit. „Je zkrátka jen otázkou času, kdy bude očipováno téměř vše,“ uzavřel.
Martina Vampulová
