11. července 2016, Martina Vampulová
Konferenční sál pražského hotelu Alwyn, tradiční místo konání seminářů Dopravních novin a Svazu spedice a logistiky ČR, byl první červnový čtvrtek zaplněn téměř do posledního místa. Řadu odborníků z praxe totiž zajímalo, jak upravuje nový občanský zákoník oblast zasilatelství.) JUDr. Miloš Pohůnek a JUDr. Pavel Sedláček se svého úkolu jako přednášející zhostili na výbornou a prezentovali účastníkům semináře nejen hlavní změny, které do oblasti zasilatelství nový občanský zákoník (NOZ) přinesl, ale doplnili je i celou řadou příkladů z praxe.
Účastníky semináře za pořadatele přivítal Ing. Petr Rožek, aby následně předal slovo JUDr. Miloši Pohůnkovi, který podrobně shrnul změny týkající se zasilatelské smlouvy. Uvedl, že obě smluvní strany se mohou při uzavírání zasilatelských smluv odchýlit od ustanovení nového občanského zákoníku v těch bodech, které přímo NOZ nezakazuje. Podle NOZ se v zasilatelské smlouvě zasilatel zavazuje příkazci obstarat vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa. Nově je oproti předchozí právní úpravě v NOZ uvedeno, že se zavazuje případně i obstarat přepravu nebo provést úkony s přepravou související. Příkazce se ve smlouvě zavazuje zaplatit zasílateli odměnu.
Potřebná, či odborná péče?
Dalším specifikem je skutečnost, že podle NOZ je zasilatel povinen sjednat způsob a podmínky přepravy s vynaložením „potřebné péče“. Ta však není v NOZ definována a je uložena jen zasilateli. Naproti tomu „odborná péče“ je definována v paragrafu 5 NOZ, jehož odstavec 1 zní: „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“ Dosud však neexistují judikáty, které by vysvětlily, zda potřebná péče zahrnuje odbornou péči zasilatele, který také ve smyslu citovaného paragrafu 5 odst. 1 NOZ spadá do zmíněné kategorie. Lze však předpokládat, že potřebná péče zasilatele zahrnuje rovněž odbornou péči.
Zasilatelská smlouva, nebo smlouva o přepravě?
NOZ podle JUDr. Miloše Pohůnka přináší i řadu dalších odchylek od předchozí právní úpravy, na které nejsou zasilatelé zvyklí. Důležité je odlišit, zda byla přeprava sjednána na základě zasilatelské smlouvy nebo na základě smlouvy o přepravě. V případě, že zasilatel přepravu, kterou má obstarat, uskuteční sám, pak vystupuje i ve funkci dopravce. V takovém případě už při přepravě nepůjde o vztahy vyplývající ze smlouvy zasilatelské, ale ze smlouvy o přepravě věci. Způsob a podmínky přepravy pak zasilatel ujedná s vynaložením potřebné péče tak, aby co nejlépe vyhovovaly zájmům příkazce, které zasilatel zná. Následně je také třeba rozlišit odpovědnosti dopravce a zasilatele. JUDr. Miloš Pohůnek uvedl, že smlouva o přepravě nemusí mít písemnou podobu a vzniká, i když nedojde k převzetí zásilky. Ručení příjemce za pohledávky dopravce při přepravě zůstalo i v nové úpravě stejné. „Platí šestiměsíční lhůta na náhradu škody vůči dopravci, a pokud není požadavek vznesen během šesti měsíců, nárok nezaniká, ale dopravce se může bránit, že nebyla uplatněna včas reklamace,“ uvedl JUDr. Miloš Pohůnek.
Lhůty pro uplatnění nároku
Zajímavým bodem semináře byla část věnovaná lhůtám pro uplatnění nároku a promlčecím lhůtám, kdy JUDr. Pavel Sedláček uváděl celou řadu konkrétních příkladů z praxe. Vysvětlil mimo jiné, jak je třeba postupovat, pokud je zboží přijato s výhradou. „Je třeba co nejvíce konkretizovat výhradu a prokázat, co je jejím důvodem. Nestačí na zboží uvést: Převzato s výhradou,“ řekl JUDr. Pavel Sedláček a dodal, že existenci a rozsah reklamace musí dokázat ta strana, která ji uplatňuje. Druhá strana pak musí dokázat, že to tak nebylo. „I v případě, že řidič odmítne potvrdit stav zásilky při dodání, lze sjednat někoho třetího, kdo doloží, že zboží bylo dodáno poškozené,“ dodal JUDr. Pavel Sedláček.
Z hlediska lhůt pro uplatnění nároku, kdy podle NOZ platí šestiměsíční lhůta k uplatnění náhrady škody vůči dopravci a promlčecí lhůta byla zkrácena na tři roky, v mezinárodní přepravě tyto lhůty upravují nejrůznější mezinárodní dohody a úmluvy různě, a mohou se tak od české úpravy odlišovat.
Mimosmluvní nároky
Velkou pozornost publika přilákaly otázky mimosmluvních nároků, kdy oba přednášející zmiňovali řadu příkladů z praxe a konkrétních řešení mimosmluvních nároků jak v České republice, tak především v zahraničí. V tomto bloku také odpovídali na nejvíce otázek směřovaných z publika.
